S Adamem jsem otěhotněla v posledním ročníku na vysoké škole. S jeho otcem jsme spolu chodili asi čtrnáct dní, takže plánované to nebylo. Oba jsme byli zmatení, ale na Adamova tátu to bylo moc, chtěl si užívat a netoužil po ženě a dítěti na krku. Já jsem se přesto rozhodla si syna nechat a od otce jsem nic nechtěla. Čekala jsem, jestli se časem neozve a neprojeví zájem, ale nestalo se tak.
Poraďte se takéTrápí vás menší i větší obtíže při výchově dětí? Nebuďte na ně sami a nechte si poradit od odborníků. Své dotazy pošlete na ona@idnes.cz s heslem Rodinná poradna, vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny, je možné je i anonymizovat.  |
Se synem jsme až do teď, do jeho čtrnácti let, žili sami nebo s mými rodiči. Já jsem se kamarádila zejména s kolegyněmi z práce, nikam do společnosti jsem moc nechodila. Snažila jsem se synovi vynahradit oba rodiče, ale zároveň ho nerozmazlovat, což občas bez nějaké další autority nebylo snadné. Takže se přiznám, syn je asi trochu sobecký, není zkrátka zvyklý se s někým dalším dělit o mou pozornost ani nic dalšího. A i když má kamarády, žije si hodně ve svém vnitřním světě.
Sobecký puberťák a miminko na obzoru
To se ale brzy změní. Před rokem jsem zašla na kafe s novým kolegou a z toho, co jsem viděla jako přátelství, se zrodila láska. Adam sice nebyl z Honzy nejdřív úplně odvařený, ale postupně si na něj zvyká. Vídají se ale jenom na pár hodin každý týden, během kterých zatím neproběhl žádný konflikt. Brzy se k nám ale Honza nastěhuje, minulý týden jsem totiž zjistila, že jsem těhotná.
Teď se trochu bojím, jak tolik změn najednou přijme Adam. Jak mu říct o bratrovi nebo sestřičce? Když jsem nedávno hlídala kamarádky batole, tak se na něj tvářil jak kakabus a byl dokonce otrávený z toho, že na něj dítě se zájmem kouká. Bojím se, že s příchodem brečícího miminka se stáhne ještě víc do sebe. Nechci, aby si Adam najednou vedle dalšího dítěte a partnera k tomu přišel jako páté kolo u vozu. Jak mu s tím pomoct?
Alice
Odpověď odborníka: Na nic nečekejte a začněte novou kapitolu
Dobrý den, synovi jste poskytla maximum, když byl malý, a nyní budete tvořit novou rodinu. Můžete to všichni vnímat velmi pozitivně.
Adamovi je možné říct o novém sourozenci jednoduše a co nejdříve, než bude na vás těhotenství vidět. Adam se bude podílet na vytváření nové rodiny, může miminku vybírat jméno, může spolu s vámi chystat úpravy v bytě (a sobě i třeba upravit pokojík), a to právě proto, že není zvyklý se dělit.
Máte strach, aby si Adam nepřipadal jako páté kolo u vozu. Musí vědět, že jste stále pro něj ta nejdůležitější, že u vás pořád má zázemí a pochopení, potřebný čas a prostor.
PhDr. Andrea Hlubučková
Neotálela bych ani s nastěhováním Honzy, pokud jste rozhodnuti. Honza se musí usadit v nových rolích vedle vás i Adama a Adam musí mít čas najít prostor mezi vámi a Honzou. Honza má velkou šanci najít si s Adamem něco, co by je mohlo spojovat, něco jen pro „chlapy“ – třeba nějaký sport, výlety na kole atd.
Nestrachujte se, když dospívající kluk hlasitě neobdivuje miminko. Mohl se stydět projevit emoce. Malý brácha nebo sestra má velkou šanci si ho časem získat svou roztomilostí a legračností. A Adam může mít u malého obdiv, když mu bude ukazovat svět. Navíc Adam za několik let bude pomaličku opouštět svět původní rodiny a dospívat. To, že vy máte nové zázemí, mu pomůže.
Cítíte, že vás čeká šťastné období, ale určité pochyby a strachy jsou na místě. Zaměřte se ale také na sebe. Držím vám palce, abyste zvládla všechny strasti spojené s těhotenstvím a porodem a z nové rodiny měla radost.
Andrea Hlubučková, psycholožka terapeutického centra Modré dveře
Jak zvládaly vaše děti příchod sourozenců? Připravovali jste je na to? Podělte se s ostatními v diskusi.
