Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Matkou je podle zákona žena, která dítě porodí, i když není biologickou matkou. Biologická matka pak musí po porodu požádat o osvojení,“ vysvětluje Menclová. Zákon totiž náhradní matku nezná a žádné pravidlo pro úpravu vztahů mezi obmyšlenými rodiči a surogátní matkou neexistuje.
Výsledkem tohoto právního vakua by tedy mohla být situace, kdy dítě nikdo nechce, nebo naopak kdy náhradní matka odmítá dítě předat. Právně totiž není žádná cesta, jak situaci řádně vyřešit. Jak se ovšem shodly všechny tři expertky ve studiu, takovýto případ v Česku nenastal.
Chybí jistota pro dítě
Etička Barbora Řebíková připomíná, že každá surogace nese rizika pro všechny zúčastněné. „Je to rovnice o třech neznámých – náhradní matka, obmyšlení rodiče a dítě. Největší pozornost musíme věnovat právům dítěte. Pokud není ochráněno zákonem, je zranitelné,“ uvedla.
Podle Řebíkové následně hrozí, že se dítě stane komoditou. „Jestliže se zjistí, že si dítě někdo objednal, zaplatil a dovezl, může to mít devastující dopad na jeho identitu,“ varuje.
Ředitelka reprodukční kliniky Kateřina Veselá přiznala, že surogace v Česku dnes většinou probíhá s kompenzací. „Žena dostává stovky tisíc korun, v různých fázích těhotenství. Někteří rodiče chtějí zdravou stravu, žádné léky. Je to náročné. Ale jedná se o kompenzaci a ta dnes dává smysl,“ říká.
Podle Menclové je však aktuální stav nebezpečný. „Bez zákona nelze smlouvy o náhradním mateřství vymáhat. Pokud se něco pokazí, není žádná opora v právu,“ uvedla s tím, že právě proto je nutné, aby byla přijata příslušná legislativa.
Vždyť vymíráme!
Řebíková dokonce varovala, že v určitých případech může jít o trestný čin. „Zákon zakazuje zprostředkování adopce za úplatu. Pokud smlouva o surogaci takovou platbu obsahuje, může jít o porušení zákona,“ upozornila.
Šéfka kliniky Repromeda následně zdůraznila, že v debatě o náhradním mateřství se často zapomíná na širší souvislosti. „My tady každé narozené dítě potřebujeme. Když se na to podívají odborníci na ekonomii, trh práce nebo fungování zdravotnictví, je to jasné. My stárneme a už teď nám chybí dva až tři tisíce lůžek dlouhodobé a následné péče,“ uvedla Veselá.
Zároveň kritizovala, že se do reprodukce neinvestuje. Místo toho, aby se porodnost podporovala, stát klade surogaci překážky. „Do reprodukce se nedávají žádné prostředky, nedochází k valorizaci péče a je nám vždycky sděleno, že jsou tady staří lidé a důchodci, kteří potřebují to, aby se o ně někdo staral. Takže my se ocitáme na úplně nerovnovážném bodě.“
Britská cesta jako inspirace
„Bez surogace se zbytečně zříkáme možnosti, jak rozšířit českou populaci. Tady je řada rodičů, kteří chtějí rodinu a nemohou ji mít. Navíc víme, že tradiční rodinný model se zhroutil už před více než sto lety,“ pokračovala.
Michelle Williamsová má ve 44 letech čtvrté dítě. Odnosila ho náhradní matka |
„My bychom proto měli na náhradní matky pohlížet s respektem, s vděkem za to, že něco podobného chtějí udělat. Tady se na ně naopak někdo dívá s despektem, často i někteří lékaři, a říkají: ‚Ona chce prodat, pronajmout svou dělohu za peníze.‘ Pojďme změnit tento náš pohled, narativ,“ vyzvala Veselá.
Podle Menclové by se český zákon mohl inspirovat Velkou Británií, kde nefunguje komerční, ale atruistický model. „V Británii si páry hledají náhradní matku samy, platby jsou zakázané a alespoň jeden z rodičů musí být občanem. Výsledkem je právní jistota a přehlednost,“ popsala.
Homosexuální páry? Téma do budoucna
Debata se dotkla i možnosti, že by surogaci mohli využívat homosexuální páry. „Nejsme na to jako společnost stále ještě připravení, ale situace se mění. Pojďme cestou evoluce, ne revoluce,“ řekla Řebíková.
Podle Veselé k ní do kliniky už teď přicházejí i tyto páry. „Když nám deklarují, že jsou pár, a splňují podmínky, poskytneme jim stejnou službu jako ostatním,“ uvedla. Menclová doplnila, že dnes lze uznat dva otce u dítěte od surogátní matky pouze v případě, pokud se narodí v zahraničí. „V Česku to zatím možné není,“ říká.
Je divné dávat zákazy a příkazy u náhradního mateřství, říká Alice Nellis |
Podle expertek je bohužel malá šance, že by se stihla legislativní změna v ČR do konce volebního období. „Reálně to vidíme až v další Sněmovně,“ shodly se. „Zákon měl být už včera. Ve společnosti už ten fenomén existuje, měl by ho tedy uchopit i zákonodárce,“ uzavřela advokátka Menclová.
