Čistě hypoteticky: Co by se stalo, kdyby Olinka nepotkala Milánka a naopak?
O: Pravděpodobně bych na sebe stále tlačila. Neuměla bych se za sebe postavit, cítila bych se podhodnocovaná. Ale hlavně bych pořád hledala lásku.
M: Asi bych byl mnohem víc v mužské energii. S Olinkou jsem začal vnímat, že s ženami lze žít a je možné se nádherně sladit. Dospěl jsem díky ní k obrovskému poznání, že existují ženy, které jsou jemné, laskavé, chtějí vést dialog. Dříve jsem byl radostný člověk. Teď už jsem i šťastný. Prostě: Jaký byl, taková přišla.
To zní až poněkud mysticky.
O: Jsem žena, která má u mužů ráda jejich energii. Jsem ráda v jemnosti, laskavosti a jsem ráda ženou. Proto jsem ve chvíli, kdy jsme se poznali, byla – řečí východní nauky – v jinu a potkala jsem muže v jangu. Tím pádem jsme do sebe skvěle zapadli a svůj vztah stále kultivujeme. Po boku Milánka můžu být ženou a on vedle mě mužem. Je mezi námi srozumitelná energie. Říká se, že protiklady se přitahují, ale ono stačí, že jsme muž a žena.
M: Do života mi přišla bezvadná ženská, protože jsem byl fajn chlap! Ale vážně: Tento princip spočívá v tom, že když člověk nevnímá svou hodnotu, neví, co očekávat od vztahu, nerozumí komunikaci, tak si do života přivede jen iluzi – vytvoří si obraz o tom druhém, že je pro něj dobrý. Až v realitě pozná, že si do života přitáhl někoho, s kým nemůže fungovat. Každopádně vnímání rolí muž/žena je jedním z klíčů k harmonickému soužití.
Sex je třešničkou na dortu. Problém vzniká, když vztah spojuje jen sex. Jeden den totiž přijde moment, když už ten druhý nebude chtít. A pak takový vztah nedrží nic.