Napište i vy svůj příběhPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce či v partnerské poradně, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu. |
S Jarkem jsme se poznali při jedné sportovní akci. Oba jsme velice sportovně založení, pohyb byla vždycky naše vášeň. V létě jsme jezdili na vodu, na hory, jezdili jsme na kole, v zimě každý víkend na horách. A v létě i v zimě jsme téměř denně chodili běhat.
Začali jsme spolu bydlet brzy po seznámení. Jarek měl maličký byt, jednu místnost s kuchyňkou, ale nám to stačilo. Stejně jsme byli pořád pryč. Když jsme se rozhodli, že se vezmeme, pořídili jsme si na hypotéku rodinný domek, kousek za městem. Je to taková naše vysněná idylka.
Já se přizpůsobila, manžel ne
Pak se nám narodila dcera Markétka. S mým sportováním to už po porodu bylo složitější, i když jsem samozřejmě nebyla pořád doma, přeci jen času a někdy i elánu jsem měla mnohem méně než manžel. Ten ale z ničeho neslevil. Sportuje stále a často bez nás.
Protože ale má přes týden málo času, jezdí domů z práce až večer, nechává si svoje sportovní aktivity na víkend. Což o to, to by možná ani nevadilo, jenže problém je v tom, že manžel chce trávit čas o víkendu sportem bez nás, prý aby se vyšťavil. Navrhuji, aby se, jak říká, vyšťavil přes týden, ať si něco najde, aby o víkendu trávil čas s rodinou nebo pracemi kolem domku. Jeho odpověď je, že neví, co by přes týden dělal, a když končí až pozdě odpoledne, tak toho moc nestihne.
Říkám mu, že já bych taky ráda něco dělala, taky bych si chtěla častěji zaběhat, nebo o víkendu vyrazit za sportem, ale nemůžu, mám povinnosti doma. Teď tak maximálně jednou týdně se jdu proběhnout nebo hrát volejbal a pak trávím čas s dcerou a domácími pracemi.
Když se manžel o víkendu vypaří, podnikám s dcerou minivýlety – do aquaparku, na zmrzlinu, k babičkám na kole...
Dceru sport příliš nebaví
Hodně mi vadí, že manžel myslí jen na sebe. Dítě musíme ke všem aktivitám nutit. Dceru baví nejvíc hraní s kamarádkami a aquapark. Ale když jedeme někam na kole, tak pořád brebtá, že je to nuda, manžel pak vypění, dceři vynadá a odnesu to já. Nakonec se sebere a jede si na půl dne na kolo sám.
Manžel má o volném čase dcery své vlastní představy. Denně slyším, jak je možné, že je tak líná, vždyť mi oba bychom bez pohybu umřeli a ona by nejradši seděla doma, hrála si s kamarádkami. Rozhodl se, že to zlomí. Když teď začala chodit do školy, předpokládá, že bude navštěvovat sportovní kroužky. A hned ji přihlásil na atletiku a pak na nějaké sportovní hry. Děsím se ale toho, že ji to nebude bavit a on zase bude zuřit.
Mirka
Názor odborníka: Zkuste najít kompromis
Milá Mirko, je fakt, že muži bývají častěji více individualističtí než ženy a preferují své vlastní zájmy před domácími povinnostmi nebo kompromisy ohledně svého volného času. Je to proto, že muži často povinnostem a domovu obecně nepřikládají takovou důležitost jako ženy, možná proto, že jsou k tomu výchovou v dětství méně vedeni.
To ale neznamená, že to tak musí být, nebo že vaši jedinou možností je to přijmout. Způsob trávení volného času, domácí povinnosti i výchovu dětí je dobré si v rodině dobře vykomunikovat a nastavit. Je jasné, že narození dítěte přinese do vztahu mnoho změn, bez toho, abyste o tom mluvili a hledali společnou cestu, nejspíš daleko nedojdete. Zkoušeli jste už hledat kompromis, takové řešení, které uspokojí všechny? Co kdybyste si vyhradili čas, který budete trávit podle přání jednoho z členů vaší rodiny? Jedno odpoledne/dopoledne podle vás, jedno podle dcery a jedno podle manžela, a to poslední třeba domácími povinnostmi? Tlakem na dceru nejspíš vyvoláte spíš odpor, zkuste tedy spíš nastavit pravidla, která dají prostor každému z vás. Držím palce.
Milena Nováková, Psychologie.cz
