Tchyně se s námi soudí o děti a to i přesto, že je mohla vídat každý týden, ale protože ona je chce na víkendy, tak nás dala k soudu. Dětem budou v červnu 2 a 4 roky. Na víkendy jsme jim dříve starší dceru dávali, ale docházelo neustále k porušování dohod ohledně vrácení, neinformovali nás o zdravotním stavu dítěte a později začali se starší dcerou manipulovat proti nám. Tak jsme jim řekli, že dlouhodobější pobyty u nich budou pouze za naší přítomnosti, což se jim nelíbí. Jejich jediný syn je absolutně nesnáší, ale oni jdou přes mrtvoly a snaží se dosáhnout svého.
Rodinná poradnaTrápí vás obtíže při výchově dětí? Ocitla se vaše rodina v těžké sociální situaci a nevíte, jak z ní ven a kdo vám může pomoci? Dotazy posílejte na ona@idnes.cz s heslem Rodinná poradna. Vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny. Je možné je anonymizovat. |
Dnes jsme si u soudu vyslechli rozsudek, který mě zvedl ze židle. Naštěstí jim nedali mladší dceru na přespávání na noc, ale já nemohu být u výměny dětí, přestože jsem jim říkala, že dcera trpí separačními úzkostmi a má zdravotní problémy.
Co všechny hodně zarazilo bylo to, že náš návrh na řešení případu pomocí mediátora byl zamítnut, stejně jako žádost o psychologický posudek tchyně. Každopádně nikoho ani v nejmenším nezajímá, že kvůli rozsudku jako rodina nemůžeme odjet ani na čtrnáctidenní dovolenou, protože nám hrozí pokuty za nedodržení rozsudku.
Taky bych chtěla upozornit na velkou díru v zákoně, protože prarodiče mají nárok na děti, ale vůbec žádné zodpovědnosti a ani žádné povinnosti informovat rodiče např. o zdravotním stavu. A jak je vůbec možné, že když jsme jim děti dávali jednou týdně nás vůbec mohou žalovat? Vždyť jsme neudělali nic špatného.
Romana
Odpověď odborníka:
Dobrý den, Romano, z Vašeho dotazu se zdá, že jste ve svízelné situaci. Předpokládám, že s manželem žijete pohromadě. Píšete, že se jedná o „dnešní rozsudek“, a to znamená velké emoce, které se odráží i ve Vašem dotazu. I když ono se moc o dotaz nejedná, spíše nám potřebujete říci, co se Vám stalo, což je ve fázi šoku zcela pochopitelné a často i úlevné. Pokládáte totiž jedinou otázku, a to sice, jak je možné, že Vás mohou (úspěšně) žalovat. Zdánlivě triviální otázka pro právníky. Ostatně s právníkem byste svou situaci měla konzultovat na prvním místě. Právní stránky se však dotknu jen okrajově, protože já právník nejsem a protože příčina vašich potíží možná leží i jinde, než jen ve znění zákona.
Mgr. Lukáš Legner, psycholog
Odpověď na svou otázku najdete zcela jistě v písemném odůvodnění rozsudku. Dá se odhadovat, že vychází z §927 Nového občanského zákoníku. Dále, co se týká péče prarodičů o dítě, tak i oni mají své povinnosti a pokud je neplní, například zanedbávají zdravotní stav dítěte, mělo by to jít dříve či později prokázat.
Pravdou je, že podobné případy, jako je ten Váš, lze v poslední době občas potkat. Může to pak otevírat společenskou diskuzi, zda je zákon napsaný dobře, nebo není. Tím se ale zde zabývat nebudu a budu vycházet z předpokladu, že zákon existuje pro regulaci vztahů u extrémních případů.
Pokud se v rozsudku vysloveně nepíše, že tchyně má nárok na dítě každý víkend, na dovolenou snadno odjedete. Pokud na něj každý víkend nárok má, jednalo by se z mého pohledu o částečné svěření do péče, čili odebrání Vám, rodičům. K tomu by soud musel mít velmi pádné opodstatnění. Snad to není Váš případ. Pokud ano, hledejte příčinu toho, proč Vám soud nedůvěřuje, nebo proč Vás neshledává dostatečně způsobilými pro výchovu vlastního dítěte.
Představuji si různé možné příčiny, proč dopadl rozsudek ve prospěch tchyně:
1. Rozsudek není v souladu s právem – například proto, že styk s prarodičem upravuje příliš přísně, bez patřičného opodstatnění. Nejedná se tedy o extrémní případ, kvůli kterému příslušné paragrafy v zákoně existují. V tom případě se odvolejte (požádejte o přezkoumání). Soudy nejsou neomylné. Pokud dokonce někdo někoho podplatil nebo „tahá za nitky“, tak to odhalte.
2. Chybně interpretujete realitu, což je symptom vyskytující se u některých psychických poruch, a proto celé situaci nerozumíte. Na Vašem dotazu je například zvláštní, že soud takto rozhodl u tak malých dětí, dále je významné, že vy osobně nemáte být u předávání. Může to něco znamenat a nemusí. Vhodné řešení by v tom případě bylo neprodleně se obrátit na klinického psychologa a požádat o odborné vyšetření pro sebe, případně navštívit i psychiatra. Včasné odhalení případné poruchy může přispět k prevenci dalších potíží. Někdy se lidem k psychologům a psychiatrům zprvu nechce, ale je tu dobrá šance, že to může být klíčové pro řešení Vašich případných obtíží.
3. Nebo jste se dětem nechtěli nebo nemohli věnovat v útlejším věku, a proto mají s babičkou tak silný vztah, že soud úpravu provedl na základě tohoto silného vztahu. Pak je ale rozhodnutí soudu v pořádku a nic s ním nezmůžete. Pokud platí tato možnost, nechte si poradit orgánem sociálně právní ochrany dětí, co byste měli na své péči změnit – zlepšit. Můžete si také zkusit dovolenou s prarodiči vyjednat a nechat si od nich dohodu podepsat.
Společným vodítkem pro druhou a třetí možnost by bylo, kdyby tchyně měla dle rozsudku nárok na děti každý týden.
Ať už je důvodem rozhodnutí soudu cokoliv, nezpochybňuji Váš krizový stav v době odeslání zprávy. V takové situaci se můžete obrátit kromě právníka také na některé krizové centrum pro získání „první psychické pomoci“, stabilizaci, zklidnění a ujasnění toho, co dál. V žádném případě nepřestáváte být člověkem a rodičem a zasloužíte si podporu. S odborníky můžete také konzultovat, jak jinak komunikovat s tchyní a zlepšit vztah, aniž byste se soudili. To bude ostatně zásadní i do budoucna.
Závěrem bych Vás rád povzbudil. Co je dnes rozhodnuto nějak, může být za rok za dva úplně jinak. Jen je potřeba jít dál cestou, která se před Vámi otevírá a naslouchat lidem okolo Vás, co si o tom celém myslí. Jen podotýkám, že přátelé nemusí být právě dvakrát objektivní.
Přeji Vám brzké zorientování se v situaci.
Mgr. Lukáš Legner, psycholog centra Modré dveře
