Hlavně poté, co jsme se asi po půl roce s přítelkyní sestěhovali, abychom ušetřili za bydlení. Na co platit dva nájmy, když jsme neustále buď u mě, nebo u ní? A tak jsem si spakoval svých pět švestek a nastěhoval se do bytu, který měla ona pronajatý za lepší peníze než já. Jenže pak to začalo.
Který chlap by nechtěl takovou přítelkyni, kterou sex neskutečně baví, nebojí se experimentovat, sama přichází s nápady a nikdy nemá dost? Jenže ono to sice vypadá hezky, ale je to taky dost vyčerpávající, abych řekl pravdu. Zvlášť, když se to opakuje den co den.
Napište i vy svůj příběhPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
A to jsem sportovec, něco přes třicet a s libidem ani potencí jsem nikdy problém neměl. Poslední dobou ale nějak svoji partnerku nestíhám a dost nám to ničí soužití, i když v ostatních sférách nám to celkem klape. Mám navíc dost fyzicky náročnou práci, a tak si nemůžu dovolit chodit na směnu nevyspalý a bez energie. Párkrát se mi stalo, že jsem po nějaké hodně intenzivní noci přišel pozdě, zničený víc než po flámu, a byly z toho jen problémy.
Zkoušel jsem se s přítelkyní dohodnout, že některé dny sex vynecháme, nebo dáme maximálně jednu rychlovku, ale to jsem si něco vyslechl. Že už ji nemiluju, že mě nepřitahuje, že má taky své potřeby jako žena a já to přece musím chápat.
Příběh Jirky: Po dětech je se sexem konec. Žena se mnou už šest let nespala |
Jenže já nejsem robot, a upřímně jsou chvíle, kdy prostě nejsem ready na povel. Navíc, když člověk něco musí, tak je to trochu jiné, než když prostě chce… Nějaký čas jsem to řešil tím, že jsem si přehodil směny na noční, abychom se doma spíš míjeli, jenže ona si nedala pokoj ani tak. Klidně mě překvapila v poledne doma v posteli, že si odskočila v polední pauze a že se jde na to.
Nepomůže ani, když někdy vypadnu večer s klukama na volejbal a pak do hospody s tím, že až se vrátím domů, ona bude spát. Buď čeká, nebo se vzbudí a hned se na mě roztouženě vrhá. Když se mi podaří připlížit se nepozorován, můžu mluvit o štěstí. Ale to je fakt málokdy.
Situace je teď taková, že zvažuju, co dál. Napadlo mě se odstěhovat a získat zase trochu klidu, jenže sehnat dneska bydlení za slušnou cenu není tak lehké. Nebo to prostě budeme muset ukončit. Žít s nymfomankou asi není nic pro mě. Jsem normální chlap, co má sex rád, ale když se překročí hranice, tak je to na palici.
Václav
Názor psycholožky čtěte na další straně.
