S přítelem jsem se znala dva měsíce, když jsem zjistila, že čekám dítě. Byl to šok, neměli jsme ani čas se pořádně poznat. Vyspali jsme se spolu hned ten den, kdy jsme se seznámili. Bylo nám spolu dobře, tak jsme si domluvili rande hned na druhý den a začali spolu chodit.
Těhotná po dvou měsících
Napište svůj příběh i vyPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
Rozuměli jsme si a náš vztah by pravděpodobně pokračoval i další dny, týdny, měsíce i roky. Poznávali bychom jeden druhého a učili se navzájem tolerovat i chyby. Jenže najednou jsem byla těhotná a stáli jsme před rozhodnutím, co dál. Na potrat jsem jít nechtěla, rozhodla jsem se, že si dítě nechám. A to i za cenu, že bych na něj byla sama.
Přítel mě neopustil, zůstali jsme spolu. Ale už od začátku jsem cítila, že nám to až tak neklape. Už nás čekaly povinnosti, navíc já byla těhotenstvím dost omezovaná. Prvních několik měsíců mi nebylo dobře. Později, když nevolnosti ustoupily, už na mně bylo těhotenství znát, byla jsem dost unavená, natékaly mi nohy a poslední týdny jsem musela jen ležet. Přítel se o mě sice staral, i domácnost zastala, ale cítila jsem, jak ho to obtěžuje.
Lásku mi dávala dcera, přítel ne
Narodila se nám dcera a já byla obklopená láskou, kterou mi však přítel nedával. Dcera mi stačila. Upnula jsem se jen na ni. Byla mým celým světem. Přítel si žil svým životem, když jsem běhala kolem dcery, s ničím mi nepomohl. Všechno nechal na mně. Občas nakoupil, ale vaření, starost o domácnost i dceru byla jen na mně.
Říkala jsem si, že se všechno změní, až dcera trochu povyroste, že pak budeme na sebe mít víc času. Ale nezměnilo se nic, protože jsem opět otěhotněla a opět se opakoval scénář jako u prvního těhotenství. Na druhé dítě jsem se moc těšila. Narodila se nám opět dcera. A přítel mi opět s ničím nepomáhá. V jednou kuse jen popíjí se sousedem nebo se sestrou, která je bezdětná a má plno času. Já se točím okolo domácnosti a dětí.
Už jsem mu dokonce i řekla, že může jít, že zůstanu s dcerami sama. On by to na jednu stranu i chtěl, pak zase řekne, že ne, že nás samotné nenechá. Ale k čemu mi to je? Já nechci, aby u nás byl jen do počtu. Chci vědět, že mě miluje, on ale říká, že mě má rád. Myslím si ale, že mě nemiluje. A přitom to tak potřebuji, aby mi dával najevo lásku, pomáhal mi, aby byl se mnou a dcerami.
Mám tuhý kořínek, ale poslední dobou jsem protivná a zlá. Vždycky si to pak uvědomím. Jsem zlomená, nešťastná. A to všechno mi dělá můj chlap. Neměl by muž dělat ženu s dětmi šťastnou? Jsou dny, kdy s ním prostě být nechci. Říkám mu to, jenže on se nedá. Prostě se vždycky naštve, odejde a pak dělá, jako by se nic nestalo.
Z našeho společného života mám hodně smíšené pocity. Chybí mi společnost. Volný čas. Jsem zoufalá a nešťastná a nevím, jak z toho ven. Přítele mám ráda. Možná ho i miluji. Ale stojí mi to za to?
Jana
Názor odbornice: Buďte maximálně srozumitelná
PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12
Vážená Jano! Nezůstávejte na své trápení sama. Komunikační pasti jsou poměrně častým neduhem partnerských vztahů. S psychologem, partnerským poradcem budete postupně rozplétat, jak komunikace mezi vámi a přítelem probíhá.
Jak si říkáte o pomoc? Jak jej dokážete ocenit, přiloží-li v domácnosti nebo okolo dětí ruku k dílu? Je důležité, abyste se naučila být srozumitelná.
Předpokládáme-li, že druhému dojde, co bychom si přáli, jsme stoprocentně na cestě do vztahových pekel. Rovněž projevy lásky a toho, že jste pro partnera důležitá, nelze jen očekávat. Je dobré naučit se je vůči svému protějšku srozumitelně projevovat.
Tento kus cesty je ve vašich rukou, i tady můžete leccos změnit. Nemáte kouzelný proutek (a je dobré uvědomit si, že jej nemá ani psycholog), abyste přes noc změnila svého netečného partnera v romantika vyznávajícího vám denně lásku.
Můžete však pracovat sama na sobě a změnit svůj přístup k partnerství a následně doufat, že vaše změna bude mít dopad i na partnerovo chování. Z poradny mám vyzkoušeno, že se tak totiž často stává.
PhDr. Magdalena Dostálová
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 9. září 2019. Anketa je uzavřena.
