Proč se vlastně trendující longevity nedá jednoduše přeložit jako dlouhověkost? „Já tento trend překládám jako žít kvalitní život co nejdéle: dožít se ve zdraví – fyzickém i duševním – co největšího věku. A vlastně vůbec nejde o to konečné číslo, nýbrž o kvalitu života. Je to dlouhodobá vize, která se má stát součástí života. Nejde o rychlá a drsná předsevzetí se zkratkami a zázračnými metodami,“ vysvětlil v podcastu NA KAFI fyziolog Radim Šlachta.
Ze třetiny jsou naše dispozice žít dlouho zdravý a kvalitní život dány genetikou. „Dobrou zprávou pro všechny, kteří si chtějí za kvalitu svého žití převzít zodpovědnost, ale je, že ze dvou třetin si můžeme longevity naordinovat sami a ovlivnit ji vlastním životním stylem,“ dodal fyziolog a spoluzakladatel longevity startupu Elonga.
Longevity: dlouhověkost není jen o délce života, ale hlavně o jeho kvalitě |
Pilíře longevity
Kde by měl člověk, který se rozhodne se svým životem něco dělat, vlastně začít? Dobré je projít si všechny pilíře longevity, které tvoří základní návyky, jež můžeme bez zkratek a zázračných přípravků ovlivnit: tedy správně realizovaná pohybová aktivita, výživa, spánek, stres management a zdravé sociální vztahy.
Ženský svět do ušíPodcasty NA KAFI najdete na iDNES.cz, ale i na platformách, jako je Spotify, Apple nebo Google. Ať se vám dobře poslouchá…  |
„Zkuste najít svou slabinu a nastartovat ji. Zamyslet se, kde máte mezery. Pokud je nenajdete, zkuste si vzít z každého pilíře jednu věc, kterou můžete ovlivnit, a tu změnit. Důležitá tam je ale vize dlouhodobosti! Nemůžeme očekávat, že se něco změní za den, za pár dní, za měsíc... naopak chceme co nejplynulejší postup, a tím pádem největší pravděpodobnost, že to dokážeme a změníme,“ poradil Radim Šlachta.
Základem je správný a také správně dávkovaný pohyb. Současná data totiž ukazují, že naprostá většina lidí je zastavena sedavým zaměstnáním a pohybovou aktivitu musí dohánět po práci.
Longevity: dlouhověkost není jen o délce života, ale hlavně o jeho kvalitě |
„Na základě dlouhodobých výzkumů existuje věděcký konsensus pro minimální množství pohybu: minimem je 150 minut středně intenzivní pohybové aktivity týdně, nebo 75 minut vysoce intenzivní aktivity v týdnu. Optimum je pak jednou tolik. Tedy ideálně bychom měli věnovat pětkrát týdně hodinu středně intenzivní pohybové aktivitě. A vedle aerobní aktivity bychom si měli přidat dvakrát v týdnu hodinový silový trénink,“ počítá fyziolog.
Středně silnou aktivitu přirovnává třeba k jízdě na kole s partnerem nebo kamarádkou, kdy se lehce zapotíme, ale jsme schopní si ještě povídat. Při vysoce intenzivní aktivitě už pak nejsme schopní kontinuálně mluvit, hodně se potíme a také zčervenáme.
Že je to pro většinu lidí až nepříjemně hodně? Možná. Jiným způsobem se však naše prosezené životy kompenzovat nedají a není radno hledat zkratky nebo snad náhrady pohybu v podobě suplementů.
Nejpřirozenějším pohybem je pro nás chůze, ta je však málo intenzivní. Běh zase nevyhovuje lidem s nadváhou, protože jim zbytečně zatěžuje klouby, ideální je tedy cyklistika, Radim Šlachta též doporučuje sportovní lezení, které zapojí všechny svaly v těle.
„O aerobní aktivitě se mluví hodně a sousta lidí si na ní zakládá. O silovém tréninku se mluví méně, ale ve společnosti je třeba to zdůraznit: i vzhledem ke stárnutí a atrofování svalů je pro nás zkrátka nepostradatelný,“ doplnil odborník.
„Vždycky má smysl začít, v jakémkoli věku. A čím dříve začnu, tím větší je šance, že kvalitu života v dlouhodobém horizontu zvýším,“ povzbudil posluchače podcastu NA KAFI.
Analýza za tři minuty
S Radimem Šlachtou jsme v podcastu NA KAFI rozebrali i chytré náramky a hodinky, které snímají naši aktivitu a jsou schopné nás motivovat k brzkému spánku či ke sportovním výkonům.
„Je to dobrý sluha, ale špatný plán. Jakmile je vůbec nesundáváme, stresujeme se nesplněnými cíli a například tím, jak špatně spíme, neustále si na nich ověřujeme, jak vlastně žijeme, je na čase je odložit, protože přinášejí více stresu než výhod,“ míní.
Sám se svým týmem vyvinul snímač Elonga, který dokáže na základě tříminutové spektrální analýzy tělesných faktorů poradit, jak si smysluplně nastavit trénink v daný den.
„Někdy těžce rozeznáváme, zda našemu cvičení brání lenost, únava nebo blížící se nemoc. Ale víme, že i přes tyto pocity může naše tělo mít kapacitu ke cvičení a k pohybu. Elonga je schopná svým měřením zjistit, zda jde o subjektivní pocity, či zda tělo objektivně něco trápí a bude nejlepší se tréninku pro daný den vzdát,“ přiblížil v podcastu Radim Šlachta s tím, že snímač čte systém, který řídí vše v organizmu a který my nejsme schopni ovlivnit vůlí.
„On je totiž náš výkon často před nemocí lepší a funguje to tak i ve vrcholovém sportu, kdy organismus ještě na počátku nemoci má tendenci aktivizovat všechny své síly. A vy, když v tuto dobu jdete trénovat, můžete dosáhnout vrcholu. Ale ze zdravotního a fyziologického hlediska je to nebezpečné, protože pak přijde mnohem dramatičtější propad – i proto vznikla Elonga: původně jako prevence přesportování pro vrcholové sportovce, která je dnes dostupná i úplným začátečníkům,“ dodal.
Jak souvisí longevity s biohackingem? Co ideálně doporučit starším lidem, kteří nejsou zvyklí na silové tréninky, ale přesto by je potřebovali? A pokud se rozhodneme pozitivně ovlivnit svůj život a pustit se do longevity, má smysl nakoupit vitaminy a boostery, abychom se nastartovali rychleji? Poslechněte si nejnovější díl podcastu NA KAFI s fyziologem Radimem Šlachtou. |
