S manželem jsme se poznali už na střední škole a prožili jsme spolu taneční, maturitu, jeho vysokou, nástup do práce a nakonec i svatbu a máme spolu dceru Anežku. Jenže poslední více než rok náš vztah uvadá, žijeme vedle sebe jako sourozenci a já začínám realisticky uvažovat nad rozchodem. Necítím se šťastná, manžel také ne, prostě už se nemilujeme a jsme spolu jenom ze zvyku a asi i ze strachu.
Rodinná poradnaTrápí vás potíže při výchově dětí? Ocitla se vaše rodina v těžké sociální situaci a nevíte, jak z ní ven a kdo vám může pomoci? Dotazy posílejte na ona@idnes.cz s heslem Rodinná poradna. Vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny. Je možné je anonymizovat. |
Nyní mi ale hlavou běží všechny možné scénáře uspořádání rodiny po rozchodu, a snažím se proto přijít na to, co by bylo pro Anežku nejlepší. Nebránila bych se ani střídavé péči, ale je na to tříleté dítě připravené? Anežka začala před pár dny chodit do školky a je z toho momentálně ještě hodně vyřízená, takže chci počkat s rozhodnutím a jakoukoliv akcí aspoň do nového roku.
Ale zajímal by mě váš názor na střídavou péči u tříletého dítěte. Je to podle vás vhodné? Nestresují ho přesuny mezi byty? Slyšela jsem i o rodinách, kde se rodiče střídají v jednom bytě u dítěte, takže to se pak nemusí stěhovat. Myslíte, že je to pro dítě lepší, nebo je mu jedno, jestli spí v bytě u maminky, nebo u tatínka?
Děkuji za váš názor.
Aneta
Odpověď odbornice:
Aneto, dobrý den. Z vašeho textu můžu vyčíst, že vás trápí dvě otázky, které spolu úzce souvisí. A to je, jestli s manželem zůstat, či nikoliv, a pokud se rozhodnete pro rozchod, jestli je střídavá péče to pravé pro dítě, nebo ne. Obě témata jsou velmi hluboká a předem tak upozorňuji, že budu nabízet možnosti, které je však třeba projít mnohem pozorněji, než jenom v textu odpovědi.
Zdá se, že ve vašem manželství procházíte významnou bilanční krizí. Otázkou je, jestli jste spolu s manželem tuto situaci probírali. Tady vidím začátek rozklíčování vaší nejistoty, co teď se vztahem. Možná váš muž nemá ani ponětí o tom, jak to vidíte vy, možná jde o druhou stranu mince a cítí to stejně či podobně. Tady přichází druhý krok – co s tím. Běžně se lidé ve vztahu dostávají do zlomových situací, kdy se rozhodují, zda spolu zůstat, či nikoliv. Když by to všichni v této fázi vzdali, tak by neexistovalo manželství, které setrvá.
PhDr. Katřina Siveková Křižáková, psycholožka a rodinná terapeutka
Vidím to na dva druhy rozhovoru. Jeden s manželem, co pro zkvalitnění vašeho vztahu můžete udělat. Někdo to řeší dovolenou, někdo romantickými večeřemi, kdy se může probudit to, co kdysi přinášelo lásku. Možná máte mezi sebou vzájemná zranění, kterým jste se nevěnovali. Někdy s delším vztahem přichází nuda a stereotyp. Přerod z vášnivé lásky do vztahu spíše přátelského, který však může být dobrým základem pro manželství, by stačilo okořenit špetkou toho, co vám chybí. Nebo se potřebujete vzájemně věnovat různým trablům, kterými jste procházeli a neřešili je. Jak si vzájemně děláte radost, jestli si umíte říci, co potřebujete, jak si jeden od druhého umíte odpočinout atd. Je to mnoho otázek a možná je zde prostor na to, začít zkoumat. Prostě tady neexistuje univerzální návod a každý si ho pro sebe a svůj vztah musí hledat.
Druhá část rozhovoru je ten vnitřní, vy sama se sebou. Jak si představujete váš život, co jste vše pro změny v něm udělala, měla jste na to sílu a kde ji případně brát? Jaká jste měla očekávání od manželství, jestli se naplnila, nebo jste svůj pohled změnila vy. Možná potřebujete více svobody, třeba vyjet s přáteli bez rodiny někam na víkend, aby se vám pak mohlo hezky vracet zpět. Váš pocit, že nejste šťastná, může pramenit i z jiné oblasti, než je partnerský život. Určitě toto stojí za průzkum. Doporučuji podívat se na obě alternativy vašeho života – život rozvedené ženy a život ženy vdané. Neopomeňte ani vaše ekonomické zázemí, které tvoří součást zabezpečení rodiny jako takové.
Druhé velké téma, na které se dotazujete, je oblast střídavé péče. Zde opět neexistuje univerzální odpověď. Tato forma péče o dítě může být pro něj to nejlepší řešení, jak nepřijít o oba rodiče, ale také se pro něj může stát stavem, kdy přijde o domov úplně nebo je to zdroj enormního stresu. Toto téma není možné komunikovat bez vašeho muže. Platí pravidlo, že pokud se rodiče rozvedou v klidu, bez větších emocí a dokážou si pak vážit jeden druhého a mít se v úctě, tak dítě nestrádá tolik, jako když se hádají, popouzejí dítě proti druhému, poukazují na to, jak je druhý rodič úplně nemožný a hrozný. Prostě pokud se rodiče dokážou v klidu domluvit, a to ve prospěch dítěte, tak se dá domluvit i na střídavé péči. S věkem dítěte a dobrým vztahem mezi rozešlými partnery je dobré ho do rozhodování vhodně vtahovat.
Ve střídavé péči hraje roli i to, na co se sama ptáte, tedy jestli může dítě v ideálním případě zůstat v jednom bytě a střídají se rodiče. Jako nutnost vidím, aby nestřídalo mateřskou školu. A střídání základní školy vůbec nepřichází v úvahu. K rozhodujícím faktorům patří i to, jak daleko by dítě muselo dojíždět, nebo být dováženo, aby se do školy či školky dostalo. Takže pokud se jeden z rodičů odstěhuje někam dál, není vhodné dítě přetahovat tam a zpět za školou či školkou. Takže podmínka střídavé péče je dostupnost školského zařízení. Jsou to technické parametry, ale i na ty se musí u střídavé péče myslet. A i když je ideální dojezdnost, rodiče se můžou báječně domlouvat a mít mezi sebou velmi přátelský vztah, může se ukázat, že pro dítě je nakonec stresové to, že má každý týden jinou postel, že si s sebou nesmí zapomenout vzít oblíbeného plyšáka a že je tak trochu rozpůlené a potřebuje prostě někde být více a tam se cítí doma. Jsou děti, kterým dva domovy můžou vyhovovat, a tak i z tohoto faktu můžeme usuzovat, že než kopírování cizích modelů by vám nezbývalo, než hledat pro své dítě a pro vás rodiče svou unikátní cestu.
Důležité pro obě oblasti je, abyste neměla pocit, že na orientaci v tom jste sama. Využijte kamarády a blízké, kterým můžete důvěřovat a otevírejte s nimi své problémy. Pokud poblíž nikoho takového nemáte, nebo to u nich nefunguje, vyhledejte psychoterapeuta. S jeho nadhledem můžete hledat možné alternativy, hledat sama v sobě klíč k tomu, aby vám bylo co nejlépe.
PhDr. Kateřina Siveková, psychoterapeutka a rodinná terapeutka centra Modré dveře
