Řada lidí řeší své trable s AI. Empatii se naučí, míní zakladatel Hedepy

Naučili jsme se vnímat naše vlastní duševní zdraví a řešit své trable na terapiích. Nakolik nám v tom ovšem pomohla anonymita online prostředí a v čem je online terapie lepší než ta osobní? „Je dostupná prakticky kdekoli a hned. Navíc, svou anonymitou povzbuzuje řešit trable i lidi, kteří se k terapeutovi bojí,“ míní zakladatel psychoterapeutické platformy Hedepy Lukáš Krčil. V podcastu NA KAFI přiznal, že si dokáže představit AI jako terapeuta. Ono se to vlastně děje už dnes.

Online terapie vznikly za covidových dob, kdy se řada lidí z domácí karantény, nedostatku sociálních vazeb a nutnosti omezeného pohybu hroutila. „Začínalo se se spoustou otazníků: jestli je terapeut schopný vás navnímat i přes online platformu, nebo jestli se klienti v rámci procesu terapie budou vracet…,“ popsal v podcastu NA KAFI spoluzakladatel psychoterapeutické platformy Hedepy Lukáš Krčil její začátky a dodal, že za těch pět let ušla online terapie obrovskou cestu.

Ženský svět do uší

Podcasty NA KAFI najdete na iDNES.cz, ale i na platformách, jako je Spotify, Apple nebo Google. Ať se vám dobře poslouchá...

„Dnes vnímáme, že to funguje. Online terapie vám výrazně zjednoduší cestu do terapeutického světa, ať už žijete někde v malé vesnici na horách nebo třeba v Karlových Varech. Dá vám velkou míru anonymity pro první krok,“ míní Lukáš Krčil.

Dodal, že anonymita je pro nás Čechy ještě stále hodně důležitá, protože vzdělávání se na téma duševní zdraví se tu až donedávna hodně zanedbávalo.

„Nyní se ovšem ke slovu dostává mladá generace lidí, která se nestydí mluvit o svém duševním zdraví. Tito lidé přiznají, že mají špatný den, nebo že se s někým rozešli a cítí se v tom špatně. To samozřejmě ovlivňuje všechny ostatní generace. I když západní země jsou v tomto ohledu ještě o něco dál, vnímám ten posun velmi pozitivně. Máme šanci to dohnat,“ věří Lukáš Krčil.

Pro koho se online terapie hodí? „Pro kohokoli, kdo má pocit, že by chtěl či měl řešit své duševní zdraví a nemusí zrovna vědět, co přesně má za problém, co se s ním děje. Dnes je ten terapeut školený tak, aby byl schopný klientovi říct, že tato konkrétní část problému už potřebuje klinické řešení a je schopný rychle najít psychiatra, případně vyhledat offline kliniku,“ vysvětlil za mikrofonem.

„Navíc je velkou výhodou možnost výběru: ať už si klient volí terapeuta podle věku, pohlaví, zaměření, terapeutického stylu nebo podle toho, jak na vás ve video medailonku působí. Kdežto dříve jsme na terapii šli na základě doporučení od známého a často se dělo, že nám dveře do ordinace otevřel člověk, který nám nebyl na první dobrou sympatický,“ dodává.

Duši řeší více ženy

S čím se lidé na online platformu nejčastěji obrací? Samozřejmě jsou to vztahy: ať už partnerské, pracovní, nebo v rodině. Pak je často trápí strachy a úzkosti, kdy na lidi doléhá dnešní nepředvídatelný a turbulentně se měnící svět. Rodiče teenagerů pak hledají terapeuty kvůli poruchám příjmu potravy. A jsou to také lidé, kteří chtějí rychle skontaktovat s psychiatrem.

„V rámci terapie stále převládají ženy: dokážou si lépe přiznat, že potřebují něco řešit, a chtějí s tím pracovat. Jsou také více odvážnější, než my muži. Na druhou stranu je to možnost anonymity, co muže velmi povzbuzuje na terapii zajít,“ uvedl Lukáš Krčil.

AI chybí empatie, zatím

V podcastu NA KAFI jsme spolu probrali i to, zda vidí budoucnost v AI terapeutech. „Díky AI můžu mít okamžitou pomoc: mám kamaráda k dispozici 24/7. Na druhou stranu jsme na úplném začátku a je zde k řešení stále velká řada věcí. Nemyslím si, že je dobré obracet se na AI, když trpíte sebevražednými sklony,“ uvažoval.

Pomoc za 900,-

• Dnes stojí hodina terapie (respektive 50 minut) přibližně 900 korun.
• Řada velkých pojišťoven ale v rámci benefitních systémů klientům na terapii přispívá a zpětně jim cca polovinu nákladů proplácí a to i jejich online formu.
• Pokud chce klient tyto benefity využít, může si svého terapeuta vyfiltrovat podle pojišťovny, kterou má. Žádanku od lékaře na terapii nepotřebuje.

Dodal, že při nedávné přednášce na VŠE jej překvapila řada studentů, kteří se přiznali k tomu, že své duševní zdraví řeší s chatem GPT. „Zvedlo se asi devadesát procent rukou. Nedělal bych si iluzi, že se to v současnosti už neděje. Jen je otázka, jak z toho chatu udělat klinicky ověřenou věc, která bude pracovat s vašimi daty a v určité fázi už vás předá člověku, odborníkovi, který si vás převezme a na práci naváže,“ míní.

Umělé inteligenci však chybí jedna zásadní a pro terapii nezbytná věc: empatie. Podle Lukáše Krčila je však i to hudbou blízké budoucnosti, protože vývoj AI je rychlý a děje se skokově v rámci měsíců, nikoli let.

„Jsem přesvědčen, že v budoucnu bude umět AI empatii nasimulovat tak, aby to danému člověku pomohlo. I když nás to může děsit, taková možnost pomůže spoustě lidí, kteří nebudou mít ani sedm set korun na terapii. Věřím, že v té první fázi prevence to může skutečně pomoct,“ uvedl.

„Lidský faktor je nicméně strašně důležitý, protože v určité fázi už bude potřeba. Navíc, problémy se odlupují postupně, ty hlubší a komplikovanější AI zatím řešit neumí... Možná nás do budoucna čeká nějaká kombinace docházky k terapeutovi a v mezičase komunikace s AI buddym, který nám duševní zdraví udrží,“ přemýšlel.

Hodí se online terapie pro děti a teenagery? Jak funguje ve formě bonusů v rámci velkých firem? A dokáže nahradit dlouhé čekací lhůty u psychologů a psychiatrů? Poslechněte si nejnovější díl podcastu NA KAFI s Lukášem Krčilem.