Zatímco dítě v klidu spinká v kočárku před domem, jeho maminka věší prádlo na prosluněné zahradě nebo si vychutnává zaslouženou kávu. Žádný stres a shon velkoměsta, daleko od hluku a smogu z hlavních ulic. Zní to báječně, ale sen se může pro mnohé ženy změnit v noční můru.
„Celý život jsem prožila ve velkém městě. Kvůli rodině jsem se odstěhovala na vesnici, kde je jeden pultový obchod, cca 200 obyvatel. Bohužel mi město chybí, možnosti a vše na dosah ruky. Jsem hodně společenská a na vesnici trpím. Nebýt dítěte, už jsem zpátky ve městě a za partnerem bych třeba dojížděla na víkend,“ svěřuje se žena, která diskutuje na eMimino.cz.
Mgr. Martina ViewegováPsycholožka a terapeutka z centra Psychoterapie Anděl. Věnuje se poradenství v oblasti životního stylu a jeho změn, pracovních problémů a partnerských vztahů. Pomáhá při pocitu prázdnoty a ztráty životního smyslu.  |
Ženy vnímají samotu a sociální izolaci daleko více než muži. Na mateřské a pak rodičovské dovolené tráví většinu času doma, zatímco partner se ze zaměstnání vrací pozdě - kvůli dojíždění ještě později, než by tomu bylo ve městě. Všechny kamarádky a babičky ale ve městě zůstanou a dojíždět na vesnici se jim až tak často nechce, což může u ženy vést k pocitu osamocení.
„Rizikovější jsou místa, kde převažuje starší populace nebo tam nežijí rodiny s podobně starými dětmi. Po letech se přidává stres, když začnou děti chodit do školy a mají kroužky,“ upozorňuje psycholožka Martina Viewegová.
S přestěhováním přichází také změna v partnerském životě. Dvojici nepřibývají společné zážitky a hůře hledají čas na sdílení aktivit. Vyrazit na večeři nebo do kina je značně komplikované. Množství praktických věcí (dojíždění do zaměstnání ale i za nákupy a službami, práce okolo domu, logistika se staršími dětmi) také ubírá energii, kterou by mohl pár investovat do sebe.
„Hodně mě to unavuje a psychicky vyčerpává. Někdy s trochou smutku vzpomínám na sídliště, kde jsem měla všechno pod nosem,“ přiznává další diskutující žena.
Když se rozhodujeme
Pokud stojíte před rozhodnutím, kde žít, sepište si všechny možnosti, plusy a minusy. „Zvažte finanční náročnost, například benzin, lístky na dopravu nebo nákup druhého auta, ale i časovou investici. Přemýšlejte, jak často a s kým se stýkáte. Obejdete se bez návštěv, bez spontánních setkání?“ pokládá zásadní otázky psycholožka. A doporučuje také zjistit si o dané lokalitě co nejvíc - jaké jsou k dispozici služby, jaké je složení obyvatel (jsou tam také další mladé rodiny?) i to, jestli jsou na vesnici nebo v blízkém okolí místa, kde můžete potkat další matky - třeba veřejná dětská hřiště nebo mateřská centra.
„Ideální je si nezávisle zkusit na dva měsíce, co takový život obnáší. Třeba na chalupě. Nikoliv ale o dovolené, ale v průběhu pracovního týdne. Potom uvidíte sami, co vám a vaší rodině vyhovuje,“ navrhuje Viewegová.
Co když jeden partner touží po domku daleko od lidí a druhý preferuje městský ruch? Nebo nechcete přijít o všechny výhody? Zkombinujte oboje. Rodiče si hodně pochvalují život na vesnicích, které leží těsně u velkých měst. Podobným kompromisem jsou okrajové části města, kde si rodiny užijí klid a blízkou přírodu a zároveň nepřicházejí o dobré spojení do centra.
„My žijeme v Praze kvůli práci. Ale bydlíme na okraji a tady je to skoro jako na vesnici. Je tady klid, řekla bych, že rozhodně levněji než v Praze a zároveň všechno, co potřebujeme. Školky, škola, kroužky, obchody,“ doporučuje jedna maminka z internetové diskuze.
Už tu žijeme
Levněji než ve městěNa nákupy vyrazte on-line na Bazar eMimino.cz. Seženete tu dětské oblečení, oblečení pro dospělé, výbavičku nebo věci do domácnosti.  |
Pokud se na mateřské cítíte osamocená, vezměte dění do svých rukou. „Pomáhá být proaktivní, zajímat se o to, co se děje v obci a vymýšlet aktivity pro ostatní maminky,“ doporučuje psycholožka. Můžete založit spolek, mateřské centrum, organizovat trhy nebo festival. Proti izolaci ale pomáhají i pravidelná setkání s ostatními matkami na pískovišti.
Pokud máte už odrostlejší děti, můžete se taky kvůli jejich tréninkům, kroužkům a jiným aktivitám pasovat do role taxikářky. Rozhodněte se, co je pro vás prioritní. Děti nemusí mít spoustu kroužků, potřebují i volný čas, stejně jako vy.
„Zapojte do debaty i své děti. Vysvětlete jim, jak je důležité fungující partnerství jejich rodičů, že je pro vás důležité na něm pracovat a co by vám pomohlo. Starší děti se mohou dopravovat nejprve s kamarády, postupně samy. Nebo navažte kontakt s dalšími rodiči, kteří vozí děti na stejné kroužky, a navrhněte střídat se ve vyzvedávání. Taková vlastní sociální síť může ušetřit spoustu času,“ navrhuje psycholožka.
