Příběh Honzy: Táta mi přebral dívku a opustil mámu, jsme z toho oba v šoku

S rodiči jsme vždycky měli super vztah. Vzhledem k tomu, že jsem jedináček, tak jsem si nikdy nemohl stěžovat na to, že by se mi nevěnovali nebo mi něco odpírali. Spíš naopak, někdy té pozornosti bylo až moc. Když jsem odešel studovat vysokou do jiného města, bylo to pro nás všechny celkem úlevné. Pak se to však stalo…

Na škole jsem se hodně věnoval sportu, ke kterému mě naši odmalička vedli. Začal jsem taky ve volném čase trénovat žákovský oddíl florbalu, a tak jsem se dostal do kontaktu se spoustou nových lidí. A taky jsem díky sportu poznal svou přítelkyni.

Napište i vy svůj příběh

Příběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na [e-mail]. Respektují vaši anonymitu.

Pracuje jako vychovatelka na základní škole, kde trénuji kluky z prvního stupně. Je navíc taky z našeho kraje, tak jsme se začali bavit a byl z toho vztah. Po nějaké době jsem se rozhodl představit svou dívku rodičům, byli z ní oba nadšení. Jak se však později ukázalo, táta až moc.

Ze začátku jsem si ničeho nevšiml, ale když na mě začala mít méně a méně času, nechtěla už se mnou jezdit k našim a opadl také její zájem o sex se mnou, začal jsem tušit, že se něco děje. Když jsem se jí na rovinu zeptal, jestli spolu ještě chodíme, nebo už mě má dost, tak nechtěla odpovědět. Pak řekla, že bychom si měli dát pauzu.

Příběh Ladislava: Přítelkyně a můj syn si rozumí, já uvažuju o rozchodu

Souhlasil jsem, stejně jsem viděl, že to není ono. Doufal jsem, že to je jen nějaký „holčičí rozmar“ a že nám odluka pomůže. Vyjel jsem pak na půl roku na Erasmus do Španělska a říkal jsem si, že pak to možná zase dáme dohromady.

Jenže když jsem se vrátil domů, našel jsem mámu v slzách, že se prý táta stěhuje pryč, má novou ženskou a je to prý moje bývalka. Zůstal jsem jako opařený. Najednou se mi všechno poskládalo dohromady. Ty její výmluvy, proč se mnou nemůže jet domů, všechny výhrady ke mně, že jsem ještě nezralý a nevím, co je život…

Táta nám všem prostě vytřel zrak. Mámě bude padesát a je psychicky úplně zhroucená. Já jsem na tom ještě tak nějak v pohodě, protože jsem to bral jako 50:50, že se k sobě s přítelkyní ještě vrátíme. Ale otec v mých očích neskutečně klesl. Nedovedu se s ním bavit, beru to jako dvojnásobnou zradu, i když vím, že hodně viny je asi i na její straně.

Já teď hlavně stojím při mámě, která to potřebuje a která si to vůbec nezasloužila. Vždycky jsme pro ni byli s tátou celý vesmír. Taky si vyčítám, že kdybych přítelkyni nepřivedl domů, že se nemuselo to všechno stát.
Honza

Názor psycholožky čtěte na další straně.