Příběh Lady Trpím za ni, ona je však „šťastná“
Dlouho jsem si myslela, že je moje sestra silná a statečná. Dokázala se totiž úspěšně poprat se všemi ranami osudu. A že jich bylo! Ve dvaceti se zamilovala, a i když ji všichni nabádali, že je moc mladá a má ještě počkat, vdala se. Štěstí si ovšem dlouho neužila, její manžel záhy tragicky zemřel.
Já i rodiče jsme se jí snažili být oporou, litovali ji a truchlili téměř i za ni, protože ona to brala tak nějak zvláštně klidně. Ne, že by jí manžel nechyběl, ale úsměv z tváře jí nezmizel a pořád nám říkala, ať si kvůli ní neděláme starosti, že to zvládne.
Zvládla, podruhé se zamilovala a zase to vypadalo prakticky dokonale. V jejím vztahu však přišly těžkosti v momentě, kdy se začali snažit o dítě. Všechny pokusy byly marné a ukázalo se, že to nešlo právě kvůli sestře. Manžel ji nakonec opustil, rodinu prostě chtěl, ale ona, místo aby mu něco vyčítala, k nim za pár let chodila hlídat děcko, které si pořídil s novou partnerkou. Nechápala jsem ji já ani rodiče, obzvlášť když mínila, že přece není důvod, aby se z toho maličkého neradovala.
Přehnaný optimismus brání vidět věci reálně. Může jít o toxickou pozitivitu |
„Život je moc krátký na to, abych byla věčně naštvaná,“ oháněla se moudry, když jsem ji upozornila, že to, co dělá, není zrovna běžné. Sestra v tomhle ohledu byla ale vždycky svá, nějak nedokázala zoufat či skuhrat, pořád viděla všechno v těch nejrůžovějších barvách.
Není tedy divu, že když začala koketovat s internetovou seznamkou, hned byla zase znovu zamilovaná. Jenže to byl cizinec… Lásku jsem jí z celého srdce přála, ale to randění online mi přišlo takové komické. Nevnímala jsem to ani dvakrát vážně, vyznávat si city s někým z Afriky, komu pořádně nerozumíte, to jistě nebude dvakrát perspektivní.
Ovšem sestra to brala doopravdy a jednoho dne nám oznámila, že za ním letí a možná tam už i zůstane. Rodiče šíleli, já ji pořád dokola přesvědčovala, ať neblázní, že je to až příliš nebezpečné a riskantní. „Neboj, mně se nic nestane, on je prostě báječný!“ básnila o tom muži v jednom kuse.
Nerozmluvili jsme jí to, odletěla. Jasně, volali jsme si, psali, ale ona pořád tvrdila, že je to v pohodě. Také na sociálních sítích se prezentovala jako africká princezna, která si užívá blahobytu a nehynoucí lásky. O to větší šok to pak pro mě byl, když jsem ji přiletěla navštívit.
Ten člověk nebyl vůbec milý ani příjemný, bylo vidět, že mu nesedím, a mně zase vadil jeho životní styl. Sestra v domácnosti, která neměla daleko k ubytování ve slumu, figurovala spíš jako služka. Neustále ji peskoval a kmitala jen kolem plotny. Logicky jsem ji žádala jenom o jedno, ať se mnou bez prodlení odjede.
Příběh Alice: Chci se rozejít s přítelem, ale mám strach, že si něco udělá |
To by ovšem nesměla být moje sestra a ten její věčný optimismus. „Proč? Já jsem spokojená! Mohlo by být mnohem hůř!“ sdělila mi okamžitě. Komukoliv jinému bych to nevěřila, jí bohužel ano. Ona totiž opravdu nevnímá realitu.
Je se vším natolik smířená, ze všeho nadšená, že i kdyby jí ten její ubližoval, nebude mu to mít za zlé. Zcela upřímně se o ni hodně bojím, jenže vůbec nevím, jak jí pomoct z toho začarovaného kruhu ven. Na jednu stranu není sama, to je fajn, ale to, jak teď funguje, je z mého úhlu pohledu tragédie. Pro ni ovšem zjevně ne...
Lada
Co by podle vás měla Lada dělat? Hlasujte na další straně.
