Ona

Propil výplatu, ale miluji ho, prozradila Denisa v Malých láskách

  • 30
Pětatřicet kamer umístěných od recepce až po operační sály sleduje příběhy rodičů, kteří přicházejí přivést na svět dítě do plzeňské fakultní nemocnice. Televizní cyklus Malé lásky ve středu pokračoval dalšími příběhy, tentokrát přivedly na svět své děti Denisa, Helena a Kristýna.
NIkolas už dvě děti má, ty ale žijí s maminkami na Slovensku.

Měl jsem strach, že o ni přijdu

Denisa (20) a Nikolas (24) přijeli do plzeňské porodnice proto, že nastávající mamince odtekla plodová voda. „Bude to moje první miminko,“ svěřila se porodní asistentce. Nikolas už dvě děti má, ty však žijí na Slovensku. 

„S jejich matkami jsem se nemohl domluvit, byly strašně žárlivé. Nemohl jsem ani ven z baráku, už mi nadávaly, že jdu ven za děv*ama. Neshodl jsem se s nimi, tak jsem je opustil,“ vysvětlil Nikolas. „Poprvé ta žárlivost, to měly pravdu. Ale pak, když už jsem s ní žil, když už se ty děti narodily, tak to bylo neoprávněný, protože já jsem z práce chodil domu, nikam jinam, a stejně jsem nebyl dobrej.“

Své zkušenosti s Nikolasem ovšem má i Denisa, která od něj v sedmém měsíci odešla, protože cestou od lékaře propil celou výplatu, takže neměli na nájem a přišli o bydlení.

Několik dní pak bydlela u kamarádky, protože ho nechtěla ani vidět. „A pak jsem se vrátila ke svým rodičům s tím, že už spolu nebudeme. Máma na něj pěkně nadávala,“ přiznala Denisa. „Nedivím se jim, já bych byl taky takovej rodič,“ souhlasil s reakcí skoro tchyně Nikolas.

Emma

3990 g, 52 cm

„Měl jsem strach, že o ni přijdu, jasně, že jsem měl strach,“ dodal. Počítal prý s tím, že se přítelkyně k němu vrátí. „Protože vím, že mě miluje a já ji taky miluji,“ vysvětlil. „Miluji ho hodně, jinak bych mu asi tohle nedokázala odpustit,“ přikývla Denisa.

Její maminka si ovšem myslí, že to nebylo naposledy, co Nikolas něco provedl, a lásku své dceři moc neschvaluje. „Potřebovala by partnera, který se o ní postará a dá jí první poslední,“ řekla s tím, že její dcera je hodně tvrdohlavá. „Ta si nenechá do ničeho mluvit a jde si za svým. Má ho ráda a chce to zkusit znova.“

V porodnici Nikolas Denisu všemožně podporoval, držel ji za ruku, chlácholil a sliboval, že to zvládne. „Párkrát zatlačíš a hotovo,“ utěšoval ji. „Strašně se na Emmu těším. Je to moje první dcera, tak bude rozmazlená,“ vysvětlil. „Budeme se snažit ji navést na lepší cestu, než jsem byl já.“

„Já už to nezvládnu,“ úpěla Denisa v bolestech. „Ale zvládnete. Kvůli tomu děťátku musíte,“ naléhala na ni porodní asistentka. „Bradu na prsa, no je to tady, to dítě, pojďte, zatlačte,“ dávala pokyny. „Má vlasy po tátovi, černý,“ hlásila. 

„Já už nemůžu,“ vzdychala rodička. „Ne, teď už musíš,“ odpovídal jí otec dítěte. „Správně jste to řekl,“ chválila ho porodní asistentka. „A už to jde samo,“ radovala se, když se malá Emma vyklubala na svět.

„Nebrečí, je v pořádku?“ strachovala se Denisa, ale zbytečně. Miminko se za chvilku rozbrečelo na plné pecky. Dorazila i babička, maminka Denisy. Ta ovšem byla zklamaná, že dítě není po mamince. „Je celej táta,“ řekla smutně. „Není,“ oponoval Nikolas. „Ale je,“ odbyla ho.

Helena a Martin se seznámili na pouti do Teplé, oba jsou věřící.

Naše církev umělé oplodnění nedovoluje

Helena (33) a Martin (31) jsou věřící, seznámili se na pouti do Teplé. „Její součástí byl noční pochod a během něj mě to k Heleně pořád táhlo,“ přiznal Martin.

Se sexem oba partneři čekali až do svatby. „Která byla po čtyřech letech,“ dodala Helena s tím, že ji ani nenapadlo to nedodržet. „Mně to přišlo přirozené.“  Zato Martin přiznal i těžší chvilky: „Já jsem měl někdy potíže se ovládnout, ale zvládl jsem to.“

Bartoloměj

3770 g, 54 cm

Vysvětlil také, že když vztah začíná sexem, a pak ten sex někdy zmizí, tak bez sexu páru nic nezbude. „Ale když se začne obráceně: vztah a k tomu se přidá sex, tak když pak zmizí ten sex, vztah pořád zůstává.“

„To můžeš shrnout do jedné věty, že svatý Augustýn říká: miluj a dělej co chceš. Vlastně když budete milovat Boha a lidi, tak všechno bude správně,“ dodala Helena.

Původně si dvojice nemyslela, že se jim podaří založit rodinu, protože Martin měl za sebou léčbu rakoviny varlete a lékaři mu sdělili, že pravděpodobně bude mít problémy s plodností. Přesto se to podařilo a doma mají kromě očekávaného syna také starší dceru. „Obě děti byly překvapení, vítané překvapení,“ uvedl Martin, pro kterého je rodina na prvním místě.

„O umělém oplodnění jsme neuvažovali, v naší církvi to není dovolené,“ ozřejmila Helena, která neměla velkou radost z toho, že se syn neotočil, takže bylo rozhodnuto, že musí na císařský řez.

Měla obavy, jak bude její muž snášet pohled na operaci, ale chtěla ho mít u sebe. „Aby korigoval ty lékaře a tak...“ Nastávající tatínek se přítomnosti u zákroku tolik neobával, nebyl si však jistý tím, co má na sále dělat. „Nevím, jak se úplně potká očekávání Heleny a to, co tam budu ve skutečnosti dělat,“ přemítal. 

Rozhodně to stálo za to, protože mohl svou ženu držet celou dobu za ruku a také byl první, kdo si mohl malého Bartoloměje pochovat v náručí. 

Kristýna a Ondřej miminko neplánovali, ale těšili se na něj.

Doufáme, že nám dítě zpestří život

Kristýna (19) a Ondřej (26) byli nejprve kamarádi a pak se dali dohromady i jako partneři, dokonce už jsou svoji. „Když jsme zjistili, že je těhotná, tak mě chytla za krk a že našla byt. Tak jsme se spolu nastěhovali,“ popsal Ondřej. 

„Těšíme se, že budeme mít něco společné, co jsme spolu vytvořili,“ dodala Kristýna, kterou ještě po porodu čeká opakování maturity. „Emička nebyla plánovaná,“ připustila. „Někteří byli překvapení, že tak brzo. Byli jsme spolu čtyři měsíce.“ „Já se konečně těším, že doma nebude takové ticho,“ řekl nastávající tatínek Ondřej. „Že nám to zpestří život,“ dodala Kristýna.

Emma

3490 g, 53 cm

Usměvavá mladá žena by ráda poskytla svému dítěti lepší zázemí, než to udělali její rodiče. „Mamka nás nechala u babičky. Bylo mi asi pět a taťka byl v base. Bylo to ze dne na den. Řekla babičce, jestli by nás pohlídala, že si potřebuje zajít na úřad a pak se prostě nevrátila,“ vyprávěla. „Tak babička zavolala do práce, že končí, vezme si nás a bude se o nás starat.“

Čekání na miminko v porodnici bylo zpočátku oběma dlouhé, a tak nedali z ruky telefon. Čas si krátili třeba „farmařením“ v herní aplikaci. „Snažte se zatím trochu odpočívat,“ radila porodní asistentka Kristýně. „Pospávejte, nožky pokrčený, a vy taky zalehněte,“ nařídila Ondřejovi.

Porodní bolesti ovšem mladou dívku dost zaskočily, prosila, ať už to skončí. „Už to bude, zlatínko,“ chlácholila ji porodní asistentka. „Nekřičíme, dejcháme. Jste skvělá,“ povzbuzovala Kristýnu. „Tak a je to ta Emča,“ hlásila po chvíli. „A je dlouhá po taťkovi!“

Tatínek byl tak dojatý, že nedokázal skrývat slzy. Také maminka byla šťastná. „Já tomu teď nemůžu uvěřit, že už máme miminko,“ usmívala se. „Už mě úplně přešlo, že jsem byla unavená.“