Výhodou starších matek je podle gynekologa Pavla Turčana jejich vyzrálost, sebedůvěra, nadhled i větší psychická pohoda.
Mateřství probíhá zpravidla v poklidu, vyrovnaně a bez většího stresu, což potvrzuje Monika Absolonová, která čeká druhé dítě: „Zatím všechny testy dopadly výborně, tak se modlíme, aby tomu bylo tak i nadále a vše probíhalo tak, jak má.“ Z biologického hlediska je podle lékařů ideální věk pro početí kolem 23 let. Ženu od 35 let už označují za starší rodičku.
Důvody, proč se ženy pro dítě rozhodnou až v pozdějším věku, jsou podle gynekologa Jana Šulce z kliniky GEST především sociální. Vysoké procento žen buduje kariéru, chtějí si užít života.
Slavné matky po 40.Bára Basiková (54 let): syn Theodor (ve věku 47 let) |
Nejen že přibývá starších matek, ale roste také počet žen, které již zůstanou nechtěně bezdětné, upozorňuje Šulc, který jako nejlepší věk pro první graviditu uvádí 32 let. Je třeba brát do úvahy i sociální faktory a zvažovat celkové generační plány.
„Pokud si žena vždy představovala, že bude mít dvě či více dětí, je vhodné začít tyto plány naplňovat dříve,“ vysvětluje gynekolog. Zatímco v roce 1990 byl průměrný věk maminek při narození prvního dítěte kolem 25 let, o více než dvě dekády později se toto číslo zvýšilo na 29,8 let.
V Praze dokonce průměrný věk prvorodiček převyšuje všechny ostatní kraje, první těhotenství tu žena prožívá ve věku bezmála 31,5 let.
Podle psychogynekoložky Heleny Máslové záleží na vitalitě a tzv.biologickém věku ženy, který nemusí být totožný s kalendářním. Výhodu mají ženy, které neměly sedavé zaměstnání a jsou zvyklé na pestrý pohyb.
„Pokud je žena zdravá a vitální, tak pravděpodobně umí žít zdravě a bude tak pokračovat i v těhotenství bez zvláštních opatření,“ říká a dává příklad: klasickou situací je, že žena v průběhu života nenápadně přibírá nejčastěji tak kilogram za rok, takže ve čtyřiceti má o dvacet kilo víc než ve dvaceti.
Těhotenství je pak podle ní svým dalším váhovým přírůstkem mimořádnou zátěží na pohybový aparát, většinou padne příčná někdy i podélná klenba chodidel, nevydrží žíly a objeví se varixy.
„Zabrat dostanou kloubní štěrbiny kolen a kyčlí a někdy se rozestoupí i pánevní dno a povolí symfýza. Na vinně není jenom nadváha a tuková tkáň, ale s přibývajícím věkem může klesat filtrační schopnost ledvin, která se zatím nijak neodrazila v laboratorním vyšetření. Zadržování vody s důsledkem většího prosáknutí tkání může způsobit otoky dolních končetin a povšechné edematózní zbytnění. Ženy pak říkají, připadám si jako velryba,“ uvádí Máslová.
Dobrou prevencí je podle ní jemná lymfatická masáž, protože dlouhodobý otok se může fixovat až do lymfoedému, který přetrvá i po porodu.
„Ženy si všimnou, že neobují boty, které nosily před otěhotněním a že mají širší kotníky. Výhodou naopak je, že už je nezaskočí bolestivá nalitá horká prsa jako v mládí, neboť kůže je poddajnější a ani strie už tolik nehrozí,“ myslí si lékařka.
Nevýhody starších matek
- S věkem výrazně klesá šance na početí - tedy ve srovnání například se ženou třicetiletou. A nejde jen o početí přirozenou cestou. Snižuje se i úspěšnost všech metod asistované reprodukce - s jedinou výjimkou, kterou je užití darovaných vajíček. Plodnost ženy se začíná snižovat už před 35. rokem života. Ve 38 letech je šance na početí přibližně poloviční než ve třiceti letech, ve 40 letech jen třetinová a nad 43 let jde již jen o ojedinělé případy.
- U starších prvorodiček dochází častěji k samovolným potratům, a to až u 34 procent. Starší těhotné ženy musejí mnohdy bojovat s těhotenskou cukrovkou či vysokým tlakem, častý bývá i porod císařským řezem.
- Dostává-li se dítě ven přirozenou cestou, trvá takový porod zpravidla déle. Také se miminko může narodit předčasně nebo s nižší porodní váhou.
- Ačkoliv mnoho starších maminek přivede na svět zcela zdravé dítě, je třeba myslet i na zvýšené riziko vrozených vad a vícečetného těhotenství.
- Přímo úměrná vyššímu věku prvorodičky je také doba, než se její tělo po porodu zregeneruje. Čtyřicátnice už nemají na mateřství tolik sil a energie.
