Jsem jedináček. Rodičům jsem se narodila rok po svatbě a na další dítě už prý nebyl čas. Táta je hodně pracovně vytížený, typický úspěšný manažer. Máma do práce snad ani nikdy nechodila, měla čas jen pro sebe, ale nedá se říct, že by se někdy nudila. Volný čas trávila se mnou a později v posilovnách, s kamarádkami na dámských jízdách po pražských buticích. Návštěvy různých zkrášlovacích salonů byly u ní pochopitelně na denním pořádku. Je ale fakt, že na to, že se jí blíží padesátka, opravdu nevypadá.
Táta si našel mladou kočičku
Nikdy jsem žádnou extrémně velkou lásku mezi rodiči nepozorovala. Táta byl pořád v práci, nebo na nějakých schůzkách, a jak jsem později zjistila, i s milenkami. Takže když jsme se doma sešli všichni tři, byl to vlastně svátek. Sice jsme občas trávili společné dovolené, v zimě na horách, v létě u moře, ale ani tady se o šťastné rodince mluvit nedalo.
Máma nejspíš o tátových milenkách věděla, ostatně jednu hádku na toto téma jsem si vyslechla, ale naučila se s tím žít. Ovšem pak se objevila Natália, éterická bytost (holka o dva roky starší než já, Ruska s holým zadkem) a ta tátovi učarovala natolik, že kvůli ní požádal o rozvod. Hezky to na něj navlékla, přišla do jiného stavu a tatínek cítil povinnost nenechat ji na holičkách.
Mámě doma suše oznámil, že odchází, protože zakládá novou rodinu. Nás dvě prý nechá bydlet v našem domě (ale jen do té doby, než dojde k vypořádání majetku, samozřejmě se vše vleče) a s přítelkyní se přestěhuje do bytu, který jí koupil. V mámě a ani ve mně by se krve nedořezal, přišlo to jako blesk z čistého nebe. Pochopily jsme, že sladký život v "přepychu" skončil. A to především matce. Já studuji vysokou a sem tam si přivydělávám, takže špatně se nemám a táta mi navíc slíbil, že mi školné bude dál platit a můžu počítat i s kapesným. To s matkou to bude horší. Skončí její bezstarostný život, po vypořádání majetku sice nebude chudá, ale nejspíš si bude muset najít práci, aby časem nebyla na mizině.
Máma řádí jak pominutá
Jenže moje matka si znovuzískanou svobodu asi představuje úplně jinak. Pravděpodobně ji život, který vedle úspěšného podnikatele vedla, natolik vyčerpal, že otočila o 180 stupňů. Založila si profil na Facebooku a požádala o přátelství miliony lidí. Nejhorší je, že jsou mezi nimi pomalu všichni mí kamarádi. Takže mají přehled o tom, co máma provádí a pochopitelně z toho mají velkou legraci.
Máma je fanynkou hromady přiblblých serverů, sdílí každou kravinu, píše veřejně podrobnosti ze svého intimního života. A ten se tedy pěkně rozjel. Jenže kdyby se aspoň soustředila na muže svého věku, nebo když už musí být mladší, tak aspoň jen o pár let. Ale to ne, matka vyhledává zajíčky. A pak se chlubí, jak si s nimi užívá. Přihlásila se do různých seznamek a shání "mladé maso". Začala navštěvovat diskotéky, obléká se jako holky v mém věku. Má sice pěknou postavu, ale přeci jen na 20 nevypadá a některé modely na ní působí opravdu směšně.
Když jsem se jí snažila domluvit, ať se vzpamatuje, tak mě odbyla slovy, že konečně začala žít, a když si můžou užívat chlapi, tak proč ne i ženský. Nejhorší ale je, že peníze, které jí táta nechal, a také ty, které si našetřila, rozhazuje po hrstech a o tom, že by měla přemýšlet o nějaké práci, ani neuvažuje.
Mluvila jsem o ní s tátou. Ten je taky zděšený, dokonce si vyčítá, že za její chování tak trochu může. Chtěl si s ní promluvit, ale nezvedá mu telefon. Nabídl mi, že se můžu k nim do bytu nastěhovat, nebo že mi bude přispívat na podnájem.
Já vůbec nevím, jak se mám k máminu chování postavit, mám už všeho dost. Stydím se a je mi trapně. Taky mi vadí, že každou chvíli je u nás nějaký ten mladíček, se kterým se máma seznámila a který z ní jen tahá peníze.
Markéta
Názor odborníka: Mámu nezměníte, přemýšlejte o sobě
Dobrý den, Markéto, nacházíte se teď obě, vy i máma, v náročné situaci. Vás nejvíc trápí mámino chování, stydíte se za ni a taky máte obavy, jak bude vše zvládat finančně. Chování druhého člověka ale nemůžeme změnit, pokud on sám nechce. Můžete ale mámě říct, jak jsou vám věci, které dělá, nepříjemné.
Zkuste při tom mluvit za sebe, nevyčítat, neříkat jí, jak by se měla podle vás chovat. Spíše mluvit ve stylu "když děláš tohle, cítím se tak a tak". Můžete také mámě nabídnout pomoc, třeba s hledáním nové práce nebo s adaptací na novou životní fázi, případně i s nalezením kontaktu na odborníka, psychologa. Zároveň ale myslete i sama na sebe. Kde by vám teď bylo nejlépe? Dovedete si představit, že byste dál žila s mámou, i když se její chování nezmění? Případně za jakých podmínek? Kde jinde by se vám dobře bydlelo? S tátou, nebo v podnájmu?
Chápu, že reakce kamarádů mohou být nepříjemné, ale zároveň věřím tomu, že opravdoví kamarádi dokážou udělat rozdíl mezi vámi a mámou, také budou schopni zareagovat, když jim řeknete, jak je vám legrace, kterou si z mámy dělají, nepříjemná. Držím vám palce!
Lenka Daňková, Psychologie.cz
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 2. září 2013. Anketa je uzavřena.
