Mnoho rodičů vnímá víceletá gymnázia jako příležitost, jak dítěti zajistit kvalitnější vzdělání i motivující prostředí ambiciózních spolužáků. Rozhodnutí, zda je změna školy pro dítě skutečně přínosná, a příprava na přijímací zkoušky přitom musí přijít už v páté třídě. Kde je ale psáno, že gymnázium naučí děti více než základní škola?
V článku se dále dozvíte:
- Jaké jsou šance u přijímaček?
- Gymnazisté mají lepší výsledky. Je to díky škole?
- Co rodiče od školy nejčastěji očekávají?
- Důležitý není typ školy, ale kvalita
- Školy mají rozdílné nároky na přijetí
- Co dělat, když se dítě na školu nedostane?
- Kdy se podávají přihlášky v roce 2027?
Jaké má vaše dítě šance?
Nedávejte přihlášky naslepoPro počet přihlášek na osmiletá gymnázia platí stejný limit, jako pro přihlášky na střední školy. K volbě je tak lepší přistoupit zčásti takticky a mezi volby zařadit i školu, kde má dítě šanci na přijetí nejvyšší. S tím může pomoci projekt Přijímačky krok za krokem, kde zjistíte, jak by váš páťák obstál v předchozích letech. Kromě toho projekt poradí, jaký obor střední školy by vašemu dítěti vyhovoval, pokud na víceleté gymnázium nechce, a pomůže i s přípravou na přijímací zkoušky. |
V roce 2026 se v prvním kole přijímacího řízení dostalo na osmiletá gymnázia 47,5 procenta uchazečů. Z celkových 19 166 dětí, které se hlásily na osmileté obory, bylo tedy přijato 9 102. Vyplývá to z výsledků Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) zveřejněných v květnu 2026. Podle Ondřeje Macury, mluvčího ministerstva školství, je situace u víceletých gymnázií tradičně výrazně konkurenčnější než u čtyřletých středních škol, kde v prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd.
V rámci letošního celostátního průměru se sice na osmiletá gymnázia dostalo každé druhé přihlášené dítě, v Praze je však konkurence vyšší a naděje na úspěch nižší. V Praze například uspělo jen 37 procent uchazečů o studium na osmiletých oborech, tedy přibližně každý třetí, zatímco v Moravskoslezském kraji se dostalo 64 procent. Rozdíl sám o sobě nic nevypovídá o schopnostech dětí. Odráží především rozdílný poměr mezi počtem uchazečů a dostupnými místy.
| Typ studia | Česko | Praha |
|---|---|---|
| Osmileté obory | 47,5 % | 37,3 % |
| Šestiletá gymnázia | 35,6 % | 24,4 % |
Na osmileté gymnázium se ovšem hlásí jen část páťáků. Z pohledu celého ročníku na ně podle České školní inspekce dlouhodobě přechází přibližně 8,3 procenta dětí, tedy zhruba každý dvanáctý páťák. Dalších přibližně 2,3 procenta žáků odpovídajícího ročníku přechází po sedmé třídě na šestileté gymnázium. Tyto údaje se vztahují k přechodům žáků v předchozích školních letech, nikoli k výsledkům přijímaček 2026.
Vzdělávací strategie České republiky do roku 2030 počítá s tím, že na víceletá gymnázia bude odcházet přibližně pět až deset procent žáků základních škol, a to především dětí s mimořádnými studijními předpoklady. Víceletá gymnázia by jim pak měla poskytovat prokazatelnou přidanou pedagogickou hodnotu.
Jak dopadly přijímačky v krajích? Plaga tepe Prahu, město z potíží viní ministra![]() |
Mají gymnazisté lepší výsledky díky škole?
Představa, že osmileté gymnázium automaticky poskytuje kvalitnější vzdělání než základní škola, má jednu důležitou slabinu. Gymnazisté sice dosahují v testech výrazně lepších výsledků, to však ještě neznamená, že za jejich náskok může samotná škola. Na víceletá gymnázia zpravidla dostávají děti, které dosahovaly dobrých výsledků už před nástupem.
Dlouhodobý výzkum vědců z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy s názvem Czech Longitudinal Study in Education (zkráceně CloSE) sledoval vzdělávací posun žáků od šestého do devátého ročníku základní školy, respektive od primy do kvarty víceletého gymnázia. Nešlo při tom pouze o to, kdo dosahuje lepších výsledků, ale také nakolik se děti během čtyř let zlepšily.
Výzkum vycházel z dat sbíraných v letech 2012 až 2016 a výsledky byly podle vědců z Pedagogické fakulty usměrňovány mimo jiné výběrem žáků, příznivým rodinným zázemím a „pozitivním vlivem vrstevníků, tedy tím, že se děti s vyšším sociálněekonomickým statusem pravidelně potkávají ve škole a vzájemně se pozitivně ve vztahu ke vzdělávání ovlivňují.“ Vyšší studijní skóre tak může vypovídat nejen o tom, jak dobře škola učí, ale také o tom, jaké žáky si předem vybrala.
Závěry studie však nelze brát absolutně. Problematické je především stáří výzkumných dat, která proto nelze vydávat za přesný obraz všech současných škol, ale zároveň je nelze odmítnout pouze kvůli jejich stáří.
Na gymnázia častěji odcházejí žáci ze slabších škol, ukazují data inspekce![]() |
Co rodiče doopravdy chtějí? Spolužáky a podporu v učení
Důvodem k odchodu na gymnázium nemusí být tedy pouze snaha získat lepší výuku. Proč tolik rodin stále stojí o studium na víceletých gymnáziích, když nelze automaticky říct, že se zde dítě více naučí?
Odpověď se nemusí skrývat jen v učivu. Rodiče často hledají prostředí, kde bude dítě obklopené spolužáky ze základní školy nebo kamarády s podobnými zájmy. Někdy také chtějí odejít ze základní školy, kde dítě není spokojené, zažívá šikanu, nebo se jen nudí, protože nemá dostatek příležitostí rozvíjet své schopnosti.
Právě na nedostatečnou podporu nadaných dětí v běžných školách upozornila Renata Schejbalová, ředitelka Gymnázia Nad Štolou a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií, v dubnové debatě Českého rozhlasu Plus: „Já se domnívám, že nadaní žáci podporovaní vůbec v systému základních škol nejsou.“
Důvod vidí především v inkluzi: „Inkluze tak, jak je v současné době provedená, se prostě nepovedla. Žáci, kteří se chtějí vzdělávat, rodiče, kteří chtějí, aby jejich děti se učily, jsou nešťastní, protože v prostředí základních škol se nic naučit nemůžou. Nemůžou rozvíjet svůj potenciál a svoje případné nadání,“ argumentovala Renata Schejbalová svůj názor, že víceletá gymnázia představují důležitou vzdělávací možnost, kterou by systém neměl bez odpovídající náhrady omezovat.
Inkluze ve školách: co znamená, koho se týká a jak fungují podpůrná opatření![]() |
Její postoj však během rozhlasové debaty relativizoval David Greger z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání na Karlově univerzitě s tím, že nadaní žáci mohou být na gymnáziích i základních školách. Přijímací testy podle něj ověřují především určité znalosti a dovednosti, nikoli všechny schopnosti dítěte: „Testy jednotné přijímací zkoušky nedokáží určit nadání. Měří úplně něco jiného. A byť tam může být nějaká korelace také s nadáním, tak identifikování nadaných dětí by mělo v českém systému probíhat – ne výběrem do víceletých gymnázií, ale pečlivější identifikací. Ne pod časovým stresem a podobně.“
Oba odborníci se přitom shodují v tom, že podpora nadaných dětí na základních školách potřebuje zlepšení. Liší se v názoru, zda je vhodnější jejich oddělené vzdělávání, nebo kvalitnější podpora uvnitř běžných škol.
Důležitý není typ školy, ale kvalita
Rozdíly mezi žáky obou typů škol tedy nejsou tak jednoznačné, jak by se mohlo zdát. Analýza EDUin s odkazem na výsledky České školní inspekce uvádí, že ve školním roce 2016/2017 dosáhlo přibližně 30 procent deváťáků ze základních škol v matematice lepšího výsledku než 30 procent studentů víceletých gymnázií. V roce 2022/2023 dosáhlo takřka 12 procent žáků základních škol lepšího výsledku v českém jazyce než většina studentů víceletých gymnázií. Samotné studium na gymnáziu tedy není zárukou nadprůměrných znalostí a setrvání na základní škole neznamená slabší studijní výsledky.
Vedle srovnání výsledků v různých předmětech je důležitá ještě jedna věc. Výzkum neukázal, že jsou všechna gymnázia stejně dobrá jako všechny základní školy. Naopak potvrdil velké rozdíly mezi jednotlivými školami. V obou skupinách se nacházely školy s vysokou i podprůměrnou přidanou hodnotou.
Česká školní inspekce ve své analýze zveřejněné v únoru 2026 zkoumala souvislosti mezi fungováním základních škol a výsledky přijímacího řízení. Upozornila mimo jiné na význam atmosféry ve škole a přístupu k žákům, díky kterým děti na škole raději zůstávají: „Zdravé školní klima, kvalitní komunikace a podpora samostatnosti žáků vedou k tomu, že počet dětí odcházejících na gymnázia klesá. Naopak tam, kde učitelé nemají dostatečnou podporu vedení, je tento trend výraznější,“ uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Pro rodiče by proto měla být důležitější otázka, jak kvalitní je konkrétní gymnázium ve srovnání s konkrétní základní školou, než obecné rozhodování mezi dvěma kategoriemi škol.
Co je přidaná hodnota?Jedná se o pokrok ve vzdělání, který žáci během studia udělají s přihlédnutím k ovlivňujícím faktorům. Dítě z výběrového gymnázia tak může mít v deváté třídě lepší matematické znalosti než žák základní školy, aniž by to dokazovalo, že ho jeho škola naučila více. Rozhodující je také to, s jakými schopnostmi a podmínkami obě děti do sledovaného období vstupovaly. Matematika a jazyky Po zohlednění rodinného zázemí výzkum nenašel statisticky významný rozdíl v přidané hodnotě víceletých gymnázií a základních škol v matematice ani v jazykových dovednostech. Jinými slovy, vyšší výsledky gymnazistů nebylo možné v těchto oblastech vysvětlit tím, že by je gymnázia v průměru posouvala výrazně více než základní školy. Čtenářská gramotnost U schopnosti žáků porozumět psanému textu, přemýšlet o něm a nové znalosti použít je situace složitější. Původní výzkumná zpráva CloSE z roku 2017 zde vyšší přidanou hodnotu víceletých gymnázií potvrdila. Materiál organizace EDUin z roku 2022 však upozornil na pozdější přepočítání výsledků označované jako CLoSE 2, podle kterého se rozdíly zmenšily a vyšší průměrná přidaná hodnota gymnázií se neprokázala ani ve čtení a závěr zkoumání tedy potvrdil, že „matematika, čtení, český jazyk a kompetence k učení nejsou na gymnáziích rozvíjeny výrazně lépe než na běžných školách.“ |
Rozdílné nároky na přijetí
Další dvě proměnné, které musí rodiče do rozhodování o přechodu na osmi či šestileté gymnázium zahrnout, jsou odlišné bodové nároky různých škol a čas i finance, které musí vložit do přípravy.
Audit EDUin upozorňuje, že zatímco na některých pražských gymnáziích dosahují přijatí žáci v průměru více než 90 bodů ze společných testů z češtiny a matematiky, v jiných regionech existují gymnázia, kde se průměrné skóre přijatých pohybuje kolem 40 bodů nebo i níže. Dítě, které patří mezi úspěšné uchazeče v jednom regionu, by proto při stejné úrovni testového výkonu nemuselo uspět na výrazně žádanější škole v Praze. Rozdílné bodové výsledky ovšem nelze automaticky vykládat jako rozdíly v nadání dětí ani v kvalitě škol.
Rozhodnutí má také svou cenu, i když samotné studium na veřejném gymnáziu není zpoplatněné. Rodiny mohou investovat do přípravných kurzů, doučování a cvičných testů, především ale do přípravy vkládají čas dítěte. I větší množství přípravy automaticky nezaručuje lepší výsledek. Každé dítě má jiné výchozí znalosti i tempo učení a důležitější než srovnávání s ostatními je sledovat jeho vlastní pokrok.
„To, že spolužák chodí na dva přípravné kurzy, ještě neznamená, že je lépe připravený,“ vysvětluje klinická psycholožka Mgr. Viktorie Báňová. „Pro někoho může být kurz velkou pomocí, jinému úplně postačí pravidelné procvičování doma,“ doplňuje Viktorie Báňová a radí, jak postupovat: „Sledujte především pokrok vlastního dítěte. Zvládá dnes úlohy, se kterými si před měsícem nevědělo rady? Rozumí tomu, kde chybuje?“
Co dělat, když se dítě na školu nedostane?
Nepřijetí na osmileté gymnázium neznamená, že se dítěti uzavřela cesta ke kvalitnímu vzdělání nebo vysoké škole. Základní škola může žákovi nabídnout dobré podmínky a v dalších letech se otevírají nové možnosti. Po sedmé třídě se může hlásit na šestileté gymnázium, po deváté na čtyřleté gymnázium nebo jiný maturitní obor. Podle srovnání výsledků maturity, které uvádí EDUin na základě dat z roku 2024, dosahují absolventi víceletých a čtyřletých gymnázií i lyceí ve společné části maturitní zkoušky srovnatelné úspěšnosti. Samotná úspěšnost u maturity však není měřením přidané hodnoty jednotlivých typů škol.
U šestiletých gymnázií je sice konkurence stále značná, šance na přijetí se ale v posledních letech zvyšuje. V roce 2024 uspělo v prvním kole 29,6 procenta uchazečů, o rok později 33,3 procenta a letos 35,6 procenta.
A jak to vysvělit dítěti, pro které je nepřijetí zklamáním, které ho vnímá jako svůj životní neúspěch? „Pokud se na určitou školu opravdu těší a představuje si na ní svou budoucnost, věty jako „Vždyť o nic nejde“ nebo „Tak půjdeš jinam“ mu příliš nepomohou. Pro něj to totiž může být jedna z nejdůležitějších věcí, které dosud řešilo. Rodič může jeho ambice brát vážně a zároveň mu dávat najevo, že výsledek přijímaček nijak neovlivní jeho hodnotu ani vztah, který k němu má,“ pokračuje dále Viktorie Báňová.
„Někdy přitom stačí poměrně jednoduché ujištění: „Vím, jak moc ti na té škole záleží. Uděláme maximum, abys měl co nejlepší šanci, ale pokud to nevyjde, najdeme společně jinou cestu,“ uzavírá Viktorie Báňová s tím, že důležité je oceňovat výsledky, ale také pokrok a úsilí, které dítě do přípravy vložilo.
Dětský psycholog Václav Mertin připomíná, že vzdělávací dráha není předem určena jedním rozhodnutím. „Téměř žádný člověk není předurčen k jedné jediné specifické vzdělávací cestě, jsme docela flexibilní,“ vysvětluje s tím, že výběr školy v období dospívání není jediným okamžikem, kdy se rozhoduje o budoucnosti dítěte.
Kdy se podávají přihlášky v roce 2027?
Rodiny, které uvažují o přestupu na víceleté gymnázium, budou přihlášky do prvního kola přijímacího řízení podávat od 1. do 22. února 2027. Podle aktuálních informací Cermatu mohou podat až tři přihlášky na obory bez talentové zkoušky, a to elektronicky prostřednictvím systému DiPSy nebo v listinné podobě. Jednotná přijímací zkouška pro víceletá gymnázia se bude konat v dubnu.
| Událost | Termín |
|---|---|
| Podání přihlášek | 1.–22. února 2027 |
| První řádný termín jednotné přijímací zkoušky | 14. dubna 2027 |
| Druhý řádný termín | 15. dubna 2027 |
| První náhradní termín | 29. dubna 2027 |
| Druhý náhradní termín | 30. dubna 2027 |
Jednotná bodová hranice, která by zaručovala přijetí na osmileté gymnázium, neexistuje. Liší se podle školy, počtu uchazečů i konkrétního roku. Orientačním vodítkem mohou být výsledky minulých přijímacích řízení zveřejňované v datech Cermatu a informace jednotlivých škol.
Chystá se zrušení osmiletých gymnázii?Diskuse o budoucnosti víceletých gymnázií pokračuje také na politické úrovni. Ministr školství Robert Plaga v březnu 2026 podpořil omezení jejich kapacit tam, kde podle něj neplní výběrovou funkci, plošné zrušení ale odmítl. O konkrétní podobě školské nabídky rozhodují také kraje jako zřizovatelé. |
Výběr osmiletého gymnázia tak není rozhodnutím, které by šlo udělat pouze podle výsledků přijímaček nebo pověsti školy. Dostupné výzkumy nepotvrzují, že by víceletá gymnázia v průměru nabízela v matematice a jazykových dovednostech větší vzdělávací posun než základní školy. Mohou však dítěti nabídnout jiné prostředí, vrstevníky a příležitosti, které jsou pro některé rodiny stejně důležité jako samotné učivo.
Otázka proto nezní jen, zda má dítě na gymnázium, ale především zda mu právě tato škola může nabídnout něco, co mu ta současná neposkytuje.
Podstatnější než samotná nálepka školy může být to, zda se dítě ve svém prostředí rozvíjí, má přiměřené výzvy, kvalitní učitele a cítí se v kolektivu dobře. Jestliže mu současná základní škola tyto podmínky nabízí, není podle dostupných výzkumů důvod automaticky předpokládat, že přechodem na víceleté gymnázium dosáhne většího vzdělávacího pokroku. Pokud mu naopak škola nedokáže poskytnout odpovídající podporu, změna prostředí může být rozumnou volbou.



























