Už mě opravdu nebaví se o něj pořád bát. Nejdřív jsem se děsila, že si třeba něco udělá, protože myslím, že mámu hrozně miloval a její odchod nesl velmi těžce. Teď je to ale možná ještě horší. Je z něj úplně jiný člověk a honí se snad za každou sukní.
Napište i vy svůj příběhPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
Můj otec byl vždycky spíš takový domácký typ, nijak extra se nestrojil, hodně času trávil v garáži, protože jeho koníčkem jsou auta a všechno kolem nich. Takže jsem ho nejčastěji viděla v montérkách a špinavé košili. Teď se ale úplně změnil, začal chodit do posilovny, nakoupil si spoustu parádního oblečení, dokonce se i voní.
Kdybych ho potkala na ulici, snad bych ho ani nepoznala. Je to někdo úplně jiný. Navíc jsem se dozvěděla, že neustále navštěvuje internetové seznamky a chaty a schází se s různými ženami, které si hledá hlavně na sex, jak řekl mému bratrovi. O vážný vztah prý nemá zájem.
Se mnou se o své proměně vůbec nehodlá bavit, prý bych tomu nerozuměla a mám si hledět svého. Jenže já mám o tátu strach, myslím si, že to je z jeho strany spíš jen takový vzdor nebo snaha si něco dokazovat. Co když si ale tímhle promiskuitním způsobem života přivodí ještě další psychické potíže, bude některou z těch žen okraden, nebo dokonce chytne nějakou pohlavní nemoc?
Příběh Vladimíry: Z matky šílím. Nechápe, že chci žít jinak než ona |
S mámou jsem v kontaktu, i když jsem jí ze začátku hrozně vyčítala, že se na tátu a vlastně i na nás vykašlala. Trvalo to, bolelo to, ale našly jsme k sobě po nějaké době zase cestu. I když jen na dálku. To o tátovi jsem jí ale (zatím) neřekla, nemyslím, že by to mělo nějaký smysl.
Vůbec nevím, co s tím dělat. Je to dospělý chlap a měl by mít svůj rozum. Kdo jsem já, abych mu říkala, co má dělat? Brácha říká, ať si z toho nedělám hlavu, že ho to přejde, že je to jen taková životní etapa. Já na to ale nedovedu přestat myslet, mám o něj strach.
Lucie
Názor psycholožky čtěte na další straně.