Kdo někdy vytíral domovní chodbu, tak ví, že čtyři z pěti sousedů, kteří vás překračují a obcházejí, zablekotají nějakou omluvnou průpovídku. Ta nejčastější, kterou uklízečky denně slýchají, zní: „Vezmete mě smetákem, když vám tady našlapu?“
Podobné rádoby vtipné plácání bývá normální vnitřní obrana z nervozity, kdy se snažíme slovně vyvléct z nepříjemné situace. A kde nám bývá nejvíc ouzko? Správně, v zubařském křesle. Proto se na úvod poptejme v zubních ordinacích, jaké stokrát omleté hlášky zde denně slýchají. O postřehy jsme požádali v diskusních skupinách na sociálních sítích.
Host platil tisícovkou, tak jsem se ho zeptala, jestli nemá něco menšího. „Mám, ale o tom bych nerad mluvil.“
