Vždycky jsem se považovala za společenskou ženu, ráda jsem se vídala s kamarádkami a kamarády, chodili jsme na výstavy, večeře, na procházky a výlety, občas společně i do zahraničí. Trochu se to samozřejmě změnilo potom, co jsem se potkala se svým současným manželem, ale stejně jsem si čas na kamarádky a společnost vždycky našla.
Rodinná poradnaTrápí vás obtíže při výchově dětí? Ocitla se vaše rodina v těžké sociální situaci a nevíte, jak z ní ven a kdo vám může pomoci? Dotazy posílejte na ona@idnes.cz s heslem Rodinná poradna. Vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny. Je možné je anonymizovat. |
Když jsem otěhotněla, tak jsem se s nimi stále dost stýkala a všichni mě ujišťovali, jak se těší na naše miminko a že budou hlídat a kdesi cosi. Jenže opak se stal pravdou. Po porodu mi poslali pár smsek, někteří se ještě stavili podívat na dítě, ale od té doby o nich není ani památky. Občas jsem zkoušela se jim ozývat, ale bylo slyšet, že moc nadšeni nejsou. Když jsme se sešli, tak rozhovor trochu drhnul, ptali se mě na takové divné otázky kolem rodičovství a najednou jsme si ani neměli o čem povídat.
Připadám si teď najednou tak sama, přitom jsem s miminkem i manželem moc šťastná. Zdá se mi ale, že když si o tom nemám s kým dalším popovídat, tak to není tak nějak naplněné. Snažila jsem se zapovídat se s maminkami na hřišti u našeho domu, ale na neustálé vykládání o plenkách a školkách asi taky ještě nejsem připravená.
S manželem si samozřejmě povídáme, ale když jsem většinu dne doma sama, tak mi těch pár desítek minut večer stejně tu samotu nezaplaší. Nakonec z toho mám ještě pocit viny, měla bych být přeci šťastná, že mám zdravé dítě a milujícího manžela, namísto toho furt přemýšlím nad svými pocity. Nemůže to mít nějaký vliv na mé tříměsíční miminko?
Děkuji
Monika
Odpověď odbornice:
Milá Moniko, mateřská je krásná a zároveň náročná. Vznik rodiny, příchod miminka a nová role maminky, zásadní změny v trávení času sebou také nesou zátěž. Je hodně individuální, jak to kdo snáší a co potřebuje, co mu vyhovuje a co spíše vadí. Je úplně normální, že člověk potřebuje více než jen krásné miminko a manžela. Je dobře, že reflektujete, že aktuální stav vás neuspokojuje, víte, co je fajn a co zase spíše nemusíte a co potřebujete. To je dobrý směr.
Je normální, že se v některých dnech necítíte dobře, nemáte náladu, cítíte se sama. Pravděpodobně se to brzy zlepší. A je také v pořádku, že chcete nebýt sama a mít s kým si popovídat. Miminko samozřejmě vaše naladění vnímá a také na něj reaguje (na rozladu maminky reaguje třeba větším neklidem a pláčem). Co pomůže, je zaměřit se na konkrétní den, konkrétní plány a také na příjemné věci, které vás ten den čekají. A po malých či větších krůčcích zkoušet dosáhnout změn. Určitě je fajn vyrazit s kočárkem (šátkem, nosítkem...) ven a nesedět doma. Na hřišti, na procházce, v nějakém centru či i při nakupování určitě narazíte na víc lidí než doma a bude vám líp.
I pro vaše kamarádky je příchod miminka prostě velkou změnou a možná potřebují také zkoušet, co s tím. Možná si nejsou jisté, zda vás neruší, zda máte ještě kapacitu na zábavu, když máte miminko. Můžete zkusit být vy nějaký čas tou aktivní a iniciovat setkání, přinášet témata, která vás zajímají či zajímaly dříve. Například se plánovitě potkávat na výstavě či na nějakém festivalu... Zkuste navázat na svoje společné zážitky z minulosti. Některé vztahy také možná vyhasnou či na nějaký čas usnou. Třeba objevíte jiné staré kamarádky/kamarády, kteří jsou v obdobné situaci či si prostě teď víc sednete.
A nezoufejte, i mezi maminkami kolem sebe narazíte na ženy, které se potřebují bavit i o normálních věcech. Někdy je pro začátek, pro první poznání se možná jednodušší téma společné (děti, plínky, školky) než oťukávání a hledání, které zájmy máte shodné (hudba, kultura,...). Na ně však také dojde. V rozhovoru jste vždy obě strany a můžete ovlivnit téma hovoru.
Jaké způsoby seznamování vám vyhovovaly, fungovaly doposud? Šly by nějak zkoušet i aktuálně (třeba kultura či sport v místě bydliště, tvoření...)? Můžete zkusit i jiné cesty navazování vztahů – např. přes sociální sítě – na facebooku lze najít místní skupiny matek (a nejen matek), kde se člověk přeci jen trochu rozkouká a může navázat nové vztahy. Ale naživo je to vždy lepší ;) Mateřská a rodinná centra nebo kulturní střediska nabízí obvykle různorodou nabídku aktivit a prostor pro setkávání. Můžete je klidně oslovit s dotazem, zda by nenabídli i něco odpovídající vašim zájmům. Pokud jste z většího města, máte větší prostor pro vybírání, i když větší anonymita města seznamování ztěžuje.
Mateřství není jen o štěstí a společných radostech, což někdy veřejností a mediálně není takto prezentováno. Na webu http://usmevmamy.cz/ najdete příběhy dalších maminek, pár tipů a rad.
Samozřejmě i v rámci mateřské se člověk může cítit smutně, osamocen, depresivně a může pomoci vyhledat pomoc a podporu odborníka.
S pozdravem,
Lenka Brožková, psycholožka centra Modré dveře