Tereza Kratochvílová o sobě říká: „Jsem sice holka z druhý ruky, ale taky originál a strůjce vlastního života.“ Touto větou vyjadřuje svůj postoj k vlastnímu příběhu adopce, ve kterém se považuje za jedinečnou osobnost schopnou tvořit si vlastní životní příběh.
Otevřeně sdílí svůj příběh, pokládá si otázky spojené s adopcí a nebojí se na ně hledat také odpovědi. Problematiku vidí komplexně a upozorňuje na fakt, že se jí nevěnuje dostatek prostoru, protože jde stále tak trochu o tabu. Na sociálních sítích se proto snaží bojovat proti předsudkům, které se ve spojení s touto tematikou adopce objevují.
Adopce je trauma i v milující rodině
Adopce může být pro osvojeného jedince psychicky složitá, protože s sebou přináší otázky týkající se identity, přijetí a pocitu sounáležitosti. Adoptované děti logicky docházejí k myšlenkám, kdo jsou a proč byly dány k adopci. To může vést k pocitům nejistoty, případně růstu obav, že nejsou „dost dobré“. Často se děti potřebují ujišťovat, že jsou mámou, tátou a celou rodinou chtěné a milované.
„U osvojenců je čtyřikrát vyšší pravděpodobnost pokusu o sebevraždu než u neadoptovaných lidí. Vyšší je bohužel také riziko depresí a vzniků závislostí,“ říká Martina Loutná z organizace Dobrá rodina, která se zaměřuje na podporu pěstounských rodin a dalších zájemců o náhradní rodinnou péči v České republice.
Podcast Nebuď mimoNebuď mimo je podcast webu eMimino, ve kterém najdete jedinečné rozhovory s odborníky. O životně důležitých tématech diskutují slavní čeští lékaři a hosté, kteří se nebojí podělit o svou osobní zkušenost. Posluchačům nabízíme pomyslný návod, jak se zachovat v těžkých životních situacích. Nebuď mimo, můžeme v tom být spolu. |
Tato data vycházejí ze zahraničního výzkumu z roku 2016, kterého se zúčastnilo tisíc dětí. Nejdůležitější zpráva je podle Dobré rodiny fakt, že osvojenci by měli mít přístup k celoživotní bezplatné terapii v oblasti duševního zdraví.
Touha znát svůj původ, rodinnou historii, sourozence, prostě poznat své kořeny, může být velmi silná. Nejasnosti nevyvolávají zrovna uklidňující pocity a naopak mohou přinášet do života značný zmatek. Strach z odmítnutí prožívá mnoho osvojených lidí celoživotně – obavy, že by znovu mohli být opuštěni, jsou tak ukryty v podvědomí, že mohou zásadně ovlivňovat veškeré vztahy v životě.
Nebuď mimo
Sledovat další díly na iDNES.tvAdoptivní rodič není selhávající rodič
Někteří adoptivní rodiče přiznávají, že je pro ně těžké si o pomoc říct, protože se obávají, že budou vnímáni jako „selhávající“ rodiče. Co si jako společnost potřebujeme uvědomit ohledně adopce?
- Dítě má trauma. Protože není větší ztráty, než ztratit matku v raném věku. Řada adoptovaných si prožila i další traumata. Každá dětská zkušenost ovlivňuje vývoj dítěte, prožívání, vnímání sebe, ostatních lidí a světa.
- Adoptivní rodiče opravdu potřebují kvalifikovanou podporu. Děti i adoptivní rodiče potřebují porozumění, nejen od svých blízkých, ale i od odborníků a nejvíce od pedagogů ve školkách a školách.
- Adoptovaní potřebují znát pravdivé informace o svém původu a měli by v tom mít státem garantovanou podporu i legislativní oporu.
- Adoptivní rodiče by měli uplatňovat takové rodičovství, které je založeno na teorii attachmentu a znalosti dopadu traumatu na vývoj dítěte.
