Ona
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Poradna: Ze syna se stává lajdák a lenoch po otci. Jak tomu zabránit?

  • 90
Občas mě můj syn dovádí k nepříčetnosti svou leností a přístupem, že se nic neděje. Připomíná mi to mého bývalého muže, což mě rozlaďuje ještě víc. Čtenářka Berenika poslala dotaz do rodinné poradny.

Můj dvanáctiletý syn Michal pomalu přichází do puberty a už to na nás docela doléhá. Žiju s Michalem sama, s jeho otcem jsme se rozešli před deseti lety. Byl to hrozný lajdák, nejradši by se válel celé dny doma na gauči a nechtělo se mu moc ani pracovat.

Rodinná poradna

Trápí vás potíže při výchově dětí? Ocitla se vaše rodina v těžké sociální situaci a nevíte, jak z ní ven a kdo vám může pomoci? Dotazy posílejte na ona@idnes.cz s heslem Rodinná poradna. Vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny. Je možné je anonymizovat.

Samozřejmě se s tím musím potýkat i po rozchodu, protože je nespolehlivý, tak nikdy nevím, jestli zaplatí alimenty nebo vůbec zavolá. Syna by si měl podle dohody brát jednou za měsíc na víkend, často se stane, že mi volá v pátek odpoledne, že pro něj nepřijede a zruší to bez dalšího vysvětlování. Já už se ho ani neptám, stejně by si jenom vymýšlel a mě to k ničemu nepomůže.

Poslední dobou ale stále více vidím některé znaky lenosti a lajdáctví u svého syna. Víkendy by nejradši proležel u televize. Zapomíná na své povinnosti jako jsou domácí úkoly nebo vynesení koše a bere to na lehkou váhu, prý o nic nejde. Snažím se s ním o tom mluvit, ale chvílemi propadám zoufalství, že je to marné, že otcovy geny nepřebiju.

Co mám se synem dělat, aby z něj nevyrostl flink a lenoch?
Děkuji

Berenika

Odpověď odbornice:

Dobrý den Bereniko, z vašeho dotazu čtu dva problémy, které vás tíží. První je komunikace s bývalým mužem, kdy jej vnímáte jako nespolehlivého, co se týče dohod ohledně placení alimentů nebo domluv návštěv syna. Co vás rovněž tíží, je starost o syna, který je nyní v pubertálním věku, víkendy tráví u televize a zapomíná na své domácí povinnosti a úkoly. Svým chováním vám připomíná chování bývalého muže a zřejmě se obáváte, aby nakonec v dospělosti nežil stejným způsobem, jaký jste vnímala u jeho otce.

Tereza Anderssonová, terapeutka a krizová interventka

Ohledně komunikace s bývalým mužem mě napadá, zda je něco, co by se dalo udělat pro to, aby se vám spolu lépe komunikovalo a lépe začaly fungovat vzájemné dohody. Byla by nějaká možnost se s bývalým manželem sejít a říct mu o tom, jak je vám nepříjemná tato neustálá nejistota, kdy nevíte, kdy a zda vůbec vám dorazí alimenty nebo zda platí domluvený datum a čas předání syna? Domnívám se, že i pro syna tato nejistota – zda bude, anebo nebude s tátou – není jednoduchá.

Co se týče vaší obavy o syna, jak píšete, ocitá se v pubertě. V tomto věku přirozeně znovu zkouší hranice, co si ještě může dovolit a co už ne. Děti v tomto období také bývají více unavené. Syn má určitě nějaké vlohy po otci, nicméně vlastnosti se nedědí, ale formují se výchovou. To, že vám v něčem připomíná vašeho bývalého muže, neznamená, že se bude chovat v dospělosti stejně jako on.

Myslím, že by bylo dobré zkusit si znovu promluvit s Michalem o pravidlech a úkolech, které je potřeba dodržovat a plnit – vy jste máma, která určuje pravidla. Stejně dobré by bylo ale dát prostor synovi, aby po splnění svých povinností mohl jen tak lenošit, jak potřebuje. Třeba by i on mohl říci, jak by si plnění povinnosti a čas pro sebe představoval. Ještě mě napadá, jak vypadaly vaše víkendy před tímto obdobím? Co byly zážitky, které vás dohromady bavily – např. společný výlet, kino, výstava? A jak by na to syn reagoval, kdybyste něco z toho navrhla?

Pokud by vaše starosti přetrvávaly – ať už s porušováním domluv, placením alimentů s vaším bývalým mužem anebo komunikace a soužití se synem doma, doporučila bych zkusit navštívit poradnu osobně, kde by se vám mohli (případně i synovi nebo bývalému muži) více do hloubky věnovat.

Držím vám palce.

Tereza Anderssonová, psychoterapeutka centra Modré dveře

, pro iDNES.cz