Německý sexuolog a párový terapeut Ulrich Clement říká, že nevěra je příběh s otevřeným koncem. Může skončit jako komedie, fraška, drama, tragédie či happy end. Předem ovšem nikdo neví, jak dopadne právě ten jeho příběh.
PoradnaO lásce, vztazích i nevěrách se můžete poradit v poradně vztahové koučky Libuše Konopové ZDE. |
Zde platí otřepané přísloví: každý svého štěstí strůjcem. Každý se musí rozhodnout sám za sebe. Ale budiž nám útěchou, že i srdce, rozkrájené na kusy jako dort, se časem zacelí.
Zkušenost je to každopádně nepřenosná. Kdo to sám na vlastní kůži neprožil, neví, co ho čeká. Netuší, jak dalece ho milostné dilema rozemele. Neumí si představit, jak to dopadne. Pravda, některá manželství avantýru i po jejím provalení přežijí, a jsou pak dokonce životaschopnější.
Většinou to však bývá naopak. A dojde-li k rozvodu a legalizaci tajného vztahu, často se rozpadne i ten. Proč? Protože románky žijí z překážek a pocitu vzácnosti, kterou každodenní život vylučuje.
Románek jako koření vztahu
Jednou z těch, kdo tvrdí, že je nejen možné, ale dokonce žádoucí milovat několik mužů současně, je třiapadesátiletá Monika ze Slovenska. "Láska k jednomu muži na celý život nestačí, opotřebuje se," tvrdí. Podle ní je k tomu, aby bylo manželství dlouhodobě snesitelné, potřeba jej oživit jiným paralelním vztahem.
Rozvod ale Monika odsuzuje, pokud k němu nejsou jiné, závažné důvody. Skutečnou rozkoš a orgasmus objevila až po padesátce. Zřejmě i to je vysvětlením její živelné radosti ze sezení na dvou, někdy i více židlích. Milence totiž nemá jen jednoho, ale hned několik: ohnivého Řeka, s nímž tráví několik víkendů v roce, a kromě toho pár čekatelů v pořadí. S jedním jezdí do lázní, s dalšími si píše a občas někam vyrazí.
"Každého z nich miluju jinak, láska má spoustu podob," říká tato žena a žádné dilema neřeší. Pokládá se za výbornou manželku. Manželovi totiž poskytuje perfektní servis: navařeno, napečeno, vypráno, vyžehleno, dokonce pravidelný sex. Bez milenců si ale svůj život představit nedovede. A přeje si, aby tento stav vydržel co možná nejdéle.
Stará láska nerezaví
To čtyřiatřicetiletá Adriana, matka dvou malých dětí, je vdaná devět let a nikdy dříve manželovi nevěrná nebyla. Kdyby jí byl ještě nedávno někdo řekl, do čeho se pustí, nevěřila by mu. Nicméně stalo se.
Čirou náhodou po mnoha letech potkala svou první lásku. Chodili spolu, když jim oběma bylo dvacet, čili byli odrostlými dětmi, jak to z dnešního hlediska hodnotí. Žasla, jak její tehdejší milý od té doby vyspěl, zmužněl a zesílil. I on znovu propadl jejímu kouzlu. Následovalo pár esemesek, telefonátů a další setkání, tentokrát pečlivě naplánované: v hotelu.
Milovali se a zamilovali se. Oba stejně intenzivně a beznadějně, neboť i on je ženatým otcem dvou dětí. Došlo k tomu před třemi měsíci, od té doby si denně volají a píšou, milenec totiž není z Prahy a časově je hodně vytížen. Adriana sice ví, že není záhodno brát dětem tátu, nechce mít nikoho na svědomí, přesto nemůže jinak. Nedovede utnout staronovou lásku v rozpuku. Je bláznivě šťastná, se všemi důsledky.
Zato manžel se jí čím dál tím víc protiví, náhle se jí zdá, že ho vlastně nikdy nemilovala a z úst své lásky slyší totéž. Probouzí se vedle dříve důvěrně známého, dnes cizího člověka, bosa běží k mobilu, bere si ho na toaletu a během splachování miláčkovi posílá první ranní polibek. Její srdce není rozděleno, patří výhradně milenci. Jak to bude dál? Krčí rameny. "Teď nic řešit nebudu, ani nemůžu, časem uvidíme," říká.
Když to praskne
Osmatřicetiletá Petra zažila před několika lety něco podobného, ale s tím rozdílem, že ona měla ráda oba - milence i manžela. Když její románek praskl, doma vybuchla bomba. Slíbila, že svou avantýru ukončí a slovo dodržela. S manželem ji toho hodně spojovalo, byli na sebe po jedenácti letech zvyklí. Jenže to nepomohlo.
Sotva se ukolébala v naději, že nastal klid, že manžel všechno zpracoval a otočil list, přišla nová scéna. "Už ti nikdy nebudu věřit," vyjel na ni po několika měsících. Bolelo to, ale nedalo se nic jiného dělat: podala žádost o rozvod.
"Nakonec jsem ztratila oba, trpěla depresemi, ale jiné řešení jsem opravdu neviděla," vzpomíná Petra na tu nelehkou dobu. Co by poradila ženám, které stojí na začátku milostného románku?
"Skončete to dřív, než se to doma provalí, k čemuž dříve či později stejně dojde," doporučuje na základě vlastní zkušenosti. "Ale i kdyby se vám nějakým zázrakem podařilo aféru utajit, na dvou židlích se dlouho sedět nedá. Člověk je rozpolcený a jestli někdo tvrdí, že to nedrásá a neničí, pak lže sám sobě," dodává.
