„Jako psycholog a poradce pracuji již více než 20 let, poznala jsem každý vztahový problém na této planetě. Byla jsem svědkem mnoha uslzených tváří, slyšela nářky zlomených srdcí. Opravdu neexistuje nic, co by nám mohlo ublížit silněji než láska,“ tvrdí ve svém článku o čtyřech druzích milostných vztahů psycholožka a odbornice na vztahy Carmen Harra, která je zároveň autorkou bestsellerů o lásce.
Možná i vy momentálně procházíte milostnou krizí. Den co den přemýšlíte, jestli má váš vztah ještě smysl. Ptáte se sama sebe, kam směřujete, balancujete na hraně v podobě rozchodu či rozvodu. Je ovšem nutné odpoutat se v myšlenkách od vidiny lásky, jakou si mnoho z nás ve snech představuje.
Vášnivou, bezmeznou, opětovanou, dokonalou, takovou, co se objevuje v románech pro ženy nebo na filmovém plátně. Právě „slepé“ uchopení nejhlubšího citu na světě, nám mnohdy zastiňuje mysl, vytrácí se zdravý úsudek a jinak kvalitní a fungující vztah vnímáme negativně.
Co je přechozený vztah?
Přesná definice neexistuje. Opět totiž záleží na partnerských požadavcích každého z nás. Zatímco někdo se smíří se vztahem kompromisním, karmickým, jiný potřebuje více vášně a nekončící živočišnost.
„Možná nejtěžší úkol spočívá právě v rozmotání emocionálního uzlu a odhalení základní funkce našeho vztahu. Je třeba odpojit se od svých pocitů natolik, abychom mohli posoudit pravost našeho vztahu, můžeme tak změnit kvalitu lásky, kterou dáváme a získáváme. Správná kategorizace vlastního vztahu je rozhodnutí, které každý z nás musí učinit na základě svých individuálních potřeb a přání,“ vysvětluje Carmen Harra.
Nespokojenost v oblasti lásky přichází buď náhle, nebo jde o výsledek dlouhodobého postrádaní jisté potřeby. Je ale pravdou, že ochlazení citů nadejde především tehdy, kdy se ve vztahu po nějaké době už nic neděje.
Například u mladé dvojice se zásadní převrat může začít odehrávat po pěti až sedmi letech, kdy spolu „jen“ chodí a nedostavila se žádost o ruku či budování vlastní rodiny. U starších lidí se tak stává v okamžiku, kdy vylétnou děti z hnízda. Manželé jsou najednou sami a zjišťují, že nemají kromě potomstva nic společného.
Co dál?
Na tuto otázku si musíte odpovědět nejen sama, ale také je třeba zjistit, jak to má protistrana. Zkrátka a dobře, měli byste si nalít čistého vína. Bez mazání medu kolem pusy si společně promluvte o vaší budoucnosti.
Vztahy lze podle odborníků natrénovat. Covid je prověřil, krize prohloubil |
Je nesmírně důležité být v tomto ohledu upřímní, a snažit se situaci řešit společně. A hlavně chtít šťastný vztah udržet. Problém vyvstává tehdy, kdy jeden z páru chce dát vztahu ještě šanci a pokusit se jej zachránit, třeba vyhledat pomoc vztahového poradce, ale druhý má odmítavý postoj.
V případě, že jste si nevšimla nespokojenosti svého muže, pravděpodobně jde o váš „problém“, přesto vyzvěte partnera ke konverzaci. Upřímně, ale jemným způsobem mu vysvětlete vlastní pocity. Navrhněte také možná řešení.
Na rozcestí
Možností, jak zachránit vztah se nabízí nepřeberné množství. Záleží na tom, co trápí právě vás.
Sex - Nejčastějším zabijákem vztahů je vytrácející se intimita. Zažehnout jiskru vášně ale nemusí být tak snadné, jak se na první pohled zdá. Ani sebevíce erotické prádélko nezajistí úspěch. Vše je ve vaší hlavě. Dovolte muži být zase tím smyslným milencem, kterým byl, když jste ho poznala. Neodmítejte ho. Převezměte případně iniciativu. Experimentujte, povolte uzdu fantazii, milujete se jako „zamlada“.
Nuda - Stereotyp je dalším viníkem rozchodů. I když máte protějšek jistý, neusněte na vavřínech, jak se říká. O dům, květiny i vlastní tělo je potřeba náležitě pečovat, stejně tomu je i u lásky. Budujte vztah. Během pracovního týdne společně alespoň jednou, ideálně pak dvakrát, vyrazte na večeři. O víkendu vyjeďte pryč z města. Mějte alespoň jednu společnou zálibu, každodenní rituál, neostýchejte se na noc dát děti k babičce a být jen spolu.
Dvacet otázek pro upevnění vztahu: kdy táhneme spolu a co nám škodí |
Rozdílnost - Pokud se vaše názory na budoucnost velmi liší a každý chcete něco jiného, není co řešit. Bude to sice smutné, ale zde je jediným východiskem konec. Vzdát se role maminky, kvůli tomu, že partner potomstvo nechce, či doufat ve změnu jeho názoru, je naivní. Jednou můžete zatraceně litovat.