Chovají se neurvale, přehnaně pijí alkohol a berou drogy, sedají za volant pod jejich vlivem, perou se a příliš si nelámou hlavu s věrností a bezpečným sexem. Proč se nám občas zdá, že jsou naši dospívající potomci naprosto bohorovní a riziko je pro ně jen výzva?
„Kdyby nikdo neriskoval, tak by nikdo nikoho nepozval na rande a brzy by na světě žádní lidé nezbyli,“ vysvětluje profesor David Bainbridge, autor knihy o teenagerech a jejich postavení v historii lidstva, pro Guardian.
„Adolescenti si potřebují vytvořit citový odstup od svých rodičů. A to často zahrnuje dělání věcí, které se rodičům nelíbí. Také jsou součástí složitých vztahů a konfliktů se svými vrstevníky, při kterých si vytvářejí sociální hierarchii doprovázející je po zbytek jejich života,“ dodává profesor Bainbridge.
Vliv party a kamarádů
Další studie provedená na myších ukázala, že dospívající myši pily alkohol ve společnosti dalších dospívajících více, než když byly o samotě. U dospělých jedinců přitom společnost neměla vliv na to, kolik alkoholu vypili. Mají vrstevníci na naše dospívající děti stejný vliv?
Rodinná poradnaNa vaše dotazy ohledně výchovy vám odpoví zkušená učitelka a lektorka Markéta Klingerová v poradně.  |
To se rozhodla zjistit doktorka Lisa Knollová ve studii o 560 účastnících všech věkových kategorií. Knollová subjektům dala nejprve formulář s několika potenciálně nebezpečnými situacemi (jít sám temnou uličkou, jezdit na kole bez helmy apod.) a požádala je o kvantifikaci jejich nebezpečnosti. Následně dala lidem nahlédnout do hodnocení lidí jejich i jiných věkových kategorií a ptala se, jestli by nechtěli své hodnocení ještě změnit.
Většina z nich se rozhodla lehce přizpůsobit ostatním bez ohledu na věk, děti ve věku od 12 do 14 let své postoje upravovaly zejména podle postojů svých vrstevníků. Knollová tedy usuzuje, že silný vliv kamarádů a party začne kolem patnáctého roku slábnout.
Vzrušující neznámo
A jak se tedy dospívající rozhodují, co jim stojí za risk a co ne? Je to proces dost rozdílný od rozhodování dospělých. Zatímco některá rizika dost přeceňují, nedokážou zároveň dost efektivně ohodnotit jejich důsledky. Neuvědomují si nezvratnost některých činů. Výzkum Agniezky Tymulové ukázal na zajímavý rozdíl mezi tím, jak riskují dospívající a jak dospělí. Teenagery více přitahuje nejisté riskování, při kterém ani neví, jaké jsou jejich šance na úspěch či neúspěch.
„Při znalosti pravděpodobnosti riskovali teenageři méně než dospělí. Když byla míra rizika neznámá, tak se situace otočila,“ uvedla Tymulová pro časopis Time. Další výzkumy pak dokazují, že se teenageři rozhodují daleko déle a používají k tomu jinou část mozku než dospělí.
Podle vědců jde o nastavení, které původně dospívajícím jedincům umožňovalo odejít od rodičů, vydat se prozkoumávat nová území a rychle se učit. Jenže spolu s měnící se společností a prostředím se mění i rizika (silnější drogy, rychlá auta, HIV apod.), ale mozek dospívajících se tak rychle přizpůsobit nedokáže. Je tedy zejména na rodičích, aby dospívajícím pomohli s rozeznáním přijatelného rizika od toho zbytečného.
Jak se bavit o rizicích a důsledcích
Odborníci rodičům doporučují se při probírání rizik např. nechráněného sexu zaměřit zejména na možné katastrofální důsledky, nikoliv na míru rizika (ta je totiž podle dosavadních poznatků podstatně nižší, než se dospívající domnívají, ale přesto je to neodrazuje). Pokud je to jenom možné, je dobré dospívající s důsledky nebezpečného chování seznámit co nejdůkladněji a nejvěrohodněji.
Jak na teenegeraJak vychovávat a jak zakročit, když jde do tuhého? Zkušenosti s výchovou teenagerů řeší maminky na webu eMimino.cz. |
Při ježdění na kole nebo skateboardu bez helmy to mohou být příběhy vážného zranění mozku po úrazu bez helmy. Pokud chcete odradit od alkoholu za volantem, zkuste pro dítě zajistit jízdu v autosimulátoru s brýlemi simulujícími opilost. Pokud si dítě riskantní situaci dopředu dostatečně prozkoumá, stane se pro něj podle nejnovějších výzkumů méně atraktivní.
