Příběh Edity: Společné bydlení s přítelovou matkou je pro mě očistec

  0:20
Dokud jsme s přítelem jen randili, byl náš vztah doslova a do písmene zalitý sluncem. Pak mi navrhl společné bydlení. Mělo však háček – bydleli bychom i s jeho matkou. Proč ne, byla milá a příjemná, na všem jsme se dohodli. Dnes už je to jinak. Stala se ze mě uklízečka, kuchařka, pečovatelka a vrchní nákupčí. Jsem utahaná a přestává mě to bavit.
V přístupu k uklízení si s muži nezadáme. Nejméně nás baví žehlení.

V přístupu k uklízení si s muži nezadáme. Nejméně nás baví žehlení. | foto: Profimedia.cz

Přítel Ivan byl po dlouhé době muž, se kterým jsem si již od počátku rozuměla v mnoha oblastech. Bylo mi přes třicet, když jsme se poznali, a pomalu jsem propadala panice, že zůstanu na ocet. Ivan je o pět let starší, rozvedený a bezdětný.

Společné bydlení i s matkou

Bydlíme v jednom větším městě, kde i oba pracujeme. Když jsme se poznali, měla jsem dlouhodobě od kolegyně z práce pronajatý malý byt, pokoj s kuchyní. Bohatě mi stačil, kolegyně mi dovolila udělat v něm úpravy, abych se tam cítila pohodlně. Po několika měsících u mě Ivan začal přespávat, postupně zůstával i pár dní. Jenže jak se jeho pobyty u mě prodlužovaly, čím dál víc nám vadilo, že máme oba málo soukromí.

Pak Ivan přišel s nápadem, abychom se přestěhovali k němu do bytu, ve kterém žije jen s matkou. Po rozvodu se od bývalé ženy odstěhoval, byt byl její. Nějaký čas žil v pronájmu, pak ale zemřel jeho otec a matka zůstala ve velkém bytě, kde Ivan vyrostl, sama. Nejlepším řešením by bylo byt prodat a zainvestovat do dvou menších bytů. Jenže matka si postavila hlavu, že se z bytu nehne. Nakonec se Ivan nastěhoval k ní.

Napište svůj příběh i vy

Příběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu.

Přiznám se, že se mi zpočátku moc nechtělo. Jeho matku jsem viděla jen jednou a neměla jsem zrovna dobrý pocit z našeho setkání, ale nakonec jsem se rozhodla tomu dát šanci. S Ivanem mi bylo dobře, plánovali jsme společnou budoucnost, začali jsme uvažovat i o dítěti. Říkala jsem si, že babička po ruce se nám bude jednou hodit. Mí rodiče bydlí přes tři sta kilometrů daleko, s máminou pomocí moc počítat nemůžu.

Ivanova matka, když jsme za ní přišli s návrhem, že bych se k nim přistěhovala, byla ráda. Prý tam aspoň nebude pořád sama. Je už v důchodu, táhne jí na sedmdesát, má i nějaké zdravotní problémy, tak raději sama nikam moc často nechodí. Jen občas, maximálně tak jednou za měsíc s kamarádkami na kafíčko a na zákusek. Také k lékaři, ale to ji většinou vozí Ivan, sem tam si dojde i na nákup a občas i na kratší procházku.

Dohoda přestala brzy platit

Bez nějakých problémů jsme se na společném bydlení domluvili. Byt je naštěstí dobře situovaný, že každý z nás tam má i své soukromí. My máme dva průchozí pokoje a matka má na druhém konci bytu velký pokoj a u něj ještě menší halu. Kuchyň máme společnou, dohodli jsme se ale, že si budeme hospodařit každý sám, tedy ona sama a my dva s Ivanem. Shoda panovala i ohledně uklízení. Dohodli jsme se i na částce, kterou budeme na bydlení přispívat. Mé obavy tak rychle opadly a na bydlení s Ivanem i jeho matkou jsem se docela těšila.

Ovšem neuplynul ani měsíc a všechno bylo jinak. Sice jsme žili odděleně, ale každou chvíli matka vtrhla k nám, jak se máme a že jí je smutno, a tak si přišla jen popovídat, ale samozřejmě, kdyby rušila, tak odejde. Pochopitelně jsme ani jeden neměl to srdce ji poslat pryč. Nakonec se z toho stalo pravidlo, přišla vždycky, když jsem nesla na stůl, takže jsem jí nabídla a dnes už naprosto běžně jí s námi. Původní domluva byla pochopitelně jiná. O jednu porci navíc nezchudneme, já stejně vařím tak, aby něco zbylo, ale čekala bych, že nám to třeba někdy oplatí a uvaří něco i ona.

Když jsem si postěžovala příteli, tak mi řekl, že to moc hrotím, stejně vařím, tak co. On si ale neuvědomuje, že je to i o penězích, utrácím teď mnohem víc, matka si klidně bere i jídlo, které jsem nakoupila pro nás dva. Začalo to opět nenápadně, šla jsem do obchodu a ona hned, ať jí koupím třeba mléko, chleba apod., že ji bolí nohy a nikam se jí nechce. Pak když jsem to přinesla, mi ani nenabídla peníze. Nejspíš bych je odmítla, záleželo by na částce, ale ona to bere jako samozřejmost. A poslední dobou si už rovnou bere, co nakoupím pro nás.

A stejné je to i s úklidem, uklízím v našich pokojích a už jen já i ve společných, přitom jsme se domluvili, že se budeme střídat. Mně to neublíží, o to nejde, ale štve mě, že všechno bere jako samozřejmost. Funguju teď jako kuchařka, vařím pro všechny, uklízečka, uklízím jen já, nakupovat už taky chodím jen já a platím to taky jen já. Je mi trapné si příteli říkat o peníze, myslela jsem, že ho to napadne samotného, ale bohužel.

A aby toho nebylo málo, s matkou musím chodit i po doktorech, protože prý sama nikam nedojde a přítel si nemůže vzít volno, když si ho můžu vzít já. Mám to jednodušší, ale stejně mou práci za mě nikdo neudělá a já to pak doháním. Už mě to všechno hrozně štve, nejradši bych sbalila kufry a vrátila se do svého pohodlného bytečku. Zrovna nedávno mi kolegyně řekla, že je stále volný, nikomu ho k pronájmu nenabídla.
Edita

Názor odbornice: Požádejte o spolupráci

PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12.

Vážená Edito! Berte tuto situaci jako trenažér. Ve vztahu partnerském, ale i později v rodičovství (a to vůbec nezmiňuji další mezilidské vztahy, třeba na pracovišti) je vždy nejvýhodnější variantou naučit se pojmenovávat své potřeby. Být srozumitelná a umět nahlas říct, co by mi pomohlo k tomu, abych se v té dané situaci cítila lépe, je totiž jedinou fungující cestou k srozumitelné mezilidské komunikaci.

Budu-li naopak předpokládat, že tomu druhému dojde, co bych ráda či jak se právě cítím, je jistou cestou když ne do vztahových pekel, tak docela jistě k frustraci z nefungující komunikace. Bylo by bývalo výhodné učinit tak na samém začátku, ale nikdy není pozdě.

Přátelsky požádejte partnera a jeho matku, abyste zasedli k jednomu stolu. Proberte, jaká má každý z vás od společného soužití očekávání a co by mu pomohlo, aby se ve společné domácnosti cítil lépe. Začněte sama od sebe. Oceňte partnera i jeho matku, zač je ocenit lze (popřemýšlejte o tom dopředu, jsem si jista, že je zvládnete přistihnout i při něčem, zač by ocenění zasloužili). A požádejte o spolupráci v pro vás nekomfortních situacích.

Troufla bych si říct, že všichni tři stojíte o soužití v klidu a bez konfliktů. Každý z vás se však na cestu k němu může dívat odlišně. A proto je dobré, abyste své pohledy sdíleli a hledali průsečík přijatelný pro všechny tři. I kompromis je totiž lepší, než frustrace k nenaplněného očekávání.
PhDr. Magdalena Dostálová

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 2124
Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 7. června 2021. Anketa je uzavřena.
Autoři:
  • Nejčtenější

Žena se dvěma vagínami má dva přítele, sexuální potěšení má rozdělené

21. března 2024  7:54

Annie Charlotte se narodila se dvěma vagínami. Ačkoli zprvu pro ni byl její zdravotní stav šokem,...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

26. března 2024,  aktualizováno  8:54

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Obří melouny už nejsou in, i muži mohou kojit a další zajímavosti o prsou

24. března 2024

Ňadra obvykle poutají pozornost mužských očí, jsou ovšem také částí lidského těla, která je...

Dvaadvacetinásobná matka přiznala závislost na těhotenství

22. března 2024  8:15

Sue Radfordová z Velké Británie má dvaadvacet potomků. Třiadvacetkrát byla těhotná a nevylučuje, že...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sex se zajíčkem je super, ale... Sedm důvodů, proč nechodit s mladším mužem

28. března 2024

Vztahy s výrazným věkovým rozdílem jsou stále častější a už dávno nepatří do kolonky „podivné“....

Kate podstupuje chemoterapii, aby se jí rakovina nevrátila, vysvětluje lékařka

29. března 2024

Když princezna Kate oznámila, že má rakovinu, uvedla, že jí bylo doporučeno, aby podstoupila...

Zrušte rande. Tyto typy mužů své špatné stránky odhalují už v začátku

29. března 2024

Po schůzce s nimi se cítíte nejistá, po vztahu s nimi z vás zbytečně zůstane vyprahlá poušť....

OBRAZEM: Jarní detoxy, které doporučují slavné tváře

29. března 2024

Tělo si po zimě žádá úplně jiné zacházení, proto i slavné osobnosti na jaře volí trochu jiný režim,...

Osa střevo-mozek. Mikrobiolog o léčbě vlastní stolicí i vlivu na duševní zdraví

28. března 2024

Premium „Dejte svoji stolici do banky, bude se vám hodit,“ vyzývá molekulární biolog Petr Ryšávka, který...

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...