Začátek svatého či pašijového týdne, tedy týdne před Velikonocemi, se nese ve znamení zelených ratolestí, probuzení jara a úrody.
Co znamená spojení Květná či Pašijová neděle?
Zatímco česká tradice hovoří o Květné neděli, mnohem starší je původní křesťanské označení „Pašijová neděle“, protože se během mše svaté četly pašije, tedy příběhy z Bible o utrpení a smrti Ježíše Krista. Květiny v názvu pak odkazují na palmové listy a ratolesti, kterými obyvatelé Jeruzaléma vítali příchod Ježíše Krista.
Co jsou pašije?
|
Oficiální latinský název, který se dosud používá, je „Dominica in Palmis de Passione Domini“, tedy „Palmová“ neděle utrpení Páně. V různých zemích se název přizpůsobuje stromům, které v tamním podnebí nahrazují ratolesti palmy. U nás jsou to nejčastěji proutky vrby jívy, tzv. kočičky, případně větvičky lísky a tisů. V různých krajích se vžilo také krajové označení beránková neděle.
Jaké jsou náboženské tradice?
Ke Květné neděli, která je současně poslední nedělí půstu, se váže tradiční průvod poutníků s polorozkvetlými ratolestmi. Tento zvyk pochází již ze 3. až 4. století a postupně se z Jeruzaléma rozšířil do dalších křesťanských zemí, zhruba od 7. století až 8. století je doloženo označení Květná neděle. Věřící se shromažďují mimo kostel a vítají kněze, který ratolestem požehná. Od čtvrtečního polykání svěcených kočiček namočených do medu se kvůli zdravotnímu riziku postupně upustilo.
Velikonoce nejsou jen o pomlázce. Jaké tradice se pojí k jednotlivým dnům? |
Co má dělat na Květnou neděli a co se naopak nesmí?
O Velikonocích prokazujeme úctu všemu, co je nové, mladé, čerstvé, co kvete nebo co se rodí. Na Květnou neděli nosíme nové šaty, abychom rozkvetly stejně jako květy na stromech. Také se nesmí péct, abychom pučící květy nespekly.
Zelené pruty mohou sloužit i k tomu, abychom ze svého obydlí vymetli vše nečisté, od špíny až po nemravné myšlenky.
