„Přišla mi SMS s textem, že můj bankovní účet byl deaktivovaný z důvodu bezpečnosti a pro jeho obnovu mám co nejdřív kliknout na odkaz. Přesměrovalo mě to na falešnou stránku, která vypadala jako pravá. Měla jsem tam vyplnit svůj přístup do internetového bankovnictví.
To jsem udělala a potom mi přišly dvě SMS v angličtině a nějaký kód. Ignorovala jsem to, myslela jsem si, že jde o nějaké doplňkové informace. Pak se nic nedělo, tak jsem volala do banky, jestli mám účet už odblokovaný. Dozvěděla jsem se, že ty esemesky posloužily k aktivaci mobilního bankovnictví, přes které si podvodníci převedli na zahraniční účet mé peníze,“ zlobí se Hana z Plzně s tím, že měla být pozornější.
Nakupujte online bezpečně: pět dobrých rad, jak nikomu nenaletět |
Tereza ze Sokolova měla větší štěstí: „Přes internetový bazar jsem chtěla prodat kočárek. Ozvala se mi zájemkyně, se kterou jsem komunikovala přes WhatsApp. Obratem mi od ní přišlo potvrzení o částce zaplacené společnosti DPD a chtěla, abych jí kočárek poslala přes kurýra.
K ověření přijetí peněz požadovala fotku zůstatku na účtu i ostatní údaje z platební karty a vlastně také údaje pro přístup do internetbankingu. To už se mi zdálo podezřelé, tak jsem se podívala na web DPD, kde jsem hned uviděla výstrahu informující přesně o tomhle druhu podvodu.“
Ano, přesně takhle vypadají internetové podvody, které se dnes šíří jako lavina. Zatímco v roce 2015 bylo v Česku spácháno přes pět tisíc kyberzločinů, letos je to skoro devět tisíc. Celkové počty okradených už jdou do statisíců a škody přesahují miliardu korun.
Uvedl to policejní prezident ČR Martin Vondrášek na tiskové konferenci ČSOB týkající se preventivní kampaně Klikač & Volač. „Na základě aktuálního vývoje odhadujeme, že v závěru roku by číslo trestných činů v kyberprostoru mohlo přesáhnout dvacet tisíc,“ doplnil.
Marnotratné ženy jsou mýtus. Častěji sice nakupují, ale muži víc utrácejí |
Podle statistik ČSOB se oběťmi útočníků Volače a Klikače stávají hlavně ženy, zřejmě kvůli častějším nákupům v online bazarech, kde se podvodníci hojně vyskytují. Nicméně muži statisticky přicházejí o větší částky, a to v poměru 57 procent ku 43 procentům žen.
„Nejvíc na pozoru by se podle našich údajů měli mít lidé ve věku čtyřiceti let, a to zejména, zazvoní-li jim telefon v pondělí nebo v úterý mezi třináctou a devatenáctou hodinou,“ upozorňuje Petr Vosála, manažer bezpečnosti digitálních kanálů ČSOB.
Kdysi se zločinci zaměřovali na zranitelné, často starší lidi, u kterých byla menší pravděpodobnost, že jsou technologicky zdatní, a podvody nebyly nijak zvlášť sofistikované. Teď jejich počet narůstá a obětí podvodníků se může stát doslova každý z nás. Útočníci se podle mnoha bank stali „experty na psychologii“ a pohrávají si s emocemi svých obětí.
Způsob, jakým využívají technologie, je také stále důmyslnější. Pryč jsou časy nekvalitně napsaných e-mailů, které žádají o zaslání peněz do Nigérie – zločinci teď používají techniky napodobování, aby se zdálo, že vám opravdu volají z vaší banky.
Jak se tedy máte chránit? Přiblížíme vám některé z nejčastějších podvodů a poradíme vám, co dělat, stane-li se to právě vám.
