Na neurologickém oddělení Fakultní nemocnice v Praze Motole se traduje historka o pacientce, učitelce mateřské školy. Měla typické profesionální chování, ke každému spolupacientovi se chovala jako ke svým dětským svěřencům.
Na chodbě jednou potkala lékaře. Všimla si, že má rozvázanou tkaničku u boty, a upozornila ho na to. Lékař poděkoval, sklonil se a počal tkaničku zavazovat. Načež z úst paní učitelky se ozvalo pochvalně: „Ták, hezky. Umí, umí.“
Profesor, legenda dermatologie, si jednou zašel do pražské restaurace. Zatímco hloubal nad jídelním lístkem, stačil si všimnout i vyrážky, kterou měla servírka. Zeptal se: „Slečno, nemáte psoriázu?“
„Ne, pouze to, co je na jídelním lístku.“
