Klára je naše starší dcera a často nás kamarádi a příbuzní chválí, jak se nám “povedla”. Je veselá, upovídaná, společenská a ve škole jí skáčou jedničky do indexu snad samy. Neznáme problémy jiných rodičů a dětí s domácími úkoly a zapomenutými pomůckami, Klárka napíše ty svoje a ještě s nimi pomůže své třináctileté sestře a nachystá se s ní na druhý den. Zatímco na mladší Nikolku začíná dorážet puberta v podobě drzých připomínek a odsekávání, u Klárky jsme nic podobného nikdy nezažili.
Rodinná poradnaTrápí vás obtíže při výchově dětí? Ocitla se vaše rodina v těžké sociální situaci a nevíte, jak z ní ven a kdo vám může pomoci? Dotazy posílejte na ona@idnes.cz s heslem Rodinná poradna. Vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny. Je možné je anonymizovat.  |
Klárka dřív taky nadšeně chodila na nejrůznější umělecké a sportovní kroužky ve škole i mimo ni, ale poslední dva roky to s nimi šlo už z kopce. Nenutíme ji do ničeho a snažíme se chápat, že chce trávit čas i se spolužáky ze čtyřletého gymnázia a že má při studiu mnoho povinností. Její spolužáci se nám ale s manželem moc nelíbí. Připadají nám jako parta přisprostlých fracků, co nemají z domova žádné hranice ani zábrany. Jenže jsou to zkrátka její spolužáci a tráví s nimi většinu svého času, tak jí přece nemůžeme zakázat se s nimi vídat.
Teď přišla s tím, že na Silvestra pojede parta jejích spolužáků na chalupu rodičů jednoho z nich na Šumavě, a jestli by mohla jet s nimi. Problém je v tom, že tam nebudou žádní rodiče, pouze parta sedmnáctiletých gymnazistů a starší bratr jednoho z nich. V devatenácti letech ho ale nepovažuji za dostatečně rozumného na to, aby na ně dohlížel. Nejsme blbci, aby nám nebylo jasné, že se tam bude pít alkohol a raději nevědět, co dalšího.
Své dceři oba věříme, ale bojíme se, že v partě kamarádů se nechá vyprovokovat k nějaké hlouposti. Snažíme se jí to vysvětlit, ale ona je pochopitelně naštvaná. Má pravdu v tom, že nikdy naši důvěru nijak zásadně nezklamala, nepřišla domů pozdě, ani opilá. Ale jak bychom mohli věřit jejím spolužákům, když je ani pořádně neznáme, a to co známe, se nám moc nezamlouvá?
Co si myslíte vy? Je v sedmnácti letech dívka již dostatečně velká na to, aby se nenechala sežvýknout názorem party nebo nějakého pěkného kluka? Co by nám ještě mohlo pomoct se dobře rozhodnout?
Díky za radu
Denisa
Odpověď odbornice:
Dobrý den Deniso, píšete, že dceři věříte a můžete se na ni spolehnout, ale zároveň máte obavy, aby jí někdo z party nestrhnul k nějakým hloupostem. Zatím vaši důvěru nikdy nezklamala, a tak může vnímat to, že ji nepustíte, jako že jí nevěříte. Pro 17tiletou slečnu, která se dobře učí,stará se o sestru a je zodpovědná, může být projevení takové nedůvěry poměrně těžké, a proto může být naštvaná. Zvlášť pokud svoje kamarády nevnímá tak negativně jako vy, což je pravděpodobné.
Jana Šnauerová DiS. , krizová interventka
Mohlo by být dobré s dcerou promluvit o tom, jaká rizika vidíte v tom, že pojede s kamarády na chatu, kde nebude žádný zodpovědný dospělý. Pokud by dcera souhlasila, možná by v rozhodování mohlo pomoci spojit se s rodiči chlapce, ke kterému jedou a zjistit další informace. Případně i dcerou udělat dohodu, co si přejete nebo nepřejete, aby na chatě dělala. Samozřejmě se může stát, že dohodu poruší, ale jak píšete, panuje mezi vámi důvěra a máte s dcerou dobrý vztah.
Může se i stát, že udělá nějakou hloupost, protože lidé v tomto věku občas nějaké přešlapy udělají. Možná to k tomu i patří, může se to stát na chatě nebo někde jinde. Určitě stojí za to otevřít téma, co by měla nebo mohla udělat pro to, kdyby dohodu s vámi nedodržela (například co udělat, kdyby se hodně opila nebo kdyby měla nechráněný sex atd.).
Myslím si, že je důležité, že máte s dcerou otevřený vztah, protože pak se nemusí bát s těmito přešlapy za Vámi přijít. Rozhodnutí, zda dceru pustíte, nebo ne, je samozřejmě na Vás s manželem, ať již se rozhodnete jakkoliv, myslím si, že by bylo dobré o tom s dcerou mluvit a vysvětlit jí svoje rozhodnutí. Aby v případě zamítnutí nevnímala vše jako neopodstatněný zákaz. A v případě, že budete souhlasit, aby věděla, jaké hranice by podle Vás při pobytu na chatě neměla překročit.
Jana Šnauerová, krizová interventka centra Modré dveře
Jak se podobné situace řešily u vás v rodině? Podělte se s ostatními v diskusi o své názory a zkušenosti.
