„Nejvýraznější změny prodělává oko zejména během prvních dvanácti měsíců, ale rozvoj zrakových funkcí je definitivně ukončen okolo šestého až osmého roku života. Teprve v tomto věku dítě vidí jako dospělý,“ vysvětluje mi doktorka Petra Teplanová v Dětském očním centru Kukátko. Už po narození a během prvních šesti let se u dětí mohou objevit různé oční vady. Přestože se většinou dají většinou bez vážnějších problémů léčit, klíčem k tomu je jejich včasné odhalení a řešení.
zdroj: Dětské oční centrum Kukátko |
Zaslouží si oči samostatnou prohlídku?
Zrak dítěte vyšetřuje dětský praktický lékař spolu se spoustou dalších tělesných, motorických a psychických funkcí při preventivních prohlídkách. Standardně se první „větší“ kontrola zraku provádí ve třech letech u dětského lékaře. Musí být provedena pečlivě vyzkoušením každého oka zvlášť a pokud je zachycen jakýkoliv problém, je nutné absolvovat komplexní kontrolu dětským očním lékařem na specializovaném pracovišti.
Oční lékaři a ortoptistky se však přimlouvají u zdravotních pojišťoven za to, aby bylo z pojištění hrazen i screening zraku rovnou odborné vyšetření zraku, podobně jako je tomu např. u kyčlí. V současnosti vás preventivní vyšetření oční kamerou, které trvá necelých patnáct minut a lze provádět od půlroku věku dítěte, vyjde na tři stovky.
Šetřit by neměli hlavně rodiče, kteří sami trpí jakoukoliv oční vadou nebo abnormalitou, těm lékaři doporučují vyšetření již od šesti měsíců věku a následně v pravidelných intervalech. I v rodinách, kde netrpí na oční vady, by však měli zraku nejmenších věnovat pozornost. „Jakékoliv šilhání nebo asymetrie očních štěrbin, rozdílná šíře zornic, zvláštní úklon hlavičky k rameni nebo mhouření očí, případně i nápadné mrkání či mnutí očí,“ vyjmenovává lékařka Teplanová příznaky, které by měly rodiče přimět k objednání dítěte na oční vyšetření.
Jak probíhá vyšetření
Na začátku vyšetření dítěte chce ortoptistka vědět, jestli jsem cokoliv ze jmenovaných „příznaků“ u svého dvouletého syna nepozorovala. Odpověď je naštěstí ne, stejně tak nemáme v rodině vážnější oční vady s výjimkou horšení zraku postupem věku. Samotné vyšetření provádí milá mladá žena přístrojem PlusOptix připomínajícím policejní radar.
Syna si posadím na klín, zatímco ortoptistka ze vzdálenosti jednoho metru zamíří na dítě blikající přístroj s namalovaným obličejem, který okamžitě přitáhne jeho pozornost. Během několika sekund si lékařka na počítači zobrazí infačervený obraz očí mého syna a hned hlásí, že podle screeningu vše vypadá v normě.
Následuje zkouška, při které se musí zakrýt jedno a pak druhé oko, zdravé oko totiž často dohání práci za to nemocné. Syn je z cizího předmětu před jedním okem nervózní, stejně jako z dotyku neznámé lékařky, i když je na něj velmi milá. Používáme osvědčenou techniku k lékařským prohlídkám: nechám doktorku předvést na mě to, co bude za chvíli dělat na synovi. Tím se (stejně jako u zubaře) uklidní a nechá si oko zakrýt, zatímco lékařka před ním pohybuje malou hračkou a sleduje při tom reakce jeho očí. I tady se jí zdá vše v pořádku.
Ošálení očí kapkami
Mně samozřejmě zvědavost nedá a vyptávám se dál, co by se dělo, kdyby se na nějakou vadu přišlo. Jdeme se proto podívat do vedlejší ordinace dětské oční lékařky. Ta mi objasňuje, že k důkladnému vyšetření bychom potřebovali celé dopoledne, oči malých dětí se totiž tzv. rozkapávají. Kapky na určitou dobu znemožní zaostřovací aparát čočky a tak umožní vyšetření skutečné dioptrické vady, zároveň tyto kapky rozšíří zorničku a umožní tak vyšetření sítnice a zadního segmentu oka.„Rozdíl u normálních a rozkapaných očí u dítěte často činí až pět dioptrií,“ objasňuje mi lékařka.
Další vyšetření pak probíhají podobně jako ta předchozí. Dítě si střídavě zakrývá oči a sleduje různé objekty nebo třeba poznává objekty na typické „očařské tabuli“, namísto písmenek jsou na ní namalovány snadno rozpoznatelné obrázky. Navíc je dnes vylepšená moderní technikou a místo ukazování ukazovátkem lékařka pouze mění jednotlivé různě velké obrázky na ploché obrazovce na zdi.
A jaké oční vady se podle oční lékařky u nejmenších dětí vyskytují? „Před druhým rokem se projevují různé formy šilhání. Nejčastější oční vadou je pak u malých dětí dalekozrakost, astigmatismus a následně šilhání a tupozrakost. U větších dětí pozorujeme častěji mírnou krátkozrakost,“ vyjmenovává lékařka. Nejzávažnější vadou je tupozrakost, která může vést až k trvalému poškození zraku a oslepnutí (více si přečtěte zde).
