V rámci doktorského studia na Karlově univerzitě jste zkoumala, jak se v posledních letech proměňuje seznamování. Jaká je láska v jednadvacátém století?
Láska na jednu stranu zůstává stejná, lidé mají pořád velkou touhu po blízkosti a je to pro ně životní priorita. To se po generace nemění. Ale určitě se mění způsob, jakým lásku prožíváme. Rozmanitost v lásce a sexualitě je asi největší, jaká kdy byla. Lidé přistupují kriticky k zažitým normám. Generace našich babiček i maminek měla scénář poměrně daný, dneska jsou možnosti mnohem různorodější. Pořád jsou lidé, kteří si v osmnácti najdou partnera na celý život, někoho ale do třiceti vztahy moc nezajímají. Jiní hodně experimentují se svou sexualitou v rámci genderu a pohlaví. Nebo lidé žijí v nových vztahových formách, jako jsou polyamorní uskupení či otevřené vztahy.
Dvě třetiny problémů v manželství jsou neřešitelné. A naším úkolem je naučit se v nich fungovat.