Michaela Nezhybová vystudovala vysokou školu Newton University v Brně zaměřenou na marketing a s červeným diplomem získala inženýrský titul v oboru brand management. Nedávno se z Brna přestěhovala do Prahy, kde si s přítelem našli byt a kde nastoupila do své práce na pozici digital acount manager.
Pro někoho příběh podobný desítkám jiných, ovšem v tomto případě bylo potřeba sesbírat mnohem víc odvahy a odhodlání, protože Michaela neměla v životě zrovna jednoduchý start. Od čtyř let totiž vyrůstala v dětském domově a na soukromou vysokou školu finance rozhodně neměla.
PODCASTY iDNES.czŽenský svět do uší. Empaticky, něžně i vtipně. Podcasty NA KAFI najdete na iDNES.cz, ale i na platformách, jako je Spotify, Apple nebo Google. Ať se vám dobře poslouchá...  |
Protože byla dobrou studentkou, šla aktivně za svým snem a dokázala si vyhodnotit, co chce vystudovat a proč, získala podporu Nadace Terezy Maxové. „Musela jsem doložit své studijní výsledky, zvládnout motivační dopis i vytvořit finanční rozpočet. Každého půlroku jsme pak dělali vyúčtování, zhodnocení projektu, dokládali jsme prospěch. Ptali se mě i na to, jestli mě to baví a naplňuje,“ popsala Míša spolupráci s nadací a dodává, že to pro ni byl trochu stres, ale především velká motivace snažit se a jít za svým cílem, zvládnout všechny zkoušky a nezklamat.
Strach pod postýlkou
Z momentu, kdy se Michaela dostala do dětského domova, a stejně tak ze svého raného dětství si ale příliš nepamatuje. „Pamatuju si jen chvíli, kdy k nám domů přijela policie a odnesli nás. Já jsem se v tu chvíli schovala pod postýlku a oni už odcházeli. Jenže poté jsem si uvědomila, že by matka mohla mít problémy, tak jsem vylezla a sama jsem za nimi šla a nechala se odvézt,“ popsala v podcastu NA KAFI dramatickou situaci.
Míša má tři sourozence, dva bratry a sestru. Se sestrou ji odvezli do dětského domova v Bojkovicích. Její bratry umístili do Klokánku do Olomouce. Bratry viděla ještě párkrát, když všechny děti byly u matky na prázdninách.
„Vůbec s nimi nejsem v kontaktu, takže vlastně nevím, jak to dopadlo. Se sestrou v kontaktu také moc nejsem, v současnosti minimálně. Každopádně přecházet z domova na chvíli k rodině, k matce, a pak se vracet zpátky bylo psychicky hodně náročné,“ dodává v podcastu Michaela s tím, že ani o rodičích nic neví.
Otce v podstatě nikdy nepoznala a s matkou přerušila vazby v jedenácti letech. Také nikdy nezjistila hlavní důvod, proč skončila se sourozenci v dětském domově. „Myslím si, že k tomu vedly sociální důvody,“ dodává.
V Bojkovicích ji vedli k umění i ke sportu
V Bojkovicích na Moravě vyrůstala Michaela až do svých šestnácti let. „Apelovali tam na učení, na uměleckou stránku a na to, abych se rozvíjela ve všech oblastech. Chodila jsem na balet, na klavír, cvičila jsem, takže mě to neustále posouvalo dopředu,“ dodává.
Poté se Míša přesunula do Dětského domova v Plumlově, kde žila až do svých 23 let. Z tohoto zázemí absolvovala celé studium střední a vysoké školy. Jak se studuje mladé dívce v domově? Má dostatek prostoru a klidu na učení?
Někdy ani druhá šance nestačí, říká v Rozstřelu Tereza Maxová |
„Vystudovala jsem Obchodní akademii v Prostějově, marketing mě lákal svou kreativitou. Z dětského domova jsem ale byla jediná, která studovala střední školu s maturitou, a tak jsem fungovala většinou sama. Málokdo chodil na střední školu s maturitou, většina dětí šla na učňák. Ale podporu jsem měla ve vychovatelích, kteří mi pomáhali třeba s matematikou, sehnali mi doučování a podobně,“ vypráví Míša.
Fungování v klasické rodině Michaela nikdy nepoznala, neprošla si ani náhradní rodinnou péčí či pěstouny. Rodinný život okusila až téměř v dospělosti, když v sedmnácti poznala svého přítele.
„Jeho rodina mě přijala, jako bych byla jejich vlastní. To oni mi ukázali, jak funguje reálný svět. Protože v dětském domově máte toto hodně zkreslené. Nevíte, že musíte zaplatit složenky, jak si založit účet, jídlo vám připravují kuchařky… Toto všechno jsem poznala až u nich,“ dodala Michaela s tím, že pro děti z domova je nový start v tomto ohledu mnohem náročnější. I když se vychovatelé snaží a organizují jim přednášky nebo drobnou praxi.
Je to to, co dětem kromě mateřské lásky chybí nejvíc? „Je velmi těžké mluvit za všechny děti, mně osobně ale nejvíc do života dalo to, když jsem pochopila, jak funguje rodina a co všechno je třeba. Velkou osobní inspirací mi byla přítelova sestra, která mě hodně motivovala a podporovala. Snažila se mě strašně moc posouvat dopředu. Oba i s přítelem jsou velmi chytří, profesně vysoko. Když vedle takových lidí žijete, snažíte se o to nejlepší přirozeně,“ dodává v podcastu NA KAFI Michaela.
Hýbejte se s TERIBEARem a pomozte druhým Nadace Terezy Maxové dětem připravila ve spolupráci s partnery již devátý ročník sportovně charitativního happeningu Hýbejte se s TERIBEARem aneb Prima pohyb s medvědem. V letošním roce probíhá happening ve virtuální podobě, díky technickému řešení a chytrým telefonům/hodinkám se do něj může zapojit každý v rámci České republiky i za jejími hranicemi. Virtuální akce startuje 14. září a zapojit se můžete až do 23. září. Princip akce zůstává stejný, v kteroukoliv denní či noční dobu můžete svým vlastním pohybem, ať už chůzí či během, pomáhat ostatním. K účasti na akci je třeba registrace na www.teribear.cz a nově zřídit účet u viRACE, díky které se synchronizují data s nejběžnějšími běžeckými aplikacemi a zobrazují se v TERIBEAR leaderboardu . Výsledky tak budou automaticky zaznamenány do online výsledkové listiny. Registrační poplatek (250 Kč) bude formou veřejné sbírky určen na pomoc dětem. Za každý zdolaný kilometr věnují partneři 20 Kč na vámi zvolený příběh pomoci. |
