Problém je v tom, že zatímco on je single, já jsem vdaná a mám dvě malé děti. Moje manželství by se docela dobře mohlo nazývat šťastným, jenže to, že se nehádáme, neznamená, že jsme si blízcí. Spíš se z nás v posledních letech stali otrávení spolubydlící, kteří vykonávají rutinní činnosti včetně sexu, pracují, starají se o domácnost a děti, prostě fungují. Jenže to je asi trochu málo.
Napište i vy svůj příběhPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
Vlastně mi to tak ani nepřipadalo, dokud se neobjevil on. Je o deset let mladší, vysoký, krásný, vtipný, chytrý a neuvěřitelně sexy. Když poprvé vstoupil do naší kanceláře, málem jsem se zadusila kávou, kterou jsem právě pila. Prostě jsem měla pocit, že vidím přelud.
Jenže to mě ještě ani nenapadlo, že s ním za pár týdnů skončím v posteli. Stalo se to na podnikovém teambuildingu, kde jsme se všichni nejdřív přes den unavili túrou v horách a večer se pak rozparádili na baru. Neměla jsem v úmyslu zahnout svému manželovi, navíc máme ve firmě spoustu mladších a krásnějších kolegyň. Ale zkrátka k tomu došlo a bylo to boží.
Jenže místo úletu na jeden den z toho byla bokovka se vším všudy. Zamilovali jsme se do sebe jako blázni a začali se tajně scházet. Nikdy v životě jsem takovou vášeň nezažila. Úplně mě spaluje. Jako by se mi zatemnil mozek. Prostě ho miluju a chci být jen s ním.
V jednu chvíli se mi chce plakat, v další zase šíleně smát. Je to pocit, který jsem doteď nepoznala. A nejhorší je, že on na mě naléhá, ať se rozvedu a jsem jenom s ním. Že k sobě patříme a musíme být spolu. Jenže on nechápe, že mám děti, a i když ho strašně miluju, nemůžu jim přece rozbít rodinu. Nikdy bych si to neodpustila. A ony mně taky ne.
Příběh Tiny: Kvůli práci jsem se musela odstěhovat do ciziny, náš vztah tím trpí |
Taky nevím, jak by na rozvod zareagoval můj manžel. Bojím se, že jeho uražené ego by mohlo být rozbuškou dost divokého rozvodu, ze kterého bych vyšla bez prostředků a možná dokonce i bez dětí. A to by mi zlomilo srdce.
Je to situace, která mě naprosto drtí a já nevím, co si počít. Dokonce jsem se pokoušela náš vztah už několikrát ukončit s tím, že se prostě odmiluju a nebudu si komplikovat život. Jenže to neklaplo. On si mě přitáhl zase zpět a je to ještě intenzivnější než dřív. Manžel zatím nic netuší, ale nevím, jak dlouho dovedu takto žít mezi dvěma muži a dvěma světy. Co mám dělat?
Irena
Názor psycholožky čtěte na další straně.
