Mirjam z Galileje byla vychována jako zbožná židovka, později konvertovala a stala se jednou z prvních křesťanek. Ještě později pronikla jako "matka proroka" až do Koránu a s ním i do Asie.
Potom už jí zbývalo pouze dobýt Afriku a ostatní kontinenty, což se ukázalo jako vcelku hračka. Takže dnes ji důvěrně zná 3,3 miliardy lidí, což je celkový počet křesťanů a muslimů na světě.
Marie dokáže zvednout ze židle zástupy věřících, které putují tisíce kilometrů na místa, kde se kdysi zjevila a pronesla pár slov. Denně se před sochou či alespoň neuměle vyrobenou soškou madony sklánějí miliony křesťanů.
Z výše uvedeného je patrné, že každý jiný kult vedle ní působí asi jako skautský tábor. A jak vlastně největší celebrita dvou tisíciletí vypadá?
Černé madony
Nalézt pravý obraz Ježíšovy matky se snaží všechny možné profese. Včetně té, která její obrazy tvoří, tedy malířství. To evropské si ji takříkajíc přizpůsobilo "k obrazu svému".
Většina madon tu vypadá, jak kdyby se narodily někde mezi Rotterdamem a Stockholmem. To je příklad plátna od Rogiera van Weydena Mariina z patnáctého století, na němž vznešená postava Panny Marie kopíruje křivku Ježíšova těla v okamžiku, kdy je sejmuto z kříže.
Gabriel Rosetti ve století devatenáctém už Marii namaloval jako prostou dívku s rozcuchanými vlasy. Důstojný klid, známý například z obrazů Boticelliho, se kamsi vytratil, Madonna působí skoro vyděšeně.
O nějakých 150 let později sebevědomě drží v ruce myš počítače a prohlíží si internet.
Podle historiků by se Panna Marie, při pohledu na pokusy o své zpodobnění, poznala ještě tak při sledování filmu Ukřižování Krista, kde postrádá své obvykle modré a nadýchané šaty a namísto nich má na sobě jakýsi přehoz z pytloviny.
Ovšem v případě, že nebyla černé pleti. Většina Mariiných vyobrazení od Montserratu ve Španělsku, přes Boulogone-sur-mer ve Francii, Czenstochowu v Polsku až po Kazaň v Rusku je totiž vyvedena právě v černé barvě.
Proč? Dobrá otázka. Odpověď zní: nevíme. Jedním z důvodů může být, že byla vytesána z černého kamene či dřeva. Anebo ji v průběhu staletí začoudil kouř od svíček jejích zbožňovatelů. Tak či onak, na většině míst na světě by barva její pleti nikoho neudivila.
Soudružka Marie
Marie Guadalupská se zjevila roku 1531 indiánskému farmáři Juanu Diegovi z pronásledovaného kmene Azteků. Nabídla ochranu azteckému lidu výměnou za to, že jí postaví na hoře Tepeyac kostel. Při zjevení ji prý obklopovala krásná hudba a sladká vůně.
V průběhu staletí bylo zaznamenáno asi 21 tisíc takových zjevení. Freudiáni v tom vidí "halucinace z nesplněných dětských tužeb", příznivci Junga zase "ženský archetyp", který byl dosud potlačován téměř výlučně patriarchálním náboženstvím.
Má to svou logiku - ženy se v Bibli téměř nevyskytují. Když si to uvědomily i feministky, spustily rámus. Církev je podle nich patriarchální spolek, který je zotročuje a drží doma pod zámkem ve jménu ideálu, jemuž se nikdy nemohou přiblížit.
Sociologové si všimli zase něčeho jiného. Matka Boží se zjevuje nejčastěji mladým a chudým lidem. Nezřídka jsou to příslušníci porobených, těžce zkoušených národů.
A mimo evropské břehy to nebývají žádné blondýny, takže Panna Marie Guadalupská už měla napůl evropské a napůl indiánské rysy.
Na Mariin život se dá vlastně podívat i takhle: žila v okupované zemi, svého času byla uprchlicí a její syn byl zavražděn represivními orgány státní moci. Ne náhodou se jí v latinské Americe říká "compaňera".
To v překladu znamená společnice, ale také "soudružka". Koneckonců v Latinské Americe se od sedmdesátých let mnoho teologů inspirovalo právě marxismem.
Mariin sýrový sendvič
Po compaňeře je dnes taková poptávka, že její portrét se už neobjevuje jen na svíčkách a kalendářích, ale i na mýdlu, hodinkách, roletách, zapalovačích, podložkách pro myš k počítači, telefonních kartách, a dokonce na minisukních.
Přes internetovou aukční síň e-bay byl v polovině prosince nabízen k prodeji písek z australské pláže, kde prý Maria zachránila zraněnou holubici, jehličí ze stromu v Garabandalu ve Španělsku, kde se Matka Boží zjevovala v letech 1961 až 1965, a také "sýrový sendvič Panny Marie".
Ten letos v listopadu jistá Diana Duyserová vytáhla z toustovače a sotva z něj ukousla, objevil se portrét svaté ženy. Zdá se to neuvěřitelné, ale našla kupce, který od ní měsíc starý chléb koupil za 30 tisíc dolarů.
Produkty vyobrazující světce jsou přijatelné, pokud umocňují duchovní vztah k osobě na obrázku. Takový je postoj katolické církve k prodeji náboženských suvenýrů.
Jak posilují minisukně s portrétem Marie vztah věřících k této světici, není zcela zřejmé. I když je pravděpodobné, že okolojdoucí muž při pohledu na mladou dívky odděnou do takového textílie mimovolně zvolá: Panenkomarjáá!
Neposkvrněné početí
aneb jak to bylo s Mariiným panenstvím
Maria (hebrejsky Mirjam, řecky Mariam) je zmíněna ve všech evangeliích (v ev. sv. Jana nikoli jménem), která dnes většina historiků považuje za důležité prameny.
Termín "neposkvrněné početí" znamená, že byla počata rodiči sice přirozeně, avšak bez dědičného hříchu; termín tedy nemá nic společného s Ježíšem, jak se lidé často domnívají. Neposkvrněné početí je dogma schválené katolickou církví v roce 1854. Evangelická církev je neuznává, ortodoxní nedefinuje (podle pravoslaví se všechny děti rodí bez viny).
Všechny hlavní křesťanské směry, dokonce i islám, vyznávají názor, že Maria byla v okamžiku početí Ježíše pannou. Podle většiny denominací, i islámu, zůstala pannou navždy, někteří protestanti to však zpochybňují. V evangeliích Marka a Jana podobná zmínka zcela chybí, Matouš a Lukáš o panenském početí Ježíše pojednávají, avšak odlišně.
Teorie, že Maria měla po Ježíšovi ještě další děti, se opírá o zmínky v Novém zákoně, v nichž se hovoří o Ježíšových "bratrech". Aramejština, kterou Ježíš a jeho učedníci hovořili, však neměla slovo pro "bratranec", takže namísto toho často používala "bratr".
Historici vesměs v neposkvrněné ani panenské početí Marie nevěří. Podle nich šlo o chudou a prostou pastýřku, které bylo v okamžiku sňatku s Josefem okolo třinácti let.
Čím oslovila miliony lidí?
Nikdo na světě si nezískal takovou důvěru jako Panna Marie. Se šířícím se křesťanstvím se právě k ní upíraly myšlenky milionů lidí. Imponovala jim jako žena, uctívali ji jako svou ochránkyni, její osudy si snadno spojovali s vlastními životy.
Od počátku představovala Panna Marie předobraz ženství. Například v Efesu v Malé Asii, kde byla Marie v roce 431 koncilem prohlášena za Bohorodičku, panoval obecně silný kult ženy-bohyně. Lidé ženství uctívali a vzhlíželi k němu s respektem. Tedy cesta jakoby pro Marii vydlážděná. Marie tuhle víru v ženství ještě umocnila, navíc byla většinou zpodobňována jako krásná a jemná žena.
Dalším historickým důvodem "úspěchu" Panny Marie byla její pozice ochránkyně. S tím, jak křesťanství krystalizovalo, Bůh s předobrazem tvrdého panovníka potřeboval zjemnění. Někoho, kdo by se postavil po jeho bok a stal se ochráncem lidu. Někoho, kdo by Boha dokázal obměkčit a zmírnit jeho případný hněv.
Takovou ochránkyní se v očích obyčejných lidí stala právě Panna Marie. Pro ně znamenala služebnici, která stojí vždycky na jejich straně. "Lidé navíc nazírají na Pannu Marii stejně jako na svou matku - jako na zdroj potenciální útěchy," přidává se americký literární kritik David Guterson.
Trpící a obviněná
Panna Marie byla ženou s nezáviděníhodným osudem. Porodila jediného syna a posléze přihlížela jeho smrti. Ve starověku, kdy děti často umíraly v mladém věku, byl její příběh symbolem - pro mnoho lidí znamenal vysvětlení jejich vlastních životů.
Ostatně utrpení a trýzeň jsou v souvislosti s Pannou Marií často citovanými pojmy. Jak praví křesťanská teologie, panensky počala a porodila syna. Často však byla obviňována z toho, že čeká dítě, ale vlastně neví s kým. A Marie se uchýlila k mlčení - tedy útrpnosti. Další příklad, se kterým se ženy mohly snadno ztotožnit. Připomínal jejich nelehké osudy.
"Byla to skutečná žena, skutečná matka, samovychovatelka, vdova, která trpěla tím, když viděla syna umírat. Prošla něčím, čím prochází většina z nás. Vede nás lidskou cestou k tomu, abychom následovali Krista a pochopili, jak milosrdný Bůh je," říká monsignore Arturo Banuelas z Hispánské teologické akademie v USA.
Dívka z venkova
Blízká byla Marie lidem i poměry, ze kterých vzešla. Šlo o mladou venkovskou dívku, která svého syna porodila ve chlévě. To vše kvůli Bohu podstoupila i přes jasná nebezpečí, která jí hrozila.
"Jen si pomyslete, byla to dívka z venkova, když jí anděl Gabriel přišel zvěstovat, že byla vybrána, aby se stala matkou zachránce. Souhlasila, protože to byla Boží vůle. To bylo v době, kdy byly svobodné matky často ukamenovávány k smrti," říká Bill Ryan, pastor americké Církve neposkvrněného početí.
Takový osud zasáhne každého. Panna Marie byla krásná a trpící žena, ve které lidé našli svoji ochránkyni. V mnohém její život symbolizoval ten jejich. První křesťané uctívali pouze Boha. Jenže pak si lidé rychle oblíbili Marii a začali ji vzývat. A dělají to dodnes.
 Tvář třetí: Evropská madona |
 Tvář druhá: Černá madona |
 Tvář pátá: Semitská madona |
 Tvář první: Asijská madona |
 Tvář čtvrtá: Indiánská madona |
