„Blonďák s dlouhatánskými řasami. Když jsem si ho v porodnici poprvé pochovala, překvapilo mě, jakou měl jemňounkou kůži. Když jsem ho hladila po hlavičce, připadalo mi, že místo vlásků má bramborovou kaši – takovou tu jemnou, sametovou. Měl úplně tenoučká ouška, jako z papíru. A voněl po ovocném čaji,“ popisuje mi Šarlota Polášková svého dvouletého syna. Vzhledem k tomu, že skoro vůbec nevidí, vnímá ho doslova všemi smysly.
Když mě nechala chlapce třikrát převléknout a dívala se, jak to zvládám, úplně mě to rozsekalo. Odcházela jsem s pláčem a vyděšeně jsem volala manželovi, že na nás určitě pošle OSPOD.
