Vztahy tátů a dcer jsou velmi důležité a formují celý dospělý život budoucích žen. Nepotřebujeme, aby si tátové s holčičkami patlali make-up mezi vousy a nepřirozeně křížili nohy do tureckého sedu mezi titěrné porcelánové nádobíčko a pár dalších plyšových popíječů čaje. Stačí, když zabijí pavouka, který nás děsí v pokoji. Zvednou nás na ramena, když nedosáhneme na zralé třešně a podrží nás, když poprvé šlápneme do kola. Nepotřebujeme je ani od rána do večera pryč, aby vydělávali miliony. Vlastně nám bohatě stačí, když v našich životech skutečně budou.
O tom, že rozvod rodičů a život jen s jedním z nich děti do budoucna často hluboce zasáhne, polemizovat nemusíme. Je ovšem zajímavé, že mnoho lidí si neuvědomí, že mnohem větší ranou než pro syna je odchod otce pro dcery.
Když otec dceru preferuje před ostatními dětmi a paradoxně i před manželkou, nedává jí zdravý obraz vztahu. To má pak za příčinu to, že se dcera v dospělosti zamiluje do o hodně staršího muže, který je idealizovaný a často nedostupný.
