Narodila se v roce 1952 na jihovýchodní Jamajce. Když jí bylo pět, emigrovala spolu s rodiči a pěti sourozenci do Spojeného království a stala se tak součástí první poválečné velké vlny imigrantů z kolonií, kteří toužili po lepší budoucnosti v Evropě. V londýnském Brixtonu, kde strávila většinu svého života, velmi brzy pocítila institucionalizovaný rasismus a policejní brutalitu, která tou dobou nebyla v Británii ničím výjimečným.
Když jí bylo sedmnáct, připletla se k incidentu, kdy policie napadla nigerijského diplomata před obchodem s gramodeskami v domnění, že ukradl svůj služební mercedes. A rozhodla se ho fyzicky bránit. Stejně jako on byla zadržena a brutálně zmlácena. Na policejní stanici čelila rasistickým slovním útokům, musela se svléknout a hrozili jí i znásilněním. Nakonec dostala podmínku a pokutu 10 liber. Její bratr Basil popsal stav své sestry po návratu z policejní stanice slovy: „Skoro jsem nepoznal její tvář, byla tak hrozně zbitá.“ Není divu, že tato událost ovlivnila celý její budoucí, i když příliš krátký život.
Bydlení, které vás nezabije
Olive Morrisová se stala neúnavnou bojovnicí proti rasismu, sexismu a dalším formám útlaku, které minority zažívaly na denní bázi. Spoluzaložila Brixton Black Women´s Group a Organization of Women of African and Asian Descent, první komunitní organizace pro barevné ženy v Británii. Obě dvě pomáhaly ženám zapojit se do politiky a stavět se proti nerovnosti, obzvlášť v oblasti bydlení a vzdělání.
Pomáhala také zformovat hnutí British Black Panthers, které bojovalo za důstojné životy barevných a odhalovalo systémový rasismus ve školách, v policejních složkách a na úřadech. Na demonstracích patřil její hlas k těm nejsilnějším.
V roce 1972, poté, co v obecním bytě uhořely dvě černé děti, pomáhala organizovat demonstraci za instalaci bezpečnějšího vytápění. Přestože účastníkům demonstrace úřad vyhrožoval policií, díky Morrisové a jejím vyjednávacím schopnostem nakonec v budově skutečně úřad nechal namontovat centrální vytápění.
Britská aktivistka Olive Morrisová (vlevo) se členy Black Panthers (1975)
Hodně se také angažovala ve squatterském hnutí, které v Británii sedmdesátých let upozorňovalo na problematiku dostupnosti bydlení. Zatímco spousty budov zůstávaly prázdné, tisíce lidí se ocitaly bez střechy nad hlavou a squatting byl pro ně v podstatě jedinou možností, jak neskončit na ulici.
Morrisová v roce 1973 otevřela squat na Brixton´s Rail Road a ten se rychle stal centrem politického aktivismu a základnou pro komunitní skupiny. Zároveň tu spustilo provoz první černošské knihkupectví The Sabarr. Budova se později přejmenovala na 121 Centre a komunitním účelům sloužila až do roku 1999, kdy byl squatting v Británii postaven mimo zákon.
I dělníci mohou myslet
V polovině sedmdesátých let, kdy studovala na manchesterské univerzitě sociální vědy, se zapojila do veřejných aktivit i v severozápadní Anglii a připojila se k Manchester Black Women´s Cooperative. Se studentskou delegací navštívila Čínu, kde jí překvapilo, že dělníci jsou podporováni ve snaze o inovativní myšlení namísto toho, aby pouze bezmyšlenkově vykonávali úkoly.
V roce 1977 napsala do newsletteru Brixton Black Women´s Group: „Na začátku je těžké tomu porozumět, protože nám bylo tolikrát řečeno, že dělníci mohou vykonávat jen běžné minimum. Stát u stroje a tahat za páku. A my černoši jsme navíc zvyklí, že nám rasisté říkají, že se učíme jen velmi pomalu.“
Navštívila také Maroko, Alžírsko, Španělsko, Francii a Hongkong a o své poznatky z cest se dělila s ostatními členy komunity nejen prostřednictvím newsletterů.
Boj, který nekončí
V létě 1978, poté co úspěšně odpromovala, se Olive náhle udělalo špatně na výletě do Španělska a po návratu do Británie si vyslechla diagnózu rakovina. Zemřela o necelý rok později ve věku 27 let. Správa Jižního Londýna po ní na žádost Brixton Black Women´s Group pojmenovala v roce 1986 administrativní budovu, která byla v dubnu letošního roku zbourána, aby udělala místo sociálnímu bydlení. Tam by měla být také umístěna pamětní deska, která by připomínala, co všechno pro místní komunitu vybojovala.
V roce 2015 se Olive Morrisová objevila na brixtonské libře, místní měně, jejíž smyslem je podpora brixtonských podnikatelů. Těm, kteří ji znali, chybí dodnes. Černí obyvatelé Británie jsou stále mnohem častěji zastavováni policií. Ozývají se hlasy, které tvrdí, že rasismus je stále nedílnou součástí systému a netolerance mezi lidmi vzrůstá. „Jsem si jistá, že by demonstrovala i dnes. Stále by bojovala,“ řekla listu New York Times její sestra Jenifer.
