Všeobecně se má za to, že pozitivní emoce jako radost pomáhají lidem dožít se vyššího věku, mít méně infarktů i zdravotních problémů celkově. Víme ale, proč to tak je?
Úplně přesně mechanismus toho působení známý není, ale když se na to podíváme třeba z hlediska práce s emocemi, platí, že pozitivní emoce máme tendenci projevovat častěji a autentičtěji než ty negativní. Když posloucháte lidi kolem sebe v tramvaji nebo v metru, zjistíte, že se mají celkem dobře, že řeší obyčejné problémy, z něčeho mají radost, vzpomínají na něco, co je potěšilo, něco se jim povedlo, něco zajímavého plánují, na něco se těší. V zásadě vyjadřují pozitivní emoce. A z výzkumů víme, že pokud jsou emoce vyjadřovány, pokud nemrháme energií na jejich potlačení, jsme zdravější. Zároveň bývají pozitivní emoce chápány jako nárazník proti negativním událostem. V pozitivním naladění, které je skoro synonymem dostatku energie a sil, se negativní události lépe zvládají, a pokud jsme v běžné každodennosti pozitivně naladění, lépe i dýcháme, tlukot srdce je optimální, svaly uvolněné… Mírně pozitivní naladění je lepší z hlediska fyziologického nastavení těla.
Pokud jsme v klidu a relaxujeme, krásně nám „jede“ i parasympatikus (vegetativní nervy, jež nezávisejí na naší vůli, pozn. red.), hezky si odpočíváme, dobře spíme, efektivně regenerujeme. Takže z mnoha úhlů jsou pozitivní emoce pro mysl i tělo zdravější. Jako vždycky ale platí: Všeho s mírou!
Bez emocí naše slova ztrácejí na významu. Když si přečtete zprávu: „Fakt se těším!“, pak bez nějakých smajlíků vlastně úplně nevíte, jak to odesílatel myslel.
