Spolu s tím, jak zapomínáte a hromadí se chyby, které děláte, začnete mít podezření, zda se u vás náhodou nerozvíjí například Alzheimerova choroba, nebo jiné onemocnění mozku. Můžete být ale klidní; ochabování paměti je přirozenou součástí stárnutí.
Výzkum, který proběhl v roce 2007 na Harvardu, a jehož výsledky zveřejnil magazín Live Science, dokonce prokázal, že k významnému zhoršování paměti dochází už po třicátém roce a s postupujícím věkem se úbytek paměti nadále prohlubuje. Autoři výzkumu uvádějí, že jde o důsledek stárnutí bílé hmoty mozkové, u které se zhoršuje schopnost zajišťovat "komunikaci" mezi různými oblastmi mozku.
Odborníci se však také shodují, že drastický úbytek paměti a zhoršení mentálních schopností nemusí být nutnou součástí stárnutí. Pokud se o svůj mozek budete správně starat a poskytnete mu dostatečnou aktivitu, můžete být duševně svěží v jakémkoli věku. Následující tipy vám pomohou udržet mozek ve formě:
1. Luštěte křížovky
Investovali jste do "trenérů" mozku, jako je například populární Nintendo DS, v naději, že povzbudíte svůj mozek k mnohem větším výkonům? Výzkumy ukazují, že jste zbytečně vyhodili peníze.
Například výzkum provedený na začátku minulého roku na univerzitě v Rennes, jehož výsledky zveřejnil například deník The Guardian, dokazují, že většího efektu dosáhnete čtením, luštěním křížovek a sudoku.
Podle odborníků byste se měli těmto aktivitám věnovat denně přibližně od patnácti do třiceti minut. Jestliže nad nimi strávíte hodiny, vaše duševní schopnosti se už víc netrénují, protože mozek je unaven a jeho výkon se snižuje.
2. Meditujte
Pravidelná meditace působí na mozek podobně jako každodenní návštěva posilovny na svaly. Zatímco vaše tělo při ní relaxuje, váš mozek intenzivně pracuje.
V květnu 2009 zveřejnil magazín NeuroImage výsledky výzkumu Kalifornské univerzity, podle něhož mají pravidelně meditující lidé určité oblasti mozku větší než lidé, kteří se meditaci nevěnují. Zvětšení se týká především hippocampu, určitých oblastí ve frontálním laloku a thalamu.
3. Dodejte mu výživu
Odborníci už dávno ví, že mozku významně prospívá vhodně sestavený jídelníček, zejména potom množství a druh tuků, které konzumujete. Nedocenitelnými jsou pro mozek zejména omega 3 mastné kyseliny. Ty mají blahodárný vliv nejen na srdce, krevní oběh, nervovou soustavu, ale podporují právě i duševní schopnosti.
Některé studie naznačují, že by mohly být účinnou prevenci před Alzheimerovou chorobou. Podle vědců z Francouzského národního institutu pro zdraví a lékařský výzkum měli zase starší lidé přijímající vysoké dávky omega 3 nenasycených mastných kyselin o jednatřicet procent nižší pravděpodobnost propuknutí senility.
Omega 3 mastné kyseliny jsou totiž velmi podstatnou složkou vnější membrány mozkových buněk a mají vliv na přenos signálu v nervové soustavě. Najdete je zejména v tučných rybách (losos, sardinka, sleď, pstruh...), ořeších, lněném a olivovém oleji.
4. Vypněte televizi
Podle výzkumů IP International Marketing mají dospělí Češi televizi zapnutou 206 minut denně. Pokud máte ale pocit, že si u ní báječně odpočinete a vyčistíte mozek, měli byste změnit názor.
Výzkumy ukazují, že sledování televize vyvolává v mozku nízké alfa vlny, které se pohybují mezi 8 a 12 HZ. Alfa mozkové vlny se objevují například při meditaci, kdy jsou prospěšné, protože napomáhají relaxaci. Nicméně příliš mnoho času stráveného pod vlivem alfa mozkových vln, má naopak dopady negativní a vede k neschopnosti soustředit se.
Podle odborníků má sledování televize přibližně stejný efekt, jako kdybyste tři hodiny denně zírali na bílou zeď. V legendárním experimentu Herberta Krugmana se potvrdilo, že k přepnutí mezi beta a alfa vlnami dochází už po méně než jedné minutě sledování televize. Když vypnete televizi a místo toho strávíte svůj volný čas nad knihou, prospějete svému mozku mnohem více.
5. Hýbejte se
Spojitost mezi pravidelným pohybem a dobrými duševními schopnostmi se považuje za prokázanou už několik let. Například v roce 2006 provedli vědci na univerzitě v Illinois ve spolupráci s univerzitou v Amsterdamu výzkum, který potvrdil, že u starších lidí pomáhá pravidelný pohyb zlepšovat funkce mozku. Jeho výsledky zveřejnil magazín Live Science.
"Tělesná aktivita je samozřejmě prospěšná už od dětství, ale v pokročilém věku pomáhá chránit před ztrátou paměti a zhoršováním kognitivních funkcí," uvedl Charles H. Hillman, vedoucí výzkumu. Při pohybu si mozek procvičuje svalové dovednosti, udržování rovnováhy, orientaci v prostoru, odhad vzdálenosti a další důležité věci.
