"Prodám chlapečka Daniela. Narozen 6. 2. 2010, velký 51 cm, váha 2 kilogramy. Vpichované mohérové vlásky, manikúra, žilkování. Cena 7000 Kč." "Prodám krásné miminko - holčičku. 49 cm, 2 kila. Vyvážené kloubové tělo i končetiny, otevřený nos, žilkování i rodný list. Miminko má kapičky mléka u pusinky. Od ověřené rebornistky. Cena 15 800 Kč." "Prodám roztomilého chlapečka. Chlapeček má certifikát, krásné, velké oči, husté hnědé vlásky, lepené řasy a jemnou malbu s imitací dětské pokožky. Ovoněný olejíčkem s vůní miminek. K nové mamince pojede i s rodným listem. Cena 8 500 Kč."
Když na takovýto inzerát narazíte poprvé, po jeho přečtení nejspíš získáte dojem, že jde o nabídku obchodníků s dětmi. Zvlášť pokud bude doplněn fotografií. Do Česka totiž dorazil trend, který už ve světě zažívá boom několik let - reborn panenky. Jde o panenky napodobující živé děti, a to do všech detailů. Čím realističtěji panenka vypadá, tím větší je její cena a hodnota. Lidé je buď bezmezně milují a obdivují, nebo se jich štítí a nenávidí je. Nic mezi. Zatímco jedni je považují za umělecké dílo, druzí mluví o imitacích dětských mrtvolek. Co je ale vlastně podstatou kultu reborn panenek a proč jsou jimi některé ženy tak okouzlené?
Motivace ke koupi jsou různé
"Perfektní miminko nekřičí, nekaká, neblinká, neničí drahé oblečeníčko, ani kočárek," píše na svých osobních stránkách slovenská rebornistka (tak si říkají výrobkyně panenek) Jana. Vystihla tak podstatu přitažlivosti, kterou reborn panenky pro některé ženy mají.
Spektrum žen, které si je pořizují, je skutečně široké. Ačkoli na toto téma neexistuje žádný výzkum ani statistika, internetových diskusí o reborn panenkách se zúčastňují ženy, které nemohou mít vlastní dítě. Ve velké míře jsou zastoupeny také starší ženy, kterým již děti odešly z domova, i ženy zaměřené na svou kariéru, které tvrdí, že by na živé dítě neměly čas. Najdete mezi nimi ale i hodně matek, které své děti mají, a sbírání reborn panenek se věnují jako koníčku. "Z mých zkušeností si je kupují ženy ze všech věkových i sociálních skupin. Velmi často jsou to ženy z rodin s dětmi, které si je pořizují pro své potěšení, či do sbírky. Často jsou zakoupeny i jako dárek," říká rebornistka Dáša Němcová.
Motivace k jejich koupi jsou přitom různé. "Odmalička jsem byla fascinovaná panenkami - miminky. Už jako slečna jsem se nedokázala odlepit od stánků s dětskými věcmi," vypráví paní Jana, majitelka jednadvaceti panenek, která si přála zůstat v anonymitě. "Na oblečení a hračky pro své tři děti jsem vynaložila velmi mnoho peněz. Když děti vyrostly, stále mě to táhlo k maličkým miminkům. Před více než rokem jsem objevila miminka na mimibazaru, strašně dlouho jsem si je prohlížela, kochala jsem se jimi, až nakonec mě manžel povzbudil, aby jsem si ho už koupila."
"Nemohu a nikdy nebudu moci mít děti. Když jsem zjistila, že existují reborn miminka, úplně jsem jim propadla. Mám docela dobré pracovní postavení, takže si mohu dovolit kupovat si ty nejkvalitněji provedené, které vypadají jako opravdové děti," říká třiatřicetiletá paní Šárka, která rovněž nechtěla uvést své příjmení. "Nic se nevyrovná pocitu, když držím svá miminka v náručí, cítím se tak jako matka a plnohodnotná žena."
"Před šesti lety jsem začala sbírat porcelánové panenky. K reborn panenkám mě před třemi roky přivedl syn, který je objevil na zahraničních internetových stránkách. První dva roky jsem reborn panenky jen sbírala a kupovala časopisy. Manžel a synové mi překládali články z angličtiny a já začala studovat i jejich výrobu," popisuje svou motivaci paní Marie, která spolu se svou kamarádkou provozuje stránky o reborn panenkách www.realmimi.ic.cz, a doma má devět reborn panenek.
Pokud byste si chtěli reborn panenku pořídit, můžete si ji buď koupit, nebo si ji sami vyrobit. Ani jedno není levné řešení. Za hotovou panenku zaplatíte, v závislosti na kvalitě provedení a použitém materiálu, od tří do dvaceti tisíc korun. Na amerických stránkách reborn panenek jsou však k mání i exempláře za osmdesát tisíc korun. Tyto panenky v sobě mají zabudovaný například i strojek, který napodobuje srdeční tep a zdvihá hrudník panenky, jako kdyby dýchala. Rozdíly v ceně vyplývají i z velikosti panenky, protože máte na výběr z novorozenců i starších dětí (samozřejmě v životní velikosti a odpovídající hmotnosti).
Lidské vlasy a miminkovský olej
Výroba panenky vás však nevyjde o mnoho levněji. Jestliže si chcete osvojit základní dovednosti tvorby reborn, za kurz (organizují se i v Čechách) zaplatíte kolem tří tisíc. Základní sada pro tvorbu panenky se jmenuje kit, obsahuje většinou hlavičku a končetiny, a bude vás stát průměrně další tři tisíce. Pak je ještě potřeba dokoupit tělo, materiál na jeho vyplnění (cca 500 Kč) a barvy. Na výběr máte z akrylových nebo skleněných očí, které údajně vypadají jako živé (od 400 Kč výše). Vlásky se panenkám napichují buď mohérové, které jsou levnější, nebo jim můžete zakoupit lidské vlasy (stojí od 600 Kč výše). Z lidských vlasů se umělým miminům dělají i řasy. A pak máte k dispozici celou řadu doplňků, jako je například kondicionér pro snadnější úpravu vlasů (300 Kč), olejíček, který panence dodá vůni živého miminka (150 Kč) či speciální lak "pro výrobu slineček, soplíků, slziček a potniček" (750 Kč).
"Výroba panenky představuje minimálně čtrnáct dní práce, ale většinou jde o tři týdny," říká Dáša Němcová. "Délka výroby je samozřejmě úměrná kvalitě provedení. Výrobu reborn panenek považuji v podstatě za za umělecké dílo. Je to podobný pocit, jako když malíř namaluje pěkný obraz."
"Miminkům jsem nakoupila oblečení a sem tam je převléknu a nafotím. Když se jim věnuji, tak pookřeji, načerpám další energii a jakoby omládnu," tvrdí paní Jana.
"Pokud sbírání panenek zachovává charakter koníčku, neviděla bych na něm nic špatného," říká psycholožka Marcela Vojířová. "Poněkud problematická se mi jeví dokonalá podoba panenky s živými miminky. Dokáži si představit, že například ženě, která nemůže mít vlastní děti, či o dítě přišla, se tato záliba může snadno vymknout z rukou a že si k umělému miminku utvoří nezdravý vztah. Příliš těsná vazba může potom v extrémním případě představovat například únik z reálného světa a může s ní začít nahrazovat skutečné mezilidské vztahy."
Reborn panenky se skutečně v některých amerických a britských zdravotnických zařízení používají k léčebné terapii. Podle psychologů pomáhají k překonávání určité fáze smutku po ztrátě dítěte, ale s úspěchem se používají i u seniorů, kteří se jejich chováním uklidňují a zbavují stresu. Na druhou stranu mnoho lidí děsí jejich dokonalá podoba s živými dětmi. V červenci 2008 například policisté v Queenslandu v Austrálii rozbili okénko zaparkovaného auta, aby odtud vysvobodili reborn panenku, o které se domnívali, že je mrtvým dítětem. O několika podobných případech informoval i americký tisk.
"Když jdu s miminkem do města, lidé se tváří divně"
"Reakce mého okolí na reborn miminka nejsou příliš kladné," říká paní Šárka. "Ale už jsem si zvykla, že když vyjedu se svým oblíbeným miminkem s kočárkem do města, lidé se tváří divně. Je to ale jen moje věc, já se také nedivím tomu, když někdo venčí psa v parku. Horší je to s mým manželem, který odmítá mou zálibu respektovat a nechce s mými miminky nic mít. Já bych přitom byla moc ráda, kdybychom se jim mohli věnovat společně."
"Někteří lidé v mém okolí mou zálibu v miminkách schvalují a žasnou nad jejich krásou. Někteří se jen pousmějí a myslí si svoje, asi že jsem se zbláznila. Ale já se s nimi nechlubím. Vždy mám to jedno svoje oblíbené miminko, které si nosím všude, kam jdu. Myslím tím doma na dvůr, do zahrady a tak, ne do města," vysvětluje paní Jana. "Manžel mi to zatím toleruje, dokonce se mi při výrobě snaží pomáhat. Ale už vidím, že se mu zdá, že je těch miminek příliš."
