Psychologové ze Státní newyorské univerzity v Buffalu zkoumali více než 355 článků, disertací, rukopisů a technických manuálů, v nichž sledovali rozdíly mezi pohlavími, které se týkaly narcismu (výsledky studie). Ten se konkrétně projevuje především vůdcovstvím spojeným s autoritou, okázalostí propojenou s exhibicionismem a pocitem oprávněnosti využívat druhé.
Během třiceti let výzkumu vyšlo najevo, že napříč generacemi a sociálními vrstvami jsou rozdíly mezi muži a ženami stále stejné. I když existuje i dost velmi narcistických žen a mnoho nenarcistických mužů, ve výsledku jsou muži celkově narcističtější a především mají silnější pocit, že mají právo využívat druhé. Díky tomu mohou být úspěšnější v řídících funkcích, dokáží být lepšími manipulátory a lobbisty.
„Narcismus totiž podporuje sebevědomí, emocionální stabilitu a tendenci chovat se jako vůdce,“ uvedla docentka Emily Grijalvová z Newyorské státní univerzity pro Washington Post.
Na druhou stranu narcismus podle odborníků souvisí s různými interpersonálními dysfunkcemi včetně neschopnosti udržet si zdravý dlouhodobý vztah, neetického chování a agrese. Psychologové zjištěný rozdíl mezi muži a ženami vysvětlují právě zavedenými konvencemi a genderovými stereotypy.
„Každý z nás má tendenci sledovat a učit se roli svého pohlaví už od útlého věku a když se odkláníme od toho, co se od nás v rámci role daného pohlaví očekává, můžeme čelit silnému odporu. Obzvlášť na ženy se často snáší kritika, pokud jsou agresivní a autoritativní. A ony pak své sklony k narcistickému chování potlačují,“ tvrdí Grijalvová a dodává, že cílem studie nebylo zjistit pozitivní aspekty narcisismu, ale zaměřila se spíš na manipulativní charakter, sebezaujetí, agresivitu a aroganci.
Narcismus je tedy pro vůdcovství, sebevědomí, exhibicionismus, pro schopnost prosadit se a svou vůli výhodou. Ovšem jen v případě mužů. Ženy se stejnými vlastnostmi společnost spíše odsuzuje a jako přirozené autority je nevnímá.
