Příběh Magdy Viníkem jsem vždy byla jen já
Mnoho let jsem žila s tím, že ať už se rozbila pračka nebo přineslo dítě ze školy pětku, je to moje vina. Prostě mi to manžel úspěšně předsouval a dělal to tak dlouho, až jsem tomu uvěřila. Vlastně i za špatné počasí na svatbě jsem mohla já, protože jsem ji naplánovala na konec léta a měla jsem přece počítat s tím, že v tu dobu by pršet mohlo.
Tehdy jsem se tomu ale spíš smála, přišlo mi zkrátka legrační, jak se můj budoucí manžel začne rozčilovat, vyčiní mi a pak mi veleslavně oznámí, že mě má rád a myslí to se mnou dobře. Jojo, kdyby tehdy fungoval internet a já si mohla přečíst něco o manipulátorech, promluvit si s někým, kdo to zažil, možná bych tomu dokázala vzdorovat a zavčas bych utekla.
Manipulátoři, potížisti i drbny. Sedm typů lidí, kterým je lepší se vyhnout![]() |
Já si ale myslela, že tohle chování k manželství tak nějak patří. Vždyť i můj táta na maminku leckdy vyjížděl s tím, co všechno pokazila na zahradě nebo že se jí nepovedl oběd. Ale tam to bylo asi jiné, protože máma objektivně nebyla na práci na zahradě stavěná a vaření ji nebavilo.
Když toho měla už dost, hodila mu jednou hrnec špaget na hlavu s prohlášením, ať si ty záhonky opečovává sám a sám si i uvaří, a odešla na pár dnů k babičce. Táta pochopil, že to přehnal a že se bez jejího přispění o děti a velký barák nedokáže postarat. Přišel ji odprosit s pugétem a potom se naučil ovládat.
Ale můj manžel tuhle sebereflexi neměl, spíš se to jeho vyčítání, za co všechno můžu, s postupem doby stupňovalo. Ze začátku to byly jen drobnosti. Že jsem koupila špatný jogurt, který on nejí. Že jsem zapomněla vypnout sporák a mohli jsme klidně vyhořet. Že jsem dala dítěti moc tenkou bundu a ono se pak nachladilo.
Omlouvala jsem se, protože jsem cítila, že za tohle fakt můžu, jenže k tomu se právě přidávaly i ty věci, které jsem nemohla nijak ovlivnit. Byl mě schopen obvinit, že nemáme našetřeno tolik peněz jako sousedi, protože neumím hospodařit. To, že sousedka i soused podnikají, kdežto já byla v té době na mateřské a on nosil domů dost mizernou výplatu, v tom nehrálo podle něj roli.
Vinil mě také z toho, že má vysoký tlak, protože ho doma „systematicky ničím“, taktéž jsem mohla za špatné vztahy s jeho bratrem a milion dalších věcí. A já se jako známý pachatel a viník všeho zla na světě naučila omlouvat i za to... Došlo to tak daleko, že jsem se mu jednou omluvila i za konflikt v zemích bývalé Jugoslávie – tak moc jsem už byla zblblá!
Zvyk, strach ze samoty i charisma. Proč se stále vracíme k manipulátorovi![]() |
Takhle jsem fungovala hromadu let, v mikrosvětě výčitek, nenápadného stresu, každodenní úzkosti a sevření... Navenek jsme ale působili jako dokonalá rodinka, která má tak krásný život, až nám ho ostatní záviděli. Kdyby jenom věděli!
Změna přišla v momentě, kdy se odstěhovaly z domova obě naše děti a do práce nastoupila nová kolegyně. Hodně jsme si sedly a já jí jednou nějak omylem přetlumočila manželovu poznámku na mou adresu. Zarazila se a hned po pracovní době mě vytáhla do vinárny. Tam mě přiměla, abych jí vyklopila, jak to u nás chodí.
„Promiň – já tě tím nechci otravovat, omlouvám se, je to moje chyba, že to u nás doma tak vypadá,“ blekotala jsem a ona jen smutně pokývala hlavou... „Když se budeš chtít rozvést, jsem při tobě a pomůžu ti. A věř, že ty za nic nemůžeš! Já žila s podobným mužem jen pár let a dodnes chodím na terapie, ty musíš mít asi svatozář,“ řekla a stiskla mi ruku.
Ten večer jsem domů dorazila pozdě a hned jsem dostala spršku výčitek. Mohla jsem za to, že si nedokázal uvařit večeři, a také za fakt, že nebylo nic v televizi a on se nudil. Dívala jsem se na něj a došlo mi, že má kolegyně pravdu. Vždyť já to vůbec snášet nemusím, já s ním nemusím ani být!
Tu žádost o rozvod jsem podala a opravdu od něj odešla. Jen děti to nepřijaly dobře. Jim to tátovo chování nepřišlo jako argument pro rozvod, takže jsem je částečně ztratila. Naše vztahy ochladly, to mě mrzí, ale jinak je mi lépe. Sice můžu za ten rozvod, když jsem ho iniciovala, takže to bude moje chyba, kterou klidně uznám, ale jinak jsem s tím pocitem viníka skončila.
Magda
Co má podle vás Magda dělat? Hlasujte v anketě na další straně.





















