Na českých základních školách učí podle statistického úřadu pouhých 16 % mužů. Na prvním stupni je to dokonce necelých 5 %. Jejich počet se sice velmi pomalu zvyšuje, ale stále se řadíme mezi státy s nejmenším počtem mužů ve školách v Evropě. V mateřských školách je situace ještě žalostnější, učitelky tvoří 99,7 % učitelských sborů.
Muži přináší dětem nový element
„Muži otevírají dětem svět jiným způsobem než ženy a institucionální výchova i vzdělávání zásadně postrádá účast mužů. Ti jsou pro zdravý vývoj dětí stejně potřební jako ženy,“ upozorňuje Václav Šneberger z Ligy otevřených mužů, která se tématu zastoupení mužů v institucionální péči dlouhodobě věnuje.
Učitel ve školcePřečtěte si reportáž redaktora MF DNES, který si na několik dnů zkusil práci v mateřské školce.  |
Podle psychoterapeutky a poradkyně pro rodičovství a vztahy Evy Labusové je muž-učitel v mateřské i základní škole velmi žádoucí:
“Navzdory všem teoriím o rovných příležitostech vidíme, že chlapci zčásti přece jen potřebují něco jiného než dívky. Je prokázáno, že si i jinak hrají. Potřebují mnohem více pohybu i dobrodružství, mají touhu po divokých hrách, jsou hlučnější, snesou, když jim to dovolíme, více špíny a nepohodlí. Pan učitel se v tomto ohledu může stát báječným průvodcem dětství chlapců, zvláště když jde tuto profesi dělat s nějakou vizí a pocitem poslání,“ uvádí Labusová.
Selhávající chlapci nebo naopak?
Feminizované školství může mít vliv i na to, jak se chlapcům ve vzdělávacích institucích vede. Podle sociologických studií dosahují ve srovnání s děvčaty nižších výsledků a častěji opouštějí vzdělávací systém. O tomto fenoménu zvaném failing boys (selhávající chlapci) by se proto mělo do budoucna diskutovat a pokusit se o nápravu.
Fenomén failing boys totiž není o nedostatečnosti chlapců, pravděpodobně je to odraz nastavení vzdělávání určitým směrem, který více vyhovuje dívkám. Podstatou je, že selhává systém, který není schopen chlapce lépe motivovat nebo se přizpůsobit i jejich potřebám. To dokazují i čísla ze Spojených států, podle kterých 70% čtyřek a pětek dostanou chlapci, 77 % vyloučených žáků jsou chlapci, ti tvoří také 81 % obětí sebevražd ve věku od 10 do 19 let.
Je ale chyba chlapců, že se vzdělávací instituce nedokáží popasovat s tím, že jsou jiní než dívky? Za posledních dvacet let se v USA o sto procent zvednul počet mužů, kteří ještě po dvaadvacátých narozeninách využívají služeb „mamahotelu“ (nyní je to třetina mužů ve věku 22-34 let), u žen se číslo nezměnilo. Důležitou příčinou podle psychologů může být právě nedostatek mužského elementu ve školách a školkách, jejich přílišná feminizace nemusí na chlapce působit příznivě.
„Vytvořili jsme kulturu, ve které chlapce označujeme za morálně závadné, hyperaktivní, nevychované nebo problémové, přitom dost často problém netkví v chlapci, ale v rodině, sociálním prostředí a nepochopení našich institucí k jejich specifickým potřebám a vývoji jejich mozku,“ domnívá se doktor Gregory Jantz, autor knihy Výchova chlapců se záměrem a uznávaný odborník na psychické zdraví.
Přínos pro všechny
Učitelé přitom nejsou přínosem jenom pro chlapce, ale i pro dívky a celý pedagogický sbor. Argumenty v jejich prospěch jsou pozitivní mužské vzory, předvedení spolupráce mezi mužem a ženou (učitelem a učitelkou) i rozšíření palety názorů i způsobů řešení problémů. Některé lesní školky se dokonce snaží o vytváření smíšených učitelských dvojic, které by dětem co nejvíce připomínaly rodinný model.
Kladnou zkušenost s větším zapojením mužů do vzdělávání menších dětí potvrzují ředitelky mateřských školek i základních škol. „Děti na učitele úžasně reagují a i rodiče hodnotí příchod muže do doposud čistě ženského kolektivu kladně,“ shrnuje své zkušenosti s novým pedagogem Jakubem Pavlína Bandrowská, spoluzakladatelka miniškolky Baby Office. I samy učitelky si obohacení svého kolektivu pochvalují.
Podívejte se ve videu, jak se učitel věnuje dětem v ekologické školce:
31. ledna 2013 |
„Máme ve škole třetinu mužů a vychovatelů a takový minimální mix je velmi důležitý pro zdravý vývoj dětí. Vážím si mužů, kteří se rozhodli pro možná jedno z nejnáročnějších povolání,“ chválí své mužské zaměstnance Kateřina Prchalová, ředitelka ZŠ Havlíčkova v Opavě.
Co jim brání?
Co tedy drží muže dál od toho, aby se vrhli do péče o děti s takovou vervou, s jakou se mnohé ženy pouštějí do dříve tradičně mužských povolání? Největší překážkou je nízký plat.
Vliv platu na podíl mužů ve školství dokazují zkušenosti ze Švédska, kde před padesáti lety tvořili muži 60 % pedagogických sborů na základních a středních školách. Plat učitele byl tehdy na podobné úrovni jako plat účetního. Dnes berou učitelé dvě třetiny platu účetních a je mezi nimi už jen 25 % mužů. Na základních školách je to 23 % a v prvních třídách 17 %, což je oproti českým číslům stále velmi vysoký podíl.
Ve Skandinávii se učitelé nemusejí potýkat s dalšími překážkami, které před učitele staví česká společnost. Učitelé tam požívají společenského uznání, na muže se nepohlíží nutně jako na živitele rodiny a minimálně čtvrtina mužů si nějaký čas pobude s dítětem doma v rámci rodičovské dovolené. Velkou roli pak samozřejmě hrají i zažité modely a stereotypy, nedůvěra k novinkám a neochota je zkoušet.
„Když muž učí ve školce, musí to pak dlouze zdůvodňovat, vlastně dokazovat, že je normální,“ pojmenovává další významnou překážku Václav Šneberger.
Potřebují podle vás mateřské a základní školy více učitelů?
 |
