Organizace Make Mothers Matter před časem zveřejnila průzkum, kterého se celosvětově účastnilo na deset tisíc žen, z toho osm set odpovídalo z Česka. A výsledky? Na 36 procent českých matek má pocit, že jejich role není společensky dostatečně uznávána, na 62 procent se svěřilo, že se cítí přetíženě a 49 procent uvádí, že trpí psychickými obtížemi, jako jsou úzkosti a deprese.
„Jako společnost bychom si z takových dat měli odnést to, že na matkách opravdu záleží, protože mámy dělají tu nejdůležitější práci na světě. A i když se společenský náhled pomalu mění, ten narativ stále zní: ona je doma s dětmi, teď se fláká a chodí na ty kafíčka. Nechci to stereotypizovat, ale stále je to převládající pohled. Rodičovství je přitom velmi těžká práce,“ míní host podcastu NA KAFI, Silvie Novotná z Aperia: Společnosti pro zdravé rodičovství.
Ženský svět do ušíPodcasty NA KAFI najdete na iDNES.cz, ale i na platformách, jako je Spotify, Apple nebo Google. Ať se vám dobře poslouchá…  |
Vnímání role rodičů podle ní nepomáhá ani lety zaběhaný termín „mateřská dovolená“ či „rodičovská dovolená“, která nemá s dovolenou co do činění. Většina single rodičů navíc během své „dovolené“ pracuje, protože potřebuje rodinu ekonomicky zajistit.
„Dnešní rodiny, a sólo rodiče obzvlášť, jsou postaveny před takovou ekonomickou zátěž, že si nemohou dovolit zůstat doma a spolehnout se na příspěvek státu,“ dodala Novotná.
Aperio – společnost pro zdravé rodičovství, pomáhá rodičům – nejčastěji těm, co jsou na výchovu sami – odlehčit od náročných životních situací. Kromě rozvodů a rozchodů včetně tahanic o péči o děti je tak nejčastějším tématem, se kterým se rodiče na společnost obracejí, právě neviditelná práce, neustávající tlak, finanční úzkost a přetížení.
„Řeší se práce v domácnosti, přinášení peněz do rodiny i balanc v rozdělení péče o děti a práce: zkrátka běžná témata, která však v každodenní rutině člověka velmi zatěžují a pokud odnikud nepřichází pomoc či úleva, také vyčerpávají,“ přiblížila Silvie Novotná.
„Polovina partnerských vztahů se rozpadá, tak si vezměme, kolika rodičů se ta extrémní zátěž týká. Přitom jen málokdo si uvědomí, že nakolik je ta zátěž enormní – je to neustálá pohotovost bez možnosti oddechu, kdy je potřeba zajistit úplně vše – logistiku, emoční zázemí, ale i materiální a často úplné ekonomické zázemí, protože až třicet procent rodičů neplatí výživné na své děti. A z tohoto stavu mnohdy nevedou cesty ven, je to vlastně stav o přežití,“ dodává.
Chybí pomoc z rodiny i kontakty
Problémem single rodičů je podle ní nedostatek kapacit na tvorbu kontaktů a neschopnost či blok říct si o pomoc. „Tito rodiče často žijí v obrovské izolaci, protože v tom zápřahu a přetížení nemají kapacitu a čas udržovat přátelské vztahy. Nedostanou se do společnosti, část přátel ztrácí i rozchodem či rozvodem s partnerem. Často si neřeknou o pomoc, ať už ze studu, nebo kvůli tomu, že nechtějí nikoho zatěžovat. Pomoc od prarodičů často také nepřichází,“ dodává.
Silvie Novotná
|
Jak to, že dědové a babičky dnes už jistě nefungují? „Setkáváme se v Aperiu s tím, že podpora širší rodiny je v těchto případech dnes už vzácný úkaz. Velkou roli v tom hraje Praha a i to, že vlastní rodiče jsou třeba 300 kilometrů daleko, nebo tam často narážíme na narušené vztahy. Také se často setkáváme s tím, že prarodiče už nevidí seberealizaci v hlídání vnoučat, to je skutečně zásadní téma, protože vnoučata už nejsou v prioritách,“ popisuje Silvie Novotná.
Únava versus vyhoření
Pozná sólo rodič, kdy v jeho případě jde jen o únavu a dočasný tlak, který pomine a kdy už mu hrozí vyhoření a měl by si říci o pomoc?
„Rozhodně není dobré podceňovat varovné signály, které už se nám propisují i do těla: jsou to poruchy spánku, ztráta chuti k jídlu, každodenní stažení a úzkosti, mohou se k tomu přidat i příznaky deprese, jako je chybějící energie a nechuť do života, nechuť vstát ráno z postele, vyhýbání se schůzkám s přáteli, dlouhodobá podrážděnost: toto všechno je dobré vnímat. Sledovat, jak to trvá v čase a jak se to k sobě skládá. Když tyto stavy přetrvávají několik týdnů, už jsme na šikmé ploše,“ varuje Silvie Novotná.
Všímat si těchto signálů je podle ní nesmírně důležité, protože právě sólo rodičům chybí náhled od partnera či druhého člověka, neutrální osoba, která by jejich změny posoudila.
Jak takovým situacím alespoň v rámci možností předcházet? Nezůstávat v ničivé sociální izolaci a budovat kontakty.
„Rodičům to říkáme s obavami, protože už víme, co nám na to odpoví. Ale občas je také třeba utéct ze své bubliny a najít si přátele, se kterými se můžete bavit i o něčem jiném než o dětech a jejich potřebách. Také pomáhá najít si alespoň půlhodinu denně pro sebe, aby bylo kde čerpat. A pokud je to jen trochu možné, dovolit si z rozpočtu vzít peníze alespoň na občasné pohlídání dětí a odpočinout si,“ radí host podcastu.
Single rodičovství není selhání
Část rodičů si však podle ní o pomoc nikdy požádat nedovolí. „Stále tu přetrvává přesvědčení, že každý se přece máme se svými problémy vypořádat sám. Zapomínáme ale na to, že společnost vždy držela komunita. Tady ale převládá stigmatizace rozpadlé rodiny a pocit studu,“ posteskla si.
Názor, že sólo rodiče selhali, špatně zvolili partnera, že vysávají sociální systém a že za single rodičovství si mohou sami, je podle ní největším mýtem v této problematice.
„Když se změní pohled lidí na tuto situaci, tak nastane dle mého i lepší klima pro systémové změny, které by těmto rodičům pomohly. Měli bychom vzít v potaz, že těchto rodičů je hodně, týká se to nejméně čtvrtiny dětí, a že tímto pohrdavým přístupem podrážíme celou naši společnost,“ míní host podcastu NA KAFI.
Kdo je vlastně sólo rodič a proč se tato definice nevztahuje jen na rozvedenou matku? Proč je tak náročné najít si čas pro sebe a svěřit děti někomu jinému na hlídání? A co nejvíce dopadá na děti se sólo rodiči? Poslechněte si nejnovější díl podcastu NA KAFI. |
