Jsou to tři týdny, co se populární česká tanečnice Veronika Lálová vrátila z brazilského karnevalu. V roli musy reprezentovala tamní taneční školu na špičce průvodu po sambodromu. Jejím úkolem je omámit diváky, rozdávat krásu, reprezentovat sebe (i svou rodnou zemi), sambu i taneční školu a její prestiž. A škole také pomoct získat pro svou činnost nějaké sponzory.
Veronika je první českou tanečnicí, která zatančila na brazilském karnevalu: žije tak svůj sen, který se v ní zrodil v sedmi letech, když poprvé obula taneční střevíčky.
Ženský svět do ušíPodcasty NA KAFI najdete na iDNES.cz, ale i na platformách, jako je Spotify, Apple nebo Google. Ať se vám dobře poslouchají…  |
„Pamatuju si, jak jsem seděla v tanečním sále na zemi a trenérka nám vyprávěla o všemožných tanečních stylech. Povídala i o sambě z brazilského karnevalu a mě to tehdy zaujalo. Doma jsem pak běhala po chodbě a vykřikovala, jak budu jednou tančit v Brazílii na karnevalu, aniž bych tušila, co všechno to obnáší. Vesmír mi tento můj sen opravdu splnil,“ směje se za mikrofonem podcastu NA KAFI.
Její nohy odtančily karneval v Brazílii už desetkrát: několikrát tančila klasické sambové kroky ve skupině tanečníků v průvodu, tančila i na alegorických vozech, v roli musy se pak Brazilcům v Riu představila čtyřikrát.
„Byla jsem první Češkou, takže cestu k roli musy jsem si musela tvrdě vyšlapat. Musela jsem chodit do tanečních škol a platit si tréninky, musela jsem ukázat hluboký zájem o tanec, kulturu, pochopit ten karneval a jeho důležitost, nebylo to snadné,“ přiznala ve studiu s tím, že karneval není jen chlouba tanečníků, ale všech umělců, včetně maskérů, kostymérů, nebo třeba hudebníků.
Rozhodně to nebylo tak, že by přiletěla do Brazílie, zazvonila na první taneční školu s tím, že miluje sambu a chce ji tančit na karnevalu, a domluva byla na světě. „Teď už je to jiné, se svou taneční školou, se kterou už druhý rok vystupuji, jsem si utvořila hezké přátelství a tam už to funguje. Zavolám a zeptám se, jestli s nimi můžu vystupovat. Nyní už je to tak, že slyším: Bude nám ctí! A můžeme trénovat,“ směje se.
Hrdé Brazilky ji prý přijaly s vřelostí a naštěstí v Riu nikdy nemusela řešit závist či konkurenční nevraživost. „V Brazílii se na karnevalech objevuje dost cizinek, často makáme o hodně víc než samotné Brazilky. Pokud je za vámi vidět práce, uznají ji. Fungujeme tam jako rodina, nikdy jsem naštěstí nepocítila něco jako závist,“ vysvětlila.
V pestrobarevné kleci
Na výlety za oslavou barev a tance vždy šetřila celý rok. Kromě výdajů za vzdělání a lekce totiž šly na její triko i letenky a v neposlední řadě i částka za výrobu fascinujících kostýmů. Kostým je pro ni ostatně největší výzvou celého karnevalu: vše musí držet, jak má.
„Dřív jsem kostým musy nechávala na Brazilcích. Ale tak jsem do něj už nemohla mluvit, navíc byl nekvalitní, nedal se složit do letadla a byl také extrémně nahatý, což mi vadilo. Od té doby si šaty nebo body nechávám šít u jedné šikovné umělkyně v České republice, korunka a peří na mě čekají v Brazílii,“ dodala Veronika Lálová.
Jeden kostým vyjde podle zdobení na třicet až sto tisíc korun. Nejnákladnější položkou je na něm překvapivě peří. Veronika ho pak využívá na další vystoupení.
Festival v Rio de Janeiru: Přehlídka nahoty i krásných kostýmů |
Všechen ten lesk a třpyt ovšem hodně váží: často je umístěn na železné potažené konstrukci, která tanečníky dost omezuje v pohybu a navíc časem těžkne pod dalšími kamínky a ozdobami. Odtančit v něm hodinu se rovná vrcholovému sportovnímu výkonu.
„Korunka se nesmí ani hnout, byla by tragédie, kdyby spadla! Přitom se váže na hlavu hodně silně jen provázkem a v hudbě máte hodně dramatických pauz, které si žádají stopku, trhaný pohyb. Už jsem měla i černo před očima,“ vypráví s tím, že několikrát si z karnevalu kromě neopakovatelných zážitků odvezla i spoustu modřin a hodně hlubokých odřenin.
Když pak do té pestrobarevné plejády zafouká vítr, tuhne trochu Veronice Lálové její typický úsměv od ucha k uchu na rtech. Pestrá křídla i bohatá korunka totiž fungují jako plachty. „Když foukne, mám strach, abych neodletěla. Už se mi skutečně stalo, že silněji foukalo a měla jsem strach, že mi spadne korunka nebo křídla. Tančila jsem a držela jsem si vše potřebné rukama,“ doplnila s tím, že vše naštěstí dopadlo dobře.
Co bylo první tancem Veroniky Lálové? Jak dlouho trénuje na karneval? Dá se tancem dobře uživit? A jaký další sen má na svém seznamu? Pusťte si nejnovější díl podcastu NA KAFI. |
