Problém je v tom, že se nedovedu vůbec uvolnit ani naladit na tu správnou erotickou notu. Nechci být za divnou, tak milování vždycky nějak přetrpím, a když je potřeba, trochu i něco zahraju, ale je to pro mě spíš ztracený čas.
Napište i vy svůj příběhPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
Nejsem ani na něžnosti nebo mazlení, spíš mi je blízký kontakt nepříjemný. Jediné, co mi pomůže trochu se uvolnit, je sklenka vína, nebo spíš dvě. Zkoušela jsem to bez něj, ale to dopadlo naprostým fiaskem, doslova jsem partnerovi utekla z postele a musela se vymluvit na náhlé zdravotní potíže.
Je to o to horší, že teď chodím s opravdu fajn klukem, který je moc hodný a chce, abych byla nejen v posteli spokojená. Nedovedu s ním ovšem o tom mluvit, tak se radši přetvařuju a mám doma neustále nějakou otevřenou flašku vína, kdyby na to přišlo.
Když tak pátrám v paměti, vlastně jsem si nikdy sex pořádně neužila, místo abych se vzrušila, jsem spíš taková jako zamrzlá nebo zaseklá, nevím, jak to přesně popsat. Navíc mám pocit, že při tom hrozně blbě vypadám, hnusí se mi různé tělesné pachy a tekutiny a vůbec jsem z toho celá nesvá.
Příběh Jarmily: V dětství jsem zažila sexuální obtěžování, došlo mi to až teď |
Někdy si říkám, jestli nejsem případ pro psychiatra, ale nerada své problémy někde ventiluju a nedovedu si představit, že s někým z očí do očí tyhle věci probírám. Možná jsem hloupá a připravuju se zbytečně o možnost prožívat sex a intimitu jako moje kamarádky, ale já se prostě nedovedu k ničemu kloudnému odhodlat.
Můj kluk taky nic netuší, myslí si jen asi, že jsem trochu stydlivá, ale jinak všechno v pohodě. Nechci, aby se dozvěděl, že mu hraju divadlo, ale je mi to líto a nechci, aby se cítil nějak méněcenně, že mě nedovede vzrušit nebo uspokojit.
Irma
Názor psycholožky čtěte na další straně.
