Kdybychom si my ženy chtěly za práci vydělat stejně peněz jako muži, musely bychom v průměru pracovat o dva a půl měsíce déle. Tedy letos by se nám loňská práce protáhla až do 6. března. Jak si stojíme ve férovém odměňování v porovnání s ostatními zeměmi v Evropě? A proč se nám nedaří platy mužů a žen dorovnat rychleji?
„V rámci Evropské unie se dlouhodobě držíme na spodním konci žebříčku, ale každým rokem se snažíme přiblížit evropskému průměru, který se aktuálně pohybuje mezi deseti a dvanácti procenty,“ řekla v podcastu NA KAFI socioložka a hlavní gestorka systémového projektu Rovná odměna na Ministerstvu práce a sociálních věcí Lenka Simerská.
Ženský svět do ušíPodcasty NA KAFI najdete na iDNES.cz, ale i na platformách, jako je Spotify, Apple nebo Google. Ať se vám dobře poslouchají…  |
V tomto hodnocení si tradičně nejlépe stojí severské země. „Je zde zkrátka jiná struktura rozdělení práce v rodině, jiný přístup k mateřské a otcovské dovolené a podobně, což se samozřejmě pozitivně promítá do příležitostí v rovném hodnocení v práci, ale i v nahlížení na ženy, respektive v tendencích je podhodnocovat a posílat k plotně,“ dodala Simerská.
Naopak na konci žebříčku nám sekunduje třeba Lotyšsko, nebo Německo, které je nám zejména ve své východní části strukturou velmi podobné, nebo například Maďarsko, které mělo podobnou historii jako my.
Lenka Simerská sleduje vývoj odměňování na českém trhu už řadu let. Co se u nás zlepšuje, zatím podle ní v těchto číslech vidět není. „Ale zlepšil se například přístup zaměstnavatelů: ti pochopili nutnost lepší kultury zaměstnávání a rovné odměňování jako konkurenční výhodu. Začali také používat naše nástroje, aby si měřili ohodnocení žen a mužů ve své struktuře, aby dokázali mzdy porovnávat,“ vyjmenovala.
Zdůraznila, že číslo 17,9 procenta je jen průměr. Rozdíly ve mzdách se liší napříč regiony a stoupají s tím, čím vyšší jsou platy, ale i pozice v zaměstnání. „Větší rozdíly najdeme ve vedení, u velkých společností, u vysokoškolsky vzdělaných žen. Ženy víc tratí i na vyšších správních postech a podobně. Ředitelky výrobních závodů berou kolikrát i o ostudných třicet procent méně než muži ve stejných pozicích,“ upozornila.
Zjistěte si, jak na tom jste
Jak takový přežitek aktivně změnit a zajistit si, že dostanu stejný plat jako můj kolega? „Nesmírně důležitá je transparentnost odměňování. Mělo by nám být jasné, podle čeho se v mé práci za mou pozici odměňuje a co do odměňování patří. Pak už by měl být každý schopný si zjistit, na jakou mzdu má nárok,“ radí expertka na rovné odměňování.
Equal Pay Day
|
Nebojte se vyjednat si rovnou mzdu, ale před pohovorem u šéfa a žádostí o zvýšení je dobré se informovat: poptat se kolegů, především mužů, spolužáků se stejným vzděláním, ale i lidí, kteří z firmy odešli a už je netrápí strach mluvit na rovinu. Je třeba znát hodnotu vaší práce, informační vakuum se tu nevyplácí.
„V mnoha firmách je stále zakázáno o svém platu před kolegy mluvit, někde se v rámci pracovní smlouvy podepisuje takzvaná doložka o mlčenlivosti. Ty jsou ale právně nicotné. Navíc, s novým zákoníkem práce už toto bude do budoucna zakázáno. Pokud chci někomu říct, kolik beru, mohu tak učinit kdykoli podle svého uvážení,“ upozornila Lenka Simerská.
„O svých platech a mzdách se bavit můžete, mělo by být přirozené, je to váš osobní údaj. A jakmile tam najdete nějaké nesrovnalosti, tak se prostě ptejte,“ dodala.
Ženy si o vyšší mzdu neřeknou
V podcastu NA KAFI jsme narazily i na stereotyp, že ženy dostávají nižší mzdu zkrátka proto, že si o zvýšení platu nedokážou říct. „Ženy jsou v tomto skutečně pozadu, tolik si nevěří a často mají pocit, že když dobře pracují, bude to vidět a někdo to ocení. Ve skutečnosti jsou loajální zaměstnankyně. V zaměstnání by však nemělo vítězit to, kdo má lepší vyjednávací schopnosti, ale to, jak dobře práci vykonává,“ míní Simerská.
Ženám radí vyzkoušet i mzdovou kalkulačku na webu ministerstva práce a sociálních věcí, která obsahuje živá data z trhu práce. „Člověk si zde udělá představu o své mzdě a najde srovnatelné ohodnocení, na základě kterého si může říct o zvýšení. Tato kalkulačka bere v úvahu data od zaměstnavatelů napříč sektory, takže pak je dobré se zajímat i o různé benchmarky, které se dají stáhnout zdarma nebo které se dají koupit u různých personálních agentur,“ doplnila s tím, že v případě vyjednávání o vyšší mzdu se tato investice skutečně vyplatí.
Jaký vliv má na odměňování region, ve kterém pracujeme? Proč nám neprospívá trend dlouhé mateřské? Dá se dohnat schodek odměňování, když po mateřské začínáme se stejnou výplatou, jako když jsme odcházely? A proč by mělo zaměstnavateli stát za to odměňovat své lidi férově? Poslechněte si nejnovější díl podcastu NA KAFI.  |
