Poradna: Můj rozvedený partner svému synovi neumí říct ne

Našla jsem si fajn rozvedeného muže, za kterým jednou za dva týdny jezdí na víkend jeho syn. Vadí mi ale, že mu přítel nedokáže na nic říct ne a kluk tak může být vzhůru dlouho do noci, jíst třeba výhradně chipsy a zmrzlinu apod. Čtenářka Sandra poslala dotaz do rodinné poradny.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Před rokem jsem se seznámila se svým přítelem Alexem, který je už tři roky rozvedený a syna Martina si bere každý druhý víkend, o svátcích a prázdninách apod. S bývalou manželkou vycházejí docela dobře, ona se ale podle mě synovi moc nevěnuje a zabývá se hlavně sama sebou. Synek je veselý a energický osmiletý kluk, se kterým moc dobře vycházím.

Rodinná poradna

Trápí vás obtíže při výchově dětí? Ocitla se vaše rodina v těžké sociální situaci a nevíte, jak z ní ven a kdo vám může pomoci? Dotazy posílejte na [e-mail] s heslem Rodinná poradna. Vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny. Je možné je anonymizovat.

Nelíbí se mi ale, jak se k němu chová můj přítel - všechno mu dovolí, zejména hraní počítačových her klidně pozdě do noci, ale třeba i popíjení koly (proto se mu pak v noci nechce spát) a cpaní se samými nezdravými jídly. Několikrát jsem příteli naznačila, že by asi měl někde nastavit mantinely a nedovolovat synovi úplně všechno, ale ten mi na to jenom řekl, že nechápu, jaké to je a ať mu něco řeknu já. Dál to řešit nechtěl.

Teď mi přítel nabídl, abych se k němu nastěhovala, a já dost váhám. Bojím se, že se dostanu do role „zlé macechy“, co kazí nekonečnou zábavu s tatínkem. Chtěla bych mít také dítě, přítel s tím výhledově souhlasí, ale já si to teď neumím představit. Rozmazloval by stejně i naše dítě, nebo jenom svého syna? Ať tak nebo tak, mělo by to vliv i na našeho potomka.

Děkuji za radu.
Sandra

Odpověď odbornice:

Dobrý den Sandro. Dotaz, který do poradny posíláte, otvírá mnoho otázek. Zdá se, že nemáte pouze obavu o syna přítele, ale také o výchovu vašich dětí, které možná přijdou. Jak píšete, plánujete společně rodinu. Je to příležitost pro oba k zamyšlení, jakou máte představu o výchově vašich dětí i společném soužití.

Píšete, že jste příteli naznačila, co by měl změnit. Možná, že pouhé náznaky nedokáže váš přítel rozeznávat. Jak moc je otevřený komunikaci o svém výchovném přístupu? Z vašeho dotazu se zdá, že je to pro vás už velmi naléhavé. Chcete, aby něco změnil, ale on přehazuje zodpovědnost na vás. I když se chopíte role rodiče, který bude syna vychovávat, což obnáší i zakazování některých aktivit, zodpovědnost za výchovu otci stále zůstává.

Zajímavé by bylo ptát se i na to, jakou má přítel domluvu o výchově s bývalou manželkou. Hledají společnou shodu v tom, co dovolují synovi? A když se pak syn vrací do běžného fungování u své matky, jak to oba zvládají?

Bc. Renata Lokajíčková DiS., psychoterapeutka

Váš přítel se vidí se synem 1x za čtrnáct dní. Možná mu za tak krátkou dobu chce dopřát intenzivnější zážitky, na které budou oba dva po čas, kdy se neuvidí, vzpomínat. Je to pochopitelné. Váš přítel chce být viděn v očích svého syna v dobrém světle. Nechce přijít o přízeň svého dítěte. Chce, aby ho měl stále stejně rád, i když už spolu tolik času netráví.

Z dlouhodobějšího hlediska se ale zdá taková výchova neudržitelná. Otec bývá pro syna velkým vzorem, dítě se s ním v určitém věku identifikuje. Pokud váš přítel synovi nastaví hranice a syn bude chápat jejich smysl, nemyslím si, že by přestal mít tátu v oblibě, naopak si ho může více vážit proto, že dokáže být autoritou a umí i některé věci zakázat.

Zde vidím opět téma vás obou a to, abyste se zkusili domluvit na podobném výchovném přístupu, ve kterém se budete oba podporovat. Uvědomuji si ale zároveň, že může být těžké vychovávat dítě, které vidíte tak zřídkakdy.

Pokud si najdete prostor, kde o tom všem můžete s partnerem mluvit, možná zjistíte, odkud pramení přítelova liberálnější výchova. Jeho výchovný přístup může pocházet z jeho původní rodiny, ve které vyrůstal. Může se stát, že si s ním sám neví rady, a i když by možná chtěl synovi něco říci, více mu nastavit hranice, aniž si to uvědomuje, něco mu v tom brání. Možná by uvítal, kdybyste to nějak zkusili společně. Proberte nejprve celou situaci ve dvou a pak můžete zapojit i syna.

Čeká vás možná velká změna, kterou bude přistěhování se. Bude to změna pro všechny tři, každého z vás se to nějakým způsobem bude dotýkat. Přeji vám proto, ať vše dobře zvládnete. Pokud byste cítila, že potřebujete více podpory, zkuste se obrátit na odbornou psychologickou pomoc. Možností je více.

S pozdravem
Bc. Renáta Lokajíčková, DiS., psychoterapeutka centra Modré dveře