Několik let byla v profesi vizážistky nejbližší spolupracovnicí Kateřiny Brožové, na svatbu líčila Ivetu Bartošovou, neobešly se bez ní svého času finalistky Miss ČR ani účinkující pořadu StarDance. Molnárová ještě donedávna nosila příjmení bývalého muže Soušková. V rozhovoru vypráví o násilí, které doma zažila jako dítě, o vlastním osvícení i o současné „nemocné genderové politice“.
Váš dospělý život odstartovalo velmi brzké mateřství. Jaký to byl začátek s dítětem v osmnácti?
S bývalým manželem jsem se seznámila ve čtrnácti letech. Že se vezmeme, jsme plánovali, moje těhotenství to jen urychlilo. Věřili jsme, že to prostě zvládneme. Narodila se nám dcera Lucie a o čtyři roky později ještě syn Martin. Nejdřív jsme bydleli u našich, potom jsme se přestěhovali k manželovu tatínkovi a v době, kdy byly Lucce dva roky, jsme dostali byt. Učili jsme se za pochodu. Z přítomného okamžiku, bez hromady odborných knih a sociálních sítí.
Extrémní feminismus přijal od mužů ostré lokty, pomohl v propagaci cigaret, alkoholu, ... A najednou se tu potýkáme s tím, že je tu mnoho hrubých žen, mnoho slabých mužů a mnoho závislých vztahů.
